Jak moc nám škodí znečištěný vzduch

Autor: SXC

Žijeme v nezdravém životním prostředí. K bezesporu nejškodlivějším faktorům patří dýchání znečištěného vzduchu. Odborníci sestavili žebříček šesti látek, které nás ohrožují nejvíce.

Vlastně se nejedná o nic nového pod sluncem. První známý zákon proti znečišťování vzduchu pochází již z roku 1382. Francouzský král Karel VI. v něm pod pohrůžkou trestu zakázal vypouštění „odporně páchnoucích plynů“. Ani antika nezůstala co do masivního ničení životního prostředí pozadu. Na dně švédských jezer nebo hluboko v ledu pokrývajícím Grónsko můžeme ještě dnes nalézt usazeniny olova, které se běžně používalo v antice při tavicích procesech, jako např. v Řecku a Římě při výrobě stříbrných mincí. Vrcholu dosáhlo antické znečištění životního prostředí asi před 2000 lety, kdy římské impérium zabíralo největší teritorium. Celkově je zamoření olovem pocházející z raných dob právě tak velké jako to, které zapříčinil věk industrializace.

Přesto moderní doba nemá v míře znečišťování ani v počtu obětí konkurenci. Připomeňme například jednu z největších katastrof z roku 1952, kdy se nad Londýnem zformoval obrovský smogový mrak. Během šesti dnů zahynulo přes 4000 obětí, dalších 8000 v následu­jících měsících.

Jak škodliviny ve vzduchu ovlivňují naše zdraví?

Škodliviny mohou být přirozeného nebo umělého původu a mohou mít formu pevných částic, tekutých kapek nebo plynů. Poškozují nás mnoha způsoby s krátkodobými nebo dlouhodobými následky. Míra poškození závisí na více faktorech: na celkovém vystavení se škodlivým chemikáliím, době jeho trvání a koncentraci chemikálií.


Autor: SXC

Krátkodobé následky: podráždění očí, nosu a hrdla, infekce horních cest dýchacích – bronchitida nebo zápal plic. Ostatní symptomy: bolesti hlavy, pocit na zvracení, alergické reakce.

Krátkodobé znečištění vzduchu dokáže zhoršit zdravotní podmínky jedinců s astmatem nebo plicní rozedmou. Dlouhodobé zdravotní následky zahrnují chronické dýchací potíže, rakovinu plic, srdeční choroby, dokonce i poškození mozku, nervů, jater a ledvin.

Kdo je nejohroženější

Malé děti a staří lidé trpí následky znečištění vzduchu více. Neustálá přítomnost znečištěného vzduchu může negativně ovlivnit plíce vyvíjejících se dětí a zhoršit zdravotní stav starých lidí. Někdo může být vůči škodlivinám mnohem citlivější. Lidé se zdravotními problémy jako astma, srdeční a plicní choroby zpravidla trpí znečištěným vzduchem více.

Podle některých výzkumů jsou ohroženější lidé žijící v chudobě – jejich počet se odhaduje na jednu miliardu. Podle odhadu žije zhruba 1,5 miliard lidí ve znečištěných městských oblastech rozvojového světa, a do roku 2025 by mělo žít ve velkoměstech 65 % světové populace (WHO 2000). Více než 40 % dětí žije ve znečištěných velkoměstech rozvojového světa (1999).

Oběti

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) každoročně umírá 2,4 miliónů lidí z příčin, které souvisejí se znečištěním vzduchu, 1,5 miliónů těchto úmrtí má příčinu ve znečištěném vzduchu ve vnitřních prostorách.

Podle starších údajů (2000) byly těchto obětí každoročně dokonce 3 milióny, což činí 3× více, než je počet obětí dopravních nehod. Studie z téhož roku zveřejněná v The Lancet uvádí, že znečištění vzduchu ve Francii, Rakousku a Švýcarsku zodpovídá za více než 40 000 úmrtí ročně pouze v těchto třech zemích. Polovinu z nich lze přičíst na vrub emisím z dopravních prostředků.

Podle jedné studie dokonce i malé množství znečištěného vzduchu v kombinaci s vysokotučnou stravou vede k výraznému nárůstu atherosklerotického povlaku v tepnách. Zvýšení tohoto povlaku znamená bezprostředně vyšší riziko srdečního infarktu, mrtvice a smrti.

Vědecké prohlášení American Heart Association (AHA) z 10. 5. 2010

  • Vědecké důkazy, které spojují znečištění vzduchu s infarkty, mrtvicemi a kardiovaskulárními úmrtími, byly zásadním způsobem posíleny, a proto by lidé, zvláště ti s vysokým kardiovaskulárním rizikem, měli tyto vlivy omezit.
  • Vystavování se jemným částicím po dobu několika hodin nebo týdnů může vést ke kardiovaskulárním úmrtím, infarktům, srdečnímu selhání a nepravidelnému srdečnímu tepu, a to zvláště u citlivých jedinců.

„Zdá se, že pevné částice přímo zvyšují riziko tím, že vyvolávají případy u citlivých jedinců… dokonce i mezi těmi, kdo by jinak mohli být zdraví po celá léta,“ říká Robert D. Brook, hlavní autor loňského prohlášení, které bylo sestaveno s přihlédnutím k mnoha toxikologickým a dalším studiím za předchozích šest let.

Tým odborníků z AHA rovněž došel k závěru, že zde existuje:

  • malá, ale konzistentní spojitost mezi krátkodobým vystavením znečištěnému vzduchu a předčasnou smrti
  • silný stupeň důkazů o souvislosti mezi znečištěním vzduchu a ischemickými srdečními chorobami (poruchy prokrvení srdce v důsledku zužování srdečních tepen)
  • mírná, ale rostoucí souvislost mezi znečištěním vzduchu a ischemickou mrtvicí
  • starší lidé a ti, kdo již trpí srdečními chorobami, a zřejmě i ti, kdo trpí cukrovkou, mohou podléhat vyššímu riziku při krátkodobém vystavení PM2,5 (Z hlediska působení se rozlišují různé frakce prachových částic v závislosti na velikosti menší než určitý počet mikrometrů – PM10, PM2,5 a PM1,0.)

Jiné studie naznačují souvislost mezi znečištěným vzduchem a kvalitou spermatu.

Nejtoxičtější látky


Autor: SXC

Blacksmith Institute vydal zprávu o šesti nejtoxičtějších hrozbách za rok 2010. Prohlášení uvádí, že vliv na globální zdraví, který vytvářejí toxické škodliviny jako těžké kovy, pesticidy, radionuklidy, je větší, než se původně myslelo. V současnosti je podle odhadů více než 100 miliónů lidí vystaveno riziku toxického znečištění v úrovni, která přesahuje mezinárodní zdravotní standardy. Jedná se o stejně závažný zdravotní problém jako tuberkulóza, malárie nebo HIV/AIDS.

Šest největších hrozeb v ovzduší představují:

(v závorce je extrapolovaný odhad počtu lidí v milionech, kteří jsou látkou ohroženi)

  1. Olovo (18–22)
  2. Merkurium (15–19)
  3. Chromium (13–17)
  4. Arsenik (5–9)
  5. Pesticidy (5–8)
  6. Radionuklidy (5–8)

Znečištění vzduchu nás ovlivňuje mnoha způsoby: od cigaretového kouře přes emise továren a dopravních prostředků až po globální oteplování. A množství odborných prací nám napovídá, že tento vliv je daleko větší a nebezpečnější a zhoubnější, než si uvědomujeme.

Zdroje:
http://www.ex­plainthatstuf­f.com/airpollu­tion.html
http://www.wor­stpolluted.or­g/
a další

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 8. 2011 10:23