Jak mluvit se slabozrakým: pomoc nabízíme, ale nevnucujeme

Autor: Isifa.cz

Člověk s vážným zrakovým postižením není malé, nesvéprávné dítě. Zbytečné ohledy a soucit nejsou na místě. Nebojte se ani slova vidět, není to žádné tabu.

Lidé se zrakovým postižením jsou ti, jimž problémy se zrakem komplikují život. Hledat brýle, neb bez nich nemůžeme číst, čistit je a platit za stále dražší skla i obroučky je sice nepříjemnost, ale do výše zmíněných komplikací se nepočítá.


Autor: Isifa.cz

Člověk se zrakovým postižením není malé, nesvéprávné dítě

Zrakové postižení se dle intenzity a tudíž i dopadu na jednotlivce liší. Může jít osoby slabozraké, muže a ženy se zbytky zraku a nevidomé. Hranice mezi zmíněnými stupni je ostrá. Je to zkrátka velký rozdíl.

Desatero komunikace se zrakově postiženými

  1. Jednáme tak, aby se náš protějšek necítil ponížen. Není malé, nesvéprávné dítě. Je to člověk jako my.
  2. Přistupujeme k němu přirozeně, „docela obyčejně“, přímo a jasně v požadavcích i sděleních.
  3. Pokud se na něco, co se postiženého týká, ptáme, obracíme se přímo na něj. Ne tedy stylem: „Nechtěl by dědeček podat minerálku?“ (otázka směřující ke třetí osobě)
  4. Osoba hovořící se slabozrakým zdraví jako první. Pozdrav je vhodné spojit s představením: „Dobrý den, pane Nováku. Já jsem Zdeněk Horák…“
  5. Při odchodu na to upozorníme. Docela obyčejně: „Tak já již půjdu, nashledanou zítra.“
  6. Podání ruky je důležité stejně jako jiný přiměřený dotykový kontakt. Dotyk jsou „druhé oči“. Ruku protějšku ovšem neuchvátíme. Předem řekneme: „Podám vám ruku,“ nebo „Chci tě pohladit“.
  7. Udržujeme oční kontakt. Pozor, to vůbec není zbytečné. Neodvracíme tvář…
  8. Sdělujeme, co se bude dít. Namátkou: „Teď to trošku píchne,“, „Podám ti to,“, „Pozor, je to horké“ apod.
  9. Pokud možno neděláme nic za zády dotyčného.
  10. Má-li postižený vodicího, ale i jiného psa, nehvízdáme na zvíře, nemlaskáme na ně, nehladíme ho, ani nekrmíme bez vědomí a souhlasu majitele. Zvíře můžeme pochválit a ocenit jeho schopnosti.

Desatero vychází z dokumentu Národní rady zdravotně postižených. Je zaměřeno na spíše oficiální kontakt třeba na úřadech, v institucích nebo v ordinaci. Život přináší i poněkud jiné, soukromější situace. 

Jde o pomoc, ne vaše dobré skutky

V běžném životě narazíte namátkou na téma společenské přednosti – kdo koho např. zdraví první. Ten, kdo lépe vidí.

Kdo rozhoduje o tom, zda využije možnou pomoc – ten, komu je pomoc nabízena.

Zní to jako samozřejmost, leč lidé někdy jednají dle vtipu o skautících plnících bobříka dobrých skutků tím, že převedou starou babičku přes silnici, aniž by se jí zeptali, zda chce jít na druhou stranu. Jinak řečeno – pomoc nabízíme, ale nevnucujeme. Reálnou pomoc je třeba odlišit od tzv. skutkařství. Není to gesto, „odpustek“, ani nápověda, zrcadlo, jež má odpovědět na otázku, kdo je nejušlechtilejší… a tudíž i nejkrásnější.

Přečtěte si: Brýle, nebo čočky? Oboje, ale vždy začněte u odborníka

O provazu v domě oběšencově

…se mluvit nemá. V rozhovoru se slabozrakým jsou ovšem tabu stejná slova, jako hovoříme-li s někým, kdo vidí docela dobře. Mezi ně nepatří slůvko „vidět“, ani přání „podívej se“. Může být řečeno obrazně, ale i jako doprovod při podání předmětu. Následné koktání ani rozpačité omluvy nejsou na místě.

Jinými slovy žádné zbytečné ohledy, žádný soucit. Jsme „rovný s rovným“ a vzájemně si můžeme pomáhat. Otázku vděku optimálně řeší koncept tzv. morálky štafetové pomoci. Nejde o vzájemné „fifty fifty“. Svou pomocí splácíme svůj dluh vůči všem těm, kdož nám v minulosti pomohli v jakýchkoliv souvislostech. Zbude-li nám ještě potenciální „kredit“, pak tím lépe.

Olbrachtův Žalář nejtemnější je sice především o zhoubné žárlivosti a vztahovačnosti, zároveň je asi nejznámější českou knihou o slepotě. Jsou ovšem i jiné věznice. Žalářem nejtěžším je dle odborníků samovazba. Ve vztahu k nevidomým mějme na paměti, že člověku není dobře samotnému. Zajít za ním na návštěvu, zatelefonovat, popovídat a společně posedět, to je sice malý, ale příjemný paprsek světla.

Čtěte téma: Osamělost zkracuje život. Snad víc než kouření nebo obezita

PS: Chcete i v našem racionálním světě zažít „zázrak prozření“? Je to možné, necháte-li si operativně odstranit šedý zákal. Neobyčejná intenzita zážitku pár hodin po operaci umožní mj. uvědomit si, jakou hodnotu zrak má.