Jak dostat dítě do mateřské školky?

Těžko. Stoprocentní jistotu budete mít jen s předškolákem. Dále je to jen sázka do loterie. Podle demografů tato kritická situace bude trvat ještě deset let, i když jiní zase poukazují na ekonomickou krizi, která téměř vždy zapříčiní úbytek porodnosti.

Loni se narodilo „Husákovým dětem“ 119 570 potomků, zatímco například v roce 2001 jich bylo téměř o 30 tisíc méně.Opuštěné budovy bývalých školek mezi paneláky v pražských Letňanech, se zarostlými pískovišti a korodujícími prolézačkami, to je obrázek nejednoho sídliště v Čechách. Příslušné úřady takové budovy nevyužívají nebo je už dávno prodaly, v lepším případě je jen pronajaly firmám a soukromým školkám. Dětí bylo před lety málo, a tak se školky postupně zavíraly. Dnes je zase nestačí obnovovat nebo zakládat nové, aby mohly pokrýt zájem všech matek, které se chtějí vrátit do Rodina-a-vztahy-deti-a-vychova-autickapráce. Stát, ale z větší části obce a městské části jako zřizovatelé školek, zaspaly dobu. Ale proč by se staraly, když tahle situace bude trvat nanejvýš deset let? To se přece dá vydržet a pořád dokola opakovat „nemáme peníze, nemáme prostory. Ušetříme miliony, které použijeme raději na stavbu garáží.“

Březen a duben, dva měsíce, které rozhodnou o blízké budoucnosti rodičů tříletých capartů. Od září mám nastoupit zpátky do práce, jsem se svým šéfem napevno dohodnutá, ale vypadá to, že mi malého do školky nevezmou. Co budu dělat, nevím, říká mladá maminka Eva, vedle které pobíhá sotva tříletý klučina. A takových maminek jsou stovky.

Jaké jsou podmínky pro přijetí do školky?

Máme 5, 18, 28 a 38 volných míst pro příští rok, hlásí mi číslovky ředitelky školek po celé České republice. K zápisu přijde dvou-, ale převážně až trojnásobek dětí. O možnosti výběru ani nemluvím. Můžeme být vůbec rádi, že nám dítě někam přijmou.

Kritéria jsou pevně stanovena v každé mateřské škole a schválena zřizovatelem, v našem případě městským úřadem, vysvětluje mi ředitelka Mateřské školy Víta Nejedlého v Chrudimi Jaroslava Rousková.

Tři hlavní podmínky pro přijetí do školky jsou – předškolní dítě, trvalé bydliště v místě školky a starší sourozenec ve školce, někde si přidávají i čtvrtou – zaměstnané matky. Pak je několik, o kterých se nahlas nemluví. Do naší školky v Klánovicích u Prahy letos přišlo k zápisu třikrát více dětí, než můžeme přijmout, prozrazuje mi její ředitelka, paní Fišerová. V té dlouhé frontě rodičů u Rodina-a-vztahy-deti-a-vychova-houpackyzápisu vykřikovala každá druhá maminka, že je samoživitelka a že právě její dítě musí přijmout, říká mi Katka, která by jako vdaná žena asi vypadla z kola ven. Ano, některé školky dávají přednost matkám samoživitelkám, ale protože se dnes rozvádí každé druhé manželství, nebude asi ani každá rozvedená žena mít na přijetí štěstí. V Klánovicích staví školku novou, takže situace pro příští rok bude příznivější.

Paní Eva zase přichází s jinou zkušeností: Můj manžel věnoval jedné nejmenované pražské školce sponzorský dar v hodnotě 15 tisíc a dítě nám vzali, jinak bychom neměli šanci. A jak Eva vypráví dál, na školce jsou sponzorské dary vidět. Mají nové hřiště a vybavení vnitřních prostor je na tom podobně.

Mateřské školky ale nejsou nafukovací a potýkají se s 28 až 30 dětmi v oddělení na dvě učitelky. Pokud nepodporujeme jesle, mělo by být dost tříd a s menším počtem dětí. Je to skoro jako za socialismu, a to jsme to odsuzovali, říká ředitelka MŠ a ZŠ Pohádka v Hradci Králové Hana Procházková.

Ministerstvo práce a sociálních věcí míří se svými novými návrhy, jako jsou například miniškolka, firemní školka, domácí hlídání a oficiální soukromé chůvy, do vlády. Pokud projdou, mohly by vznikat už od ledna, ale záleží to na zájmu rodičů i těch, kdo by nová zařízení měli provozovat, říká mluvčí MPSV Jiří Sezemský.

Domácí hlídání

Hlavně nad Nečasovým návrhem takzvané „sousedské rodičovské výpomoci“ kroutí nechápavě hlavou samotné maminky. A nejen ty. Ředitelka ZŠ a MŠ Pohádka z Hradce Králové Hana Procházková vystihuje návrh asi nejzkušeněji: To snad mohl vymyslet jen mužský mozek, umí si někdo představit ženu, která by sama plnohodnotně celodenně pečovala po všech stránkách o 4–5 dětí různého věku, přitom jim vařila, chodila na vycházky, přiměřeně je vzdělávala atd.? A co když onemocní ona nebo její dítě?

Přečtěte si článek Lídy Hamplové „Čtyři děti a uštvaná chůva aneb Nečasův plán“ 

Miniškolky

Ty už vlastně existují. Jsou to soukromá zařízení, kam chodí 25 dětí. Jejich výhodou je malý počet dětí, více učitelek, delší otevírací doba, nabídka nejrůznějších kroužků, prázdninový provoz. Přijímají děti už od 1,5 roku, zápis probíhá po celý rok. Nabízejí dokonce i sobotní provoz jako například v brněnské Miniškolce Karásek. Výjimkou není ani nonstop hlídání. Nevýhodou je vysoké „školkovné“. To se pohybuje mezi  5  až 25 tisíci korunami. Zatímco v obecné zaplatíte nejčastěji od 800 do 1500 korun. V obou případech si ještě připočtěte částku za jídlo a kroužky. Pokud si cenu v soukromé školce rozpočítáte na hodinu, vyjde vám přibližně částka kolem 100 korun na hodinu. Paní Evě dceru do školky nevzali, a to i přesto, že už do ní chodí její starší dcera. V nejbližší soukromé školce by zaplatila měsíčně 18 tisíc korun. To je přesně tolik, kolik bych si v práci vydělala. Nejsem blázen, abych se někde honila, jen abych dceři zaplatila školku. Nezbývá mi nic jiného, než s ní zůstat doma, i když už teď vím, že ji dětská společnost bude chybět.

Firemní školka

Zřídit novou firemní školku je věcí finančně i legislativně velmi náročnou. Firma si musí nejprve zažádat o akreditaci. Musí plnit všechny požadavky MŠMT na předškolní zařízení. A dále musí plnit stejně jako neakreditované školky hygienickou vyhlášku 410/2005, která poměrně striktně dává pravidla o vnitřním prostoru, zahrady, osvětlení, větrání, sociálního zařízení, stravování, úklidu apod.

Co se týká finanční náročnosti, vybavení školky pro cca 20 dětí se pohybuje od 500 tisíc do 1 milionu. Následný provoz také není levný. Čím více dětí, tím levnější provoz. Ale obecně se v neziskovém principu fungování školky pohybuje mezi 10 až 12 tisíci korunami na měsíc za jedno dítě.

Pokud firma o zřízení firemní školky uvažuje, může požádat o pomoc například společnost Dům pro motýlky, která se zabývá zřizováním a provozem firemních školek. Cílem této společnosti je podpora rovných příležitostí mužů a žen na trhu práce. Řešení současné situace vidí ve slaďování profesního a rodinného života prostřednictvím firemních školek.

Rodina-a-vztahy-deti-a-vychova-deti1Za 3 roky fungování jsme podali poradenství cca padesáti firmám. A nejde jen o školky, pomáháme vytvořit i dětské koutky a herny, říká mi Jana Neumannová ze společnosti Dům pro motýlky. Například v září otevřela firemní školku překladatelská společnost Skřivánek. Do jejich školky chodí nejen děti zaměstnanců, ale funguje i pro veřejnost. Měsíční pobyt i s jídlem tu stojí kolem dvaceti tisíc korun. Zda je to cena platná i pro zaměstnance, jsem se nedozvěděla. Stejně tak mi ředitelka školky nechtěla prozradit, kolik školka firmu stála. Ale už vím, že je to rozhodně několikamilionová záležitost.

Moje zkušenost

I já jsem byla s dcerou v půlce března u zápisu. V naší nejmenované pražské části mají dokonce školky dvě, takže jsem s přijetím stoprocentně počítala. Obě školky patří pod jedno vedení, takže jsme nemusely na zápis dvakrát. Je to nově zrekonstruovaná školka s novým vnitřním vybavením a novým hřištěm. Dokonce ji před pár lety slavnostně otevíral prezident Václav Klaus. Splňovali jsme jen dvě podmínky – trvalé bydliště a zaměstnaná matka. Starší dítě chodí do soukromé školky, protože jsme před třemi lety ještě neměli trvalé bydliště v Praze.

Do dveří nás jedna z učitelek pustila jen pod podmínkou, že máme trvalé bydliště v místě školky, jinak by bylo zbytečné nějakou přihlášku vůbec vypisovat. Zatímco jsem vyplňovala přihlášku, dcera se poohlédla po oddělení. Podle zájmu jsem se domnívala, že by sem chodila velmi ráda. Kamarádské prostředí, světlé vzdušné místnosti s příjemnými barvami, novými hračkami a spokojenými dětmi. Když jsme zasedly k jakési komisi složené ze tří učitelek, povídá jedna z nich: Jéje, ta je mlaďounká, tři roky jí budou až v srpnu. Samozřejmě jsem chtěla vědět, co to znamená. Dozvěděla jsem se, že mají dvě podmínky – trvalé bydliště a věk dítěte, berou ty nejstarší. A vzhledem k tomu, že obě školky nepojmou ani šedesát dětí a první den zápisu si moji dceru zapisovali jako 89., tak se loučím s představou, že ji přijmou.

Už se pomalu chystám na dubnový zápis do soukromé školky, kam chodí syn. Tam by nás mohli i přes velký zájem rodičů přijmout, máme tam přece staršího sourozence. Budeme tedy znovu dojíždět do vedlejší pražské části a platit měsíčně 8 tisíc korun. A do té místní to budeme zkoušet příští rok znovu.