Jak darovat potraviny a nezaplatit za to

Autor: Isifa.cz

Metrák potravin. Takové množství vyrobených a nakoupených potravin vyplýtvá podle odhadu Evropské komise každý rok každý občan Evropy. Do roku 2020 by se přitom mělo uvedené množství podle plánů Unie snížit na polovinu.

Jednou z možností, jak omezit plýtvání potravinami, které jsou ještě vhodné ke konzumaci, přitom již reálně připravuje i naše ministerstvo zemědělství. Jde o zatím u nás nepříliš využívanou a de facto nezmapovanou možnost soustředit vhodné potraviny ve skladech takzvaných potravinových bank.

Jak darovat potraviny a nezaplatit za to

Potravinové banky pak získané potraviny následně přidělí humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc potřebným lidem. To na první pohled vypadá jednoduše, problémem v ČR je ale povinnost odvádět z takto „darovaných“ potravin daně, především pak DPH. Fakticky tak nejde o dar, potraviny, které by ještě mohly být využity jsou drahé, a nemohou tak splnit svůj účel. Ledaže by někdo potravinové banky v jejich činnosti, patrně nemálo, dotoval.

To se ale možná již od příštího roku může změnit. Už po prázdninách by se totiž mělo uskutečnit z iniciativy zmiňovaného ministerstva zemědělství setkání představitelů tohoto resortu spolu s představiteli ministerstev zdravotnictví, financí a České Federace potravinových bank s cílem najít řešení, které by umožnilo použitelné potraviny upotřebit v potravinových bankách obdobně, jako je tomu v zahraničí. Stejně jako tam je základní myšlenkou osvobození příslušných potravin od DPH.

O úplné osvobození by ale nešlo. Nějakou daň by bylo třeba odvést, avšak z takového daňového základu, který by dotčenou daň učinil spíše formální. To v praxi znamená, že by dárci mohli v odůvodněných případech razantně snížit cenu příslušných potravin, například na korunu za kilogram, a v takovém případě by daňový odvod nebránil dalšímu využití vhodných potravin.

Kolik toho vyhodíme? Data chybí

Problémem je, že nikdo v ČR nemá věrohodné údaje, jakého objemu potravin by se možné využití k charitativním účelům týkalo. Takové statistiky nikdo nevede a vše je jen na bázi více či méně věrohodných odhadů. Vzhledem k tomu, že minimálně velké obchodní sítě mají informace o zboží, které samy prodávají, likvidují, nebo dokonce i za současných daňových podmínek na charitativní účely dávají, požádalo ministerstvo zemědělství tyto sítě o příslušná data. Ta by mohla být známa zhruba do konce tohoto měsíce.

Prošlé potraviny, které by bylo možné ještě využít, by samozřejmě musely současně splnit podmínky bezpečnosti potravin, tedy jak datum použitelnosti, tak datum minimální trvanlivosti. Jen pro osvěžení paměti je vhodné připomenout, že zatímco potraviny s prošlou dobou použitelnosti se legislativně považují za zdravotně závadné a nesmí se v žádném případě uvádět do oběhu, produkty s prošlou dobou minimální trvanlivosti do oběhu i poté uvádět (prodávat) lze, pakliže jsou zdravotně nezávadné a pokud jsou jako prošlé označeny. Typickým příkladem takových potravin jsou konzervy, sušenky či nápoje, které se obecně dlouho nekazí.

K tématu: CHYTRÝ NÁKUP  – co znamená datum na obalu

Vyhodit, nebo prodat ve slevě?

V této souvislosti se na půdě EU řeší otázka, zdali se potravinami neplýtvá v zásadě z administrativních důvodů, na základě údajů na obalech potravin. Celá řada z nich je totiž reálně zdravotně nezávadná, navzdory předchozímu tvrzení, i po uplynutí data použitelnosti. Pokud se ale spotřebitelé tímto datem řídí, příslušné potraviny v obavách o své zdraví vyhodí – podle analýz EU se přitom takto zbytečně vyhodí dvacet procent potravin. Což je mimochodem další statisticky potvrzený případ, že nic neplatí stoprocentně a že se časté emotivní informace šířené řadou našich médií o rizicích při prodeji prošlých potravin nemusí zakládat na skutečnosti. Jenže – jak poznat těch osmdesát procent, kde to riziko opravdu může být, že?

Tak či tak se na úrovni EU uvažuje o přesunu některých trvanlivějších potravin typu kávy nebo těstovin do kategorií, které není nutno označovat datem (dobou) použitelnosti. U nás tomu tak zatím není, zřejmě proto, že malý český člověk by takové liberalizace nejspíš zneužil.

Už proto, že ČR je zemí neustálých slevových akcí, především v oblasti potravin, což podle zhruba poloviny lidí vede k plýtvání potravinami. Potvrzují to i výsledky Centra pro výzkum veřejného mínění, podle nichž čtyřiadvacet procent Čechů nespotřebované potraviny vyhodí do koše, třicet dva procent je kompostuje nebo používá jako krmivo pro zvířata a čtyřicet dva procent populace potraviny nevyhazuje. Úplně to nesedí, nicméně je zřejmé, že polovina spotřebitelů potraviny vyhazuje, přičemž realita je patrně horší. Lidé se totiž i v anonymních výzkumech dělají lepšími, než jsou, a soulad mezi slovy a činy často kulhá. Dobře to známe z dlouholetých výsledků průzkumů, podle nichž naši spotřebitelé z osmdesáti až devadesáti procent preferovali domácí potraviny, reálně ale kupovali ty levnější bez ohledu na zemi původu.

Pokud se nicméně týká budoucí vyšší využitelnosti prošlých potravin v ČR, zdá se, že v tomto případě by mohla být slova s činy v souladu. Ministerstvo zemědělství již totiž učinilo příliš mnoho kroků, které by byly bez nějakého výsledku v praxi plýtváním jiného typu, a to časem státních úředníků. Optimismus je tedy na místě a zemědělský resort si může postupně brousit nůž na to, aby si mohl udělat zářez na pažbě splněných a žádoucích úkolů…

Informace o možnostech darování potravin
1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 8. 2014 19:46