Hlavní navigace

Irisdiagnostika: Dá se z oka poznat nemoc?

Sdílet

V seznamu orgánů, které slouží k diagnostice v alternativní medicíně, je i lidské oko. Jak diagnostika probíhá, k čemu má sloužit a co jí vytýká západní medicína?

Iridologie, častěji známá jako irisdiagnostika, je starobylá diagnostická metoda přírodní medicíny, která jako diagnostický nástroj používá duhovku oka, panenku, oční bělmo a někdy i kůži kolem očí.

Je třeba ovšem říci, že západní medicína k ní nemá právě vřelý vztah, i když ji vedle léčitelů provozují, byť spíše výjimečně, i někteří lékaři.

Nejasné spojení


Autor: archív Kateřiny Konrádové

Podle iridologie každá část duhovky ukazuje stav určité části těla, orgánu či systému

Podle iridologů je lidské oko propojeno reflexně s ostatními orgány těla a v průběhu života zaznamenává jejich přednosti či oslabení, přetížení, hypo nebo hyperfunkci, kvalitu jejich cévního a nervového zásobení.

„Proč tomu tak je a jak přesně to funguje, dodnes sama nechápu," připouští Kateřina Konrádová, která se irisdiagnostikou profesionálně zabývá (http://www.i­risdiagnostika­.eu/). "Jen se s každým klientem přesvědčuji, jak iridologie dokáže být přesná a spolehlivá, když je iridolog ve svém oboru vzdělaný do hloubky, je poctivý sám k sobě a klientovi a uvědomuje si možnosti iridologického vyšetření i jeho limity,“ vysvětluje.

„Podle změn v lidském oku samozřejmě lze diagnostikovat řadu chorob (diabetes, hypertenze, hyperlipidemie, Wilsonova choroba, alkaptonurie atd.),“ uvádí Klub českých skeptiků Sysifos (www.sysifos.cz) , „ale jde o patologické změny, které nemají žádnou preferenční lokalizaci v duhovce a které postihují především jiné tkáně lidského oka (rohovka, bělima, čočka, sítnice) než duhovku.“ Skeptici dále upozorňují, že kromě toho se vždy jedná o celkové, nikoli orgánové choroby. „Drobné strukturální nebo barevné odchylky, které iridologové popisují na duhovce, jsou jen fyziologickými variantami bez jakéhokoli pathognomonického významu.“ 

Jak probíhá vyšetření?

Profesionální iridolog vyfotí obě duhovky digitálním makroobjektivem na vysoké rozlišení alespoň 10 mpix, aby mohl sledovat všechny detaily v panence, duhovce a očním bělmu. Hlava klienta musí být upevněna ve speciálním stojanu, oko dobře nasvíceno, aby se panenka stáhla na minimum a duhovka šla dobře pozorovat.

Pak následuje asi hodinový rozbor, ze kterého iridolog učiní zápis a klientovi předá na konci vyšetření podrobnou písemnou zprávu se všemi vysvětlivkami k jednotlivým znakům v očích a zároveň podle potíží klienta doporučí preventivní opatření, postup ve stravě nebo další léčbě, pokud je potřeba. Kateřina Konrádová říká: „Profesionální iridolog diagnostikuje stovky znaků, nejen některé, jako to dělají rádoby irisdiagnostikové s lupou, jejichž primárním zájmem je hlavně klientovi prodat tašku potravinových doplňků.“

Oko se mění pomalu, proto nemá smysl pořizovat další snímky a hodnocení za několik týdnů, většinou jsou v něm proběhlé změny velmi malé, ale subjektivně se klient může cítit výrazně lépe. „Proto by iridolog měl doplnit svoji diagnostiku o další vyšetřovací metody, které se zaměřují více na aktuální stav těla (např. darkfield mikroskopie živé kapky krve, biorezonance, EAV diagnostika, reflexní diagnostika…),“ upozorňuje iridoložka.

Irisdiagnostiku lze provést i z jednoho oka


Autor: archív Kateřiny Konrádové

Hnědý a ztluštělý okraj panenky znamená, že tento člověk má silné sklony k potížím s křečovými žilami a hemeroidy, říká iridoložka

Iridologické vyšetření nelze většinou provést u velmi malých dětí, jelikož barva oka se vyvíjí minimálně 2–3 roky, ale také hlavně proto, že malé děti se na toto vysoké rozlišení většinou nedají kvalitně vyfotografovat. Nelze také provést iridologické vyšetření u lidí, jimž operace oka poškodila duhovku. A co když má člověk třeba jen jedno oko? „Lze provést vyšetření pouze z jednoho oka, pokud druhé chybí,“ říká Kateřina Konrádová.

Co nabízejí  iridologové:

  • určení metabolického typu
  • diagnostikování všech potíží v trávicím traktu
  • určení tendence ke kumulaci toxického odpadu, k překyselení, kumulaci kyseliny močové, blokace lymfatického systému, chronické záněty, přetížení kůže odpadem, riziko kumulace cholesterolu a lipidů, rizika aterosklerózy
  • diagnostika nejpravděpodobnější příčiny současných potíží podle nejoslabenějších míst v duhovce a jejich vzájemných souvislostí
  • sklerologie (diagnostika z očního bělma) – určení stavu stěn cév, rizika trombóz, vyšší viskozity krve, fragilitu krevních kapilár, stagnace v krevním oběhu, stav jater

Co irisdiagnostika neumí:

  • diagnostikovat těžké kovy
  • diagnostikovat parazity, bakterie, viry (ale vidí jejich negativní dopad na jednotlivé orgány)
  • diagnostikovat, kdy přesně k oslabení orgánů došlo, jak je problém starý, většina znaků v oku je genetických (80 %)
  • iridolog nepozná těhotenství
  • iridolog nepozná momentální stav imunitního systému
  • iridolog nepozná, pokud orgán byl chirurgicky odstraněn
  • iridolog nepozná momentální stav pH, hladinu cukru, cholesterolu, kyseliny močové atd.

„Iridolog vidí pouze tendence k vyšší hladině těchto hodnot nebo oslabení příslušných orgánů,“ uvádí Kateřina Konrádová, „proto se následně po vyšetření ptá na hodně otázek a vyžaduje aktivní spolupráci klienta.“

Jde o zcela absurdní výmysl, říkají skepici

Stanovisko vědecké medicíny k irisdiagnostice je např. podle klubu Sysifos jednoznačné odmítavé. Irisdiagnostika podle nich nemá nejmenší opodstatnění. „Projekce vnitřních orgánů na duhovku není vysvětlitelná ani anatomicky ani embryologicky, protože oční koule se vyvíjí z hlavové oblasti těla a nemá nejmenší vývojovou souvislost se segmenty hrudními a břišními. Mezi vnitřními orgány a duhovkou proto také není žádné nervové ani jiné spojení. Dělení duhovky na mezikruží a segmenty různého významu rovněž postrádá jakékoli anatomické nebo fyziologické opodstatnění."

Že jde jen o výmysl, dokládá podle klubu Sysifos i to, že mapy jednotlivých iridologů se od sebe výrazně liší. „Byla také provedena řada klinických testů, ve kterých irisdiagnostici vždy selhali, nebyli schopni poznat ani jednoznačně definované choroby.“

Před několika dny vznikla také výzva, v níž je Česká lékařská komora (ČLK) vyzývána k zaujetí stanoviska k léčitelství a k metodám alternativní medicíny. Jednou z metod, o „jejichž iracionální povaze není pochyb“, je právě irisdiagnostika. Představitelé ČLK a klubu Sisyfos v ní kritizují situaci, kdy údajně 20 % českých lékařů ve své denní praxi používá metody alternativní medicíny, které jsou v rozporu s vědeckými poznatky.

Stanovisko ČLK ani případné navrhované legislativní změny zatím nejsou známy, rozhodnutí, zda své zdraví svěříte do rukou klasické či alternativní medicíny, je na každém z nás.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Psaní článků pro internetové magazíny se věnuje již od roku 2010. Na serveru Vitalia.cz se zaměřuje zejména na zdravotní problematiku.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).