Intolerance na laktózu se často plete s alergií na mléčnou bílkovinu

V posledních letech se v populaci stále častěji vyskytuje intolerance na laktózu, ale lidé ji mnohdy zaměňují s alergií. Laktóza je mléčný cukr vyskytující se především v mléku a mléčných výrobcích.

V posledních letech se čím dál častěji vyskytuje nově diagnostikovaná intolerance na laktózu (případně laktózová nesnášenlivost či deficience). Jedná se o neschopnost organismu trávit a vstřebávat mléčný cukr.

Intolerance na laktózu bývá často zaměňována s alergií na mléčnou bílkovinu. „Jídelníček při laktózové intoleranci nemusí být tak striktní a určité množství laktózy v něm obsaženo být může. Jsou velké rozdíly u jednotlivých lidí, jaké množství laktózy ještě tolerují,“ vysvětluje Kateřina Šimková, nutriční specialistka a odborná garantka společnosti Zdravé stravování.

 

Vhodnější jsou mléčné zakysané výrobky

Laktóza se přirozeně vyskytuje v mléce savců. V důsledku působení mléčných bakterií v zakysaných (fermentovaných) mléčných výrobcích dochází ke snížení laktózy o dvacet až třicet procent. Proto je u těchto výrobků její obsah nižší a někteří lidé s intolerancí laktózy je mohou konzumovat, aniž by u nich došlo ke zdravotním komplikacím.

Laktóza se dále vyskytuje v másle, slaném i sladkém pečivu, v některých sušenkách, bonbonech či instantních výrobcích.

Laktózová intolerance

  • Nesnášenlivost mléčného cukru – laktózy.
  • Postižení jedinci mají nedostatek enzymu laktázy a nejsou schopni zpracovat a vstřebat mléčný cukr – laktózu.
  • Laktózová intolerance může být vrozená (projeví se obvykle již při kojení), geneticky získaná (příznaky se objeví nejčastěji v pubertě, ale i u dospělých) i získaná po nějakém postižení trávicího traktu jiným onemocněním.
  • Projevy: nadýmání, bolesti břicha, průjmy apod. po podání mléka či mléčných výrobků.
  • Tolerance laktózy a snášenlivost jednotlivých mléčných výrobků je individuální.
  • Lépe tolerované bývají zakysané mléčné výrobky, zrající sýry apod.

Alergie na mléko

  • Alergická reakce imunitního systému na bílkovinu kravského mléka.
  • Jedna z nejrozšířenějších potravinových alergií.
  • V 95 % se projeví v prvním roce života dítěte. Alergií je postiženo 2–5 % kojenců. U devíti z deseti alergie vymizí do tří let. Ostatní se musí mléka a mléčných výrobků vzdát, v naší populaci jsou takto postižena asi 2 % lidí.
  • Alergie mívá závažnější průběh než laktózová intolerance. U malých dětí se často objevuje krev ve stolici, zvracení, průjmy, bolesti břicha, vyrážky. Může však nastat i anafylaktický šok, s vážným ohrožením života.
  • Lidé s alergií na mléko mají v podstatě 100% zákaz jeho konzumace. Děti se musí spokojit se speciálně upravenými výrobky s hydrolyzovanou bílkovinou kravského mléka a doplňováním bílkovin z masa, vajec, ryb a rostlinných zdrojů. Řešením není kozí ani ovčí mléko, odborníci nedoporučují ani sójový nápoj.

Bez laktózy? Opatrně

Na osoby, které se vyhýbají laktóze, myslí čím dál víc výrobců i obchodníků, například e-shopy s potravinami zavádějí filtry „bez laktózy“, obchodní řetězce upozorňují na vhodné výrobky apod. Společnost Zdravé stravování, která se věnuje přípravě krabičkové stravy, nabízí nově program Lakto minus, tedy stravovací program se sníženým obsahem laktózy.

Tyto diety nicméně nejsou vhodné pro lidi trpící alergií na mléčnou bílkovinu. A jak upozorňuje prof. Jan Krejsek, mléku by se neměli vyhýbat zdraví lidé: Mléko je pro většinu lidí evropského původu naprosto ideálním a nezastupitelným zdrojem živin, bílkovin, minerálů, vitamínů, mastných kyselin, obsahuje řadu stopových prvků, cytokinů, růstových faktorů, to všechno v nádherné kombinaci,“ říká specialista.

Nesnášenlivost mléka je v naší společnosti dle lékaře přeceňována, informace o plošné intoleranci mléka u nás nemají reálný podklad. Jak dále říká profesor Krejsek: „Všichni lidé mají po narození dostatečnou aktivitu laktázy, protože musí trávit mateřské mléko. Naše bělošská populace si udržuje laktázovou aktivitu i v dospělosti, její nedostatek je prokazován u méně než jednoho procenta lidí, ovšem populace žlutá nebo černošská laktázovou aktivitu v dospělosti ztrácejí. Avšak i lidé, kteří jsou striktně laktáza-negativní, mohou požít menší množství mléka, nejlépe syrového, a jsou schopni tolerovat zkvašené mléko.“ Přečtěte si celý článek Alergii na mléko skoro nikdo nemá, ale svádí se na ni všechno, říká profesor.

Prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc.

Předseda Akademického senátu Lékařské fakulty v Hradci Králové. Autor a spoluautor několika set přednášek a publikací. Mezi jeho současné profesní zájmy patří základní a klinická imunologie a alergologie.


Mgr. Kateřina Šimková

Vystudovala výživu člověka na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 2008 založila společnost Zdravé stravování zaměřující se na krabičkovou stravu, kde působí jako nutriční specialistka a odborná garantka.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 10. 2016 21:46