Pohané staří a moderní: Interview s čarodějnicí

Pamatujete si, jak vám coby dětem vyprávěli pohádky? Možná jste tyto příběhy plné mluvících zvířat, víl, vodníků, a dalších nadpřirozených bytostí vnímali jako natolik pravdivé, že když vám jednoho dne řekli, že to jsou jenom smyšlená vyprávění pro malé, cítili jste se nesmírně podvedeni a ochuzeni.

Pohádky se ponechávají dětem, a přece jsou i dnes lidé, kteří z okouzleni přírodou i tajuplnými mýty zašlých věků čerpají svou duchovní inspiraci z časů, v nichž lidé věřili v různé nadpozemské bytosti stejně opravdově jako ve fyzický svět, který je obklopoval.  

Termín „pohanství“ označuje  předkřesťanská nebo mimoabrahámovská náboženství (tj. nikoliv křesťanství, židovství či islám). „Novopohanství“ zahrnuje různá náboženství nebo individuální duchovní cesty, které se snaží pohanství oživit, zrekonstruovat nebo nově interpretovat. Stejně jako v minulosti i moderní pohané usilují o poznání a respektování přírody, což mnohdy zahrnuje uctívání přírodního cyklu ročních období a koloběhu života.

Vítej, poutníku

Není náhodné, že pohanská duchovní cesta přitahuje v moderní době zvláště ženy, které v ní nacházejí duchovní alternativu ke křesťanským církvím s jejich často bezděčně velmi patriarchátním řádem. V pohanství má tradičně větší význam představa boha jako ženy, novopohani mají často blízko k feminismu.

V Česku podle Wikipedie panuje největší zájem o Kelty (druidismus), přítomno je i germánské a slovanské náboženství, Wicca a v omezené míře i kemetismus (návaznost na staroegyptské náboženství). Novopohanské směry se na našem území objevují až koncem 90. let minulého století;  mj. v souvislosti s neogermánským společenstvím Heathen Hearts of Boiohaemum a společenstvím slovanských rekonstrukcionistů Rodná víra.

Jednou z největších evropských pohanských organizací je Pohanská federace, která existuje nepřetržitě od roku 1971. Publikuje časopis Pohanský úsvit (orig. Pagan Dawn). Česká pobočka Pohanské federace (PFI) funguje od roku 2006, kdy se jí  ujal Jakub Achrer (Zahrada). V součastnosti ji vedou dva národní koordinátoři Cody a Terka (Amira). Na  stránkách PFI naleznete mj. odkazy na jiné pohanské weby a  internetový Věstník pohanské federace, který vychází 4× do roka  ku příležitosti čtyř hlavních pohanských svátků.

Interview s „čarodějnicí“

Anna Marie Dostálová, duchovním jménem Noira, se magií a mystikou zabývá od dětství. O své cestě „po starých stezkách“ píše: „Matka pocházela z poněkud puritánské katolické rodiny, takže jsem měla to pochybné štěstí navštěvovat hned několik církevních ústavů, počínaje už školkou, a moje odpadnutí od víry definitvně završilo osmileté katolické gymnázium. Otec si přivydělával jako astrolog. Brzy jsem začala zacházet s Tarotem, sama se naučila astrologii a moje čarodějnictví bylo zpečetěno ve chvíli, kdy jsem se ve třinácti letech sama zasvětila za letní noci do starého náboženství. Moje první cesta vedla k Wicce, nyní jsem spíše animistka a polyteistka. Náboženství jsem nakonec začala studovat.“ Noira je autorkou Čarovného zrcadla, portálu o duchovním životě, magii a mystice založené na odkazu našich předků.

Jak se pohanská víra projevuje ve vašem životě?

Důležitou součástí pohanského pohledu na svět byla vždycky magie. S ní souvisí představa osudu a jeho poznávání prostřednictvím věštby. Celý
můj život se proto odehrává kolem těchto dvou prvků – věštění, abych
poznala svoje místo v osudu, a magická praxe, abych naplnila co nejlépe
svoje povolání a našla osobní štěstí. Pohanství je těsně spjaté s
přírodou a jejími plodivými silami, důležitá je proto i vlastní
sexualita a její rozvíjení, uzdravování těla a hledání rovnováhy mezi
sebou samým, společností a přírodou.

Proč je víra ve více bohů lepší než monoteismus nebo ateismus?

Já obecně nemám ráda argumenty a teologické spory, protože věřím, že
všechny cesty vedou do Říma. Všechny pohledy na svět jsou v určité
úrovni poznání pravdivé. V rámci svého pohanského mnohobožství usiluji o
poznání té konečné Pravdy. Není tu tedy v pravém slova smyslu ani místo
pro víru. „Věřím“ v mnoho bohů proto, že je poznávám, ne proto, že o
nich nic nevím, a slepě doufám. Tato představa víry je pokroucená a
odvozená z křesťanství.

Máte svého oblíbeného boha / bohyni? Jaký má pro vás význam?

V druidství, ve Wicce a ve vúdú věříme, že každý má svoje božské patrony
a jednoho hlavního ducha. Moje je bohyně Hekaté. Je to starobylá trojitá
bohyně křižovatek, matka všech čarodějnic a nese pochodeň světla
poznání. Hekaté je ochránkyní poutníků před nebezpečím cest a noci, a
jako taková vás vždycky podrží i ve chvílích naprosté temnoty.

Je Bůh žena?

Mnohem dříve, než si lidé začali představovat Boha jako muže, byl Bůh ženou – Velkou Bohyní, která stvořila nebesa, zemi a všechny lidi, kteří na ni žijí; jež ovládá cykly života, narození a smrti, dny, noci a období; z jejího těla se každé ráno rodí slunce a každý večer se k ní vrací; z jejího těla ze semen vyrůstají rostliny, poté umírají a následující rok se rodí znovu; k jejímu obrazu ženy přivádějí na svět děti obojího pohlaví a poskytují jim jejich první potravu.

Velká Bohyně byla rovněž uctívána jako dárkyně civilizace, neboť ženy rozvinuly většinu dovedností rané doby –  zemědělsví, oděvnictví, hrnčířství, léčitelství atd. (Zdroj: B. Brandt) Přirovnávání Boha k matce není neznámé ani Bibli.

Mnoho křesťanských nebo židovských náboženských svátků vychází z pohanství. Například Vánoce – byly původně oslavou zimního slunovratu, kdy se slavilo zrození slunečních bohů: Hora, Dionýsa atd. „Pojem Vánoce pochází z toho, že pohané v době, kdy jsou noci velmi dlouhé, slavili k poctě boha Slunce tzv. veliké posvěcené svaté noci. Církev pak dala pohanským posvátným nocím křesťanský význam. Na dobu posvátných nocí 25. prosince ustanovila slavnost narození Krista,“ uvádí starší katolický katechismus. Samotné jméno Kristus (z řec. Chrestos) – znamená Pomazaný – vodou nebo olejem během náboženském obřadu.

Víte, že …?

• V předkřesťanské éře existovalo množství božstev a náboženských tradic po celé Evropě.
• Ve východní Evropě existovalo keltské pohanství, které se od 6. st. př. Kr. šířilo na západ.
• V jižní Evropě existovalo řecko-římské pohanství, které se šířilo Evropou společně s Římskou říší.
• Germánské pohanství se ze severní Evropy rozšiřovalo v době stěhování národů.
• K hlavním novopohanským směrům patří druidismus, heathenismus, helénismus a Wicca.
• Kořeny novopohanství se nacházejí v renesanci a romantickém hnutí.
• Renesanční umění obsahovalo různé prvky řecko-římského náboženství.
• Spolu s průmyslovou revolucí se obyvatelé velkých  měst nostalgicky ohlíželi po jednoduchém venkovském životě předkřesťanských ča­sů.
• Po druhé světové válce upadal zájem o novopohanství z obavy o jeho spojování s nacismem.
• JRR Tolkien vtělil germánskou mytologii do svého slavného díla Pán prstenů.
• V šedesátých letech dochází k oživení novopohanství. Wicca začíná vystupovat jako náboženství.
• Novopohané podporují např. záchranu deštných pralesů, organické zemědělství, práva zvířat atd.
• Witches´ Voice odhaduje 1 mil. novopohanů v USA a 3 mil. ve světě.
• Barrett´s 2001 wor­ld religion calculation odhaduje na 457 mil etnoreligionistů, animistů a šamanistů ve světě.

Zdroj: YouTube