Hlavní navigace

Informovaný souhlas: Vědí pacienti, co podepisují?

22. 9. 2009

Sdílet

Pacient ujíždí na vozíku na operační sál. Za ním běží sestřička a volá „Pane, pane! Potřebuji ještě něco podepsat!“ Vystrašený pacient se nahne z vozíku a udělá, co sestra řekla a podepíše takzvaný informovaný souhlas se zákrokem. Že je vám to povědomé? A koho vlastně takový podpis chrání - nemocnici, nebo pacienty?
nemocnice

Martina Jelínková před pár lety podstoupila celkem banální zákrok ve Vojenské nemocnici v Praze. Lékaři ji pod celkovou narkózou odstranili mandle. „Když jsem se probudila na jednotce intenzivní péče, bylo mi zle. Začala jsem kašlat krev a okamžitě jsem se pozvracela. Mezitím, co na mě doktoři křičeli, ať nekašlu, nebo si potrhám stehy, přiběhla sestra a strčila mi do ruky tužku. Jenom jsem ze sebe dostala: Co to je? A ona odpověděla, že mi zapomněli dát podepsat souhlas se zákrokem,“ vypráví Martina. Podstrčený papír, takzvaný informovaný souhlas pacienta, bez dalších dotazů podepsala. „Po dvaceti minutách tam byla sestra znovu. Chtěla souhlas, že mi mohou píchnout nějakou injekci do břicha. Neměla jsem sílu ani sedět, tak mi držela desky nad hlavou a já bezmocně podepisovala. Nic tak nedůstojného jsem nezažila,“vzpomíná. Příběh Martiny není vůbec ojedinělý. Situace, kdy vystresovaný pacient jede na sál a sestra mu narychlo podstrčí podepsat souhlas s operací, jsou bohužel v českém zdravotnictví běžnou realitou.

Je nějaká šance na změnu? Nebo budou čeští pacienti stále rukojmí zákona z roku 1966? Právě minulou středu se sešli odborníci, aby diskutovali a navrhli změny do nového zákona o zdravotních službách. Debata ovšem ukázala, s jak složitým problémem si musí české zdravotnictví poradit.

Tak jedeme na sál, pane! 

Dříve než podstoupíte jakýkoli zákrok, měli byste znát povahu nemoci. I to, co se bude s vaším tělem na operačním sále dít. Zda je operace nevyhnutelná, jestli existují alternativy léčby, případně jaké. Každý pacient musí chápat výhody daného zákroku, ale znát i rizika. Informovaný souhlas má chránit podle JUDr. Petra Šustky osobnost lidí. „Osobnost člověka je ze zákona chráněna a jakýkoliv zákrok do lidského těla musí být tedy ospravedlnitelný.“

ČTĚTE TAKÉ: Stejná léčba pro každého? Zapomeňte!

Neřekli jste mi, že budu mít jizvu!

Problémem však je, že není jasně dané, co všechno by měl informovaný souhlas obsahovat, ani jakou by měl mít formu. Často se jedná o několikastránkové dokumenty psané jazykem, kterému osoba bez patřičného medicínského vzdělání nemůže rozumět. To, že pacient informovaný souhlas podepsal, bohužel neznamená, že jej pochopil. Informovaný souhlas tedy představuje spíše nějakou těžko čitelnou smlouvu, kterou se chrání zdravotnické zařízení, nebo přímo lékař, před možným nařčením typu „Neřekli jste mi, že bude jizva takto škaredá!“

Stížnosti pacientů nezřídka docházejí do soudního sporu a vysouzené částky jsou poměrně zajímavé. „Například těžké poškození novorozence v Karlových Varech za 14 milionů korun, již jsou ale podané žaloby v linii 25 i 30 milionů korun. To samozřejmě neznamená, že se zdravotnické zařízení chrání informovaným souhlasem před chybami,“ říká JUDr. Ondřej Dostál.

Dokumenty předem? Zapomeňte

nemocnice

Pokud má tedy informovaný souhlas informovat o všem uvedeném, pacient by měl mít čas si vše prostudovat. Jenže načasování rovněž nebývá šťastné. Jsou případy, kdy pacient přijde do nemocnice s nějakým banálním problémem a po nejrůznějších vyšetřeních se ukáže, že problém vlastně není tak banální a chirurgický zákrok lékaře je v podstatě neodkladný. „Lékař mi řekl, že nepřežiji noc, pokud nepůjdu ihned na sál. Co mi v té chvíli zbývalo? Přemýšlet o alternativách? Samozřejmě jsem neváhala a papíry podepsala,“ vzpomíná bývalá pacientka Drahomíra Vlková. Jsou pak ovšem případy, kdy pacient na operaci čeká, ale informovaný souhlas dostane do ruky bezprostředně před operací. „Chtěla jsem si vzít informovaný souhlas domů, ale sestra mi řekla, že to není možné,“ stěžuje si Petra Málková, další bývalá pacientka.

Dočkáme se změny?

Minulou středu se v pražském Kongresovém centru sešli odborníci z řad lékařů, ředitelů nemocnic, ale i pacientských organizací a právníků, aby společně dali dohromady podklady pro připravovanou legislativu zákona o zdravotních službách a specifických zdravotních službách, které by měly nahradit stávající zákon o péči a zdraví lidu ze šedesátých let minulého století.

UNIKÁTNÍ DATABÁZE: Všechny nemocnice v Česku. Oznámkujte tu svou!

Jak se ukázalo, o věci se dá opravdu dlouze mluvit a připomínek padl nespočet. Bohužel sezdá, že ideální řešení neexistuje a pacientovi nezbývá, než svému lékaři důvěřovat. Podle MUDr. Petra Koloucha, NBA, náměstka FN Motol, však lékaři často nevědí, jak komunikovat s pacientem a všeobecně panuje nedůvěra k “bílým plášťům“ a dodává: „Zažil jsem pacienty, kteří se po dlouhém rozebírání všech možných alternativ léčení dostali do nejistoty. Lékař musí udržet pacienta pozitivně motivovaného. Pokud mu však sdělí veškerá rizika, ke kterým patří i riziko smrti, jak naladěný pak bude pacient před zákrokem?

Důvěřujete lékařům?

Nabízí se otázka, zda každý pacient opravdu potřebuje a chce všechny tyto informace znát. Je opravdu povinností lékaře, aby znal všechny možné způsoby léčby a nové trendy? Má vůbec lékař čas na sledování novinek v medicíně? Zvláště když zdravotnické zařízení nemůže pacientovi nabídnout všechny alternativy léčby podle nejnovějších poznatků vědy, zejména z ekonomického důvodu. Odborníci se na semináři shodli, že je zapotřebí dát legislativně jasný právní rámec informovanému souhlasu, ale už teď je jasné, že to vůbec nebude jednoduché.

Co všechno by měl informovaný souhlas obsahovat?

Podle odborníků by měl být informovaný souhlas srozumitelný každému, tedy i osmdesátileté babičce, Vietnamci, nebo komukoliv jinému. Podle zákona by měl být pacient před prováděním vyšetřovacích a léčebných výkonů srozuměn s následujícím:

  • s povahou onemocnění a jeho předpokládaném vývoji (prognóze),
  • s plánovanými postupy při léčbě včetně jejich alternativ a s hodnocením těchto jednotlivých možných postupů,
  • s účelem zdravotního výkonu a s tím, jak bude příslušný výkon probíhat,
  • s možnými riziky a důsledky léčby a jednotlivými zdravotnickými výkony,
  • s předpokládanými prospěchy léčby o jednotlivých léčebných a vyšetřovacích výkonech a jejich významu pro zdravotní stav pacienta,
  • s možnými omezeními v obvyklém způsobu života a případnými pracovními neschopnosti po provedení příslušného výkonu, pokud lze takové omezení předpokládat,
  • s léčebným režimem a preventivními opatřeními, která jsou vhodná, s  provedením kontrolních léčebných nebo vyšetřovacích výkonů a v případě  změny zdravotního stavu s údaji o změnách zdravotní způsobilosti,
  • s právy pacienta svobodně rozhodnout o dalším navrhovaném postupu při poskytování  zdravotní péče, pokud to není vyloučeno  zvláštním právním předpisem.

Jaké máte zkušenosti s informovanými souhlasy vy?

Foto: Agentura SXC

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Své profesní působení v médiích zahájila v týdeníku Reflex. Pracovala v kreativním týmu TV NOVA a vedla sekci Sport a relax serveru Vitalia.cz vydavatelství Internet Info. Podílela se také na jeho dalším projektu, serveru 120na80.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).