I ve školce se dá vařit bez dochucovadel

Autor: Vitalia.cz / Ondřej Hošt

Eko školka není jen alternativou k přeplněnému státnímu zařízení. Je to úplně jiný svět. Svět, ve kterém děti žijí bez komerčních hraček a s chutí obědvají jáhly i pohanku.

Když mi nechutná chleba z obchodu, můžu si pecen upéct doma, když se mi nezamlouvá školka pro mé dítě, založím si vlastní. Tak nějak začal příběh eko školky v Brandýse nad Labem, který před třemi lety začala psát Jana TeichertováEva Slaná. Pojďte se podívat na to, jak se tu děti stravují a proč skoro nestonají.

Ulice Výletní je zasazena do poklidné čtvrti Brandýsa nad Labem. Zelení zarostlá vilka s živými andulkami u vchodových dveří a králíky na zahradě přesně koresponduje s názvem školky – Ekolandia. Že je tahle školka jiná, se ukazuje už na chodbě. Jsou tu koše, do kterých děti třídí odpad, ale i krabičky plné zrníček. „Každý měsíc máme zaměřený na jinou slavnost, září je měsícem dožínek, proto zde děti učíme poznávat druhy zrn a mouky. Mohou si sáhnout, promout, ale dokonce i ze zrníček umlít vlastní mouku na mlýnku. Dá to práci, ale děti jsou o to víc nadšené, když se jim to podaří. Namletou mouku si pak přidají do těsta, ze kterého si s paní učitelkou upečou koláčky,“ vypráví Jana Teichertová. Ano, čtete správně, v této školce jsou děti jednou týdně malými pomocníky při přípravách perníků nebo koláčků, které si pak s chutí snědí ke svačině.

Pečení ale není jedinou neobvyklou činností, každý den v týdnu je se zde zaměřují na jinou aktivitu. Často se děti vydávají i na celodenní výlet. Bez ohledu na počasí, čímž je posilována jejich imunita. „V naší školce jsou děti hodně často venku, paní učitelky, které sem přicházely na pohovory ze školek státních byly často hodně překvapené, kolik času se zde venku tráví. Nevěděly, co s dětmi tak dlouho venku dělat, proto zde neuspěly. Musí to cítit stejně jako my. Většinou zde máme učitele, které mají enviromentální cítění,“ říká Jana Teichertová a dodává: „Rodiče sami oceňují, že jsou děti tak často venku. Jsou otužilejší, tím pádem méně často nemocné.“

Čtěte dále: Neočkované děti mají do mateřských školek vstup zakázán

Jídlo ze školky může chutnat, ne že ne

Navzdory tomu, že Ekolandia funguje už tři roky, její majitelky doposud marně hledaly dodavatele jídla, který by plně respektoval jejich požadavky jak na kvalitu, tak na cenu jídel. Kompromisem tak byla dovážka z blízké základní školy. Na kompromisy tu ale zjevně dlouho neslyší, od letošního září totiž školku zásobují jídlem z vlastní, nově vybudované výrobny v Čelákovicích. „Do naší kuchyně se snažíme nakupovat potraviny od místních dodavatelů. Stavíme na lokálnosti a sezónních potravinách. Oslovíme mlékárnu v Nymburku, místní jatka, tu pekaře, tu zemědělce, pak víme od koho daný produkt je, jak se vyrábí a jakou má kvalitu,“ vysvětluje Eva Slaná. Kvalita zjevně bude vyšší, už jen proto, že celodenní stravování zde přijde na 90 Kč. Naproti tomu ve státní školce se drobota nají za cenu třetinovou (ale je otázkou, zda se tam nad obsahem dětských talířů někdo tak dalece zamýšlí).

„Vaříme pestře z čerstvých surovin, děláme domácí knedlíky, vývary z kostí a zeleniny. Dochucujeme bylinkami, které si i sami pěstujeme. V naší kuchyni určitě nenajdete masox, polotovary, dochucovadla nebo mražené potraviny. Snažíme se vařit tak, aby jídlo bylo zdravé a hlavně chutné,“ říká ředitelka Ekolandie. Při vytváření jídelníčku pak vychází ze zákonných norem, které školce pomáhá zdravě naplňovat Pavel Suchánek z pražského IKEMu, ale i kuchař Jaroslav Sapík. Dnes se například servíruje losos se šťouchanými bramborami nebo špenátové lasagne – chuťově vynikající. Do jídelníčku dětí ale dokážou zahrnout i jáhly, pohanku, ovesné vločky a spoustu zeleniny. „A děti to neberou vůbec nijak útrpně, protože tyto suroviny jsou podávány tak, aby si na nich pochutnaly. Přestože doma na takové stravování třeba zvyklé nejsou,“ říká Eva Slaná. Začátky prý bývají těžké, děti hrbí nosíky nad bílým jogurtem v miskách, hledají lentilky a plastový kelímek a bývají hladové. S postupem času si ale jiný druh servírování oblíbí. Z mnoha misek si mohou vybrat oblíbenou příchuť – marmeládu, čokoládu, vločky a samy si do bílého jogurtu přidají přesně tolik, kolik chtějí. Co na tom, že něco nadrobí…

Že děti málo a špatně pijí asi netřeba žádnému rodiči zdůrazňovat. Možná za to mohou černé čaje slazené homolemi cukru, které se snad od pradávna podávají téměř v každém státním zařízení pro děti. „Nepiješ čaj? Budeš o žízni a klidně celý den,“ zní mi v uších rok stará odpověď učitelky v mateřské školce, dítěti, které je z domova zvyklé jen na vodu a džus. To se zde nemůže stát, na výběr tu děti mají z ovocných šťáv, vody a bylinkového čaje. „Děti si na naší zahrádce mohou natrhat třeba meduňku, omyjí si lístky a my je zalijeme horkou vodou,“ vypráví o přípravách čaje Jana Teichertová. Pokud děti do něčeho vloží své úsilí, vždy jim šmakuje o trochu víc. Pokud je to zdravé, tím líp.

Čtěte také: Lesní školky: suchý záchod, voda v barelech a na malou do křoví

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 10. 2013 13:23