I obézní dítě může být podvyživené, tvrdí průzkum

Autor: Isifa.cz

Téměř třetina dětských pacientů v českých nemocnicích je ohrožena podvýživou, zní překvapivé závěry průzkumu. Nedostatečná výživa se mylně zaměňuje s hladověním.

Téměř 30 % dětských pacientů v českých nemocnicích je ohroženo podvýživou, z toho 2 % dětí jsou dokonce ohrožena extrémně. Přitom u 16 % malých pacientů v extrémním riziku podvýživy a u 60 % ve středním riziku podvýživy nebyla výživa řešena. To jsou nejpřekvapivější závěry historicky prvního průzkumu NutriAction, celosvětové iniciativy společnosti Nutricia na vyhledávání dětí v riziku podvýživy, na území České republiky, který zaštítila Česká pediatrická společnost při ČLS JEP. Průzkumu se zúčastnilo téměř 3000 dětí ve věku od 1 roku do 19 let v 35 českých nemocnicích, což představuje rekordní vzorek napříč zeměmi, kde průzkum probíhal.

Nedostatečně živené může být jakékoliv dítě, včetně obézních

„Nedostatečná výživa dětí se velmi často ztotožňuje s problémem hladu,“ říká Oldřich Pozler z Fakultní nemocnice v Hradci Králové a pokračuje: „To je však velmi zavádějící, protože nedostatečně živené může být jakékoliv dítě v moderní společnosti, a to včetně obézních dětí. Obrovské riziko u těchto dětí spočívá v tom, že při nemoci dětské tělo potřebuje až dvojnásobný energetický příděl, a pokud jej nedostane, může to mít negativní dopad na délku léčby, hospitalizace i rekonvalescence.“

Přečtěte si: Nevěřte báchorkám. Z obezity jen tak někdo nevyroste

Mezi nejčastější diagnózy, které jsou spojeny s rizikem podvýživy u dětí, patří vedle nemocí trávicí soustavy nádorová a infekční onemocnění, která následují nemoci výživy a přeměny látek, neurologická onemocnění a nemoci dýchací soustavy.

Nicméně celých 34 % dětí v riziku podvýživy bylo hospitalizováno s diagnózou, která obvykle nebývá považována za rizikovou. Toto vysoké číslo ukazuje, proč je riziko podvýživy dětí ve vyspělých zemích nebezpečné: není přímo viditelné a nepojí se jen s určitým typem onemocnění.

Nejčastější příznaky, které způsobují ztráty živin:

  • například zvracení 3× a vícekrát za den
  • průjem 5× a vícekrát za den
  • snížený příjem stravy

Ačkoliv závěry výše uvedeného průzkumu nejsou příliš optimistické, dobrou zprávou je, že české nemocnice vnímají tuto problematiku jako aktuální téma a chtějí se mu aktivně věnovat. Do dotazníkových šetření se totiž zapojilo 35 českých nemocnic, z toho 9 fakultních, 6 krajských a 20 ostatních, což je v porovnání s dalšími evropskými zeměmi rekordní počet.

Jiří Bronský z Fakultní nemocnice v Motole přibližuje přístup, jakým lze výše uvedenou situaci změnit: „Nemocnice by měly do základní péče o děti zahrnovat i hodnocení nutričního rizika. Výživa by se měla stát spojencem v boji dětských pacientů s onemocněním.“

Rodiče mohou v tomto ohledu také pomoci. „Rozhodně by se měli ptát lékařů na možnosti výživy dětí v nemoci a v průběhu léčby a informovat se o dostupných možnostech řešení, mezi něž patří i enterální výživa. Jedná se o kompletní a vyváženou tekutou výživu vyvinutou pro pacienty se zvýšenou potřebou energie a živin. Může stravu doplnit nebo být jejím jediným zdrojem a je i volně prodejná v lékárnách,“ doplňuje doc. Bronský.

Více o výživě dětí v nemoci najdete na www.vyzivavnemoci.cz.

Zdroj: tisková konference o problematice podvýživy dětí v České republice

Vše na téma: PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 10. 2012 19:43