Hypochondr není simulant. Je skutečně nemocný

Hypochondři trpí HIV i morem. V onemocnění domnělou chorobou věří. Bojí se nemoci, bolesti i lékařských zákroků… byť je třeba i vyžadují.

Hypo znamená pod, chondros je chrupavka, doslovný překlad slova hypochondrie je tedy „pod chrupavkou“. Do části těla pod první chrupavkou umístili starověcí řečtí lékaři slezinu. Prožluklý orgán považovali za doménu trápení, rozlady a mrzutosti. Platilo jakési „Hy-Hy“. Hysterie coby vlastnost typicky ženská, hypochondrie naopak mužská.

Dodnes je „podžebří“ oblastí, v níž mnozí hypochondři pociťují tělesně nezdůvodnitelné potíže. Nezanedbatelnému počtu z nich začaly nesnáze právě tam.

Hypochondři: vybraná společnost

Být mezi hypochondry znamená v historických souvislostech ve vynikající společnosti. René Descartes, Voltaire, Immanuel Kant, Karel Marx. Filosofové nejsou vaše (hypochondrická) krevní skupina? Což takhle namátkou z českých herců – Kopecký, Nový, Brodský, Sovák, ba i král komiků Vlasta Burian. V běžné populaci hypochondrie postihuje kolem 10–20 % populace. Mezi neurotiky se hypochondrie vyskytuje takřka u každého druhého pacienta.

Hypochondrie  je schopnost namluvit si, že jsem nemocen(á), i když právě mimo tuto chorobu (tj. hypochondrii) žádnou nemocí netrpím. Druhá možnost směřující k hypochondrii  spočívá ve zveličení rizik banálních příznaků. Následuje závěr o závažné, dokonce leckdy v našich krajích již dávno vymizelé chorobě. Např. škrábe mne v krku – určitě mám rakovinu jícnu. Následující ilustrace je převzata z internetu:

přestože mi udělali bakteriální test, byl jsem přesvědčený, že nemám chřipku, ale mor. Dělal jsem kvůli tomu paniku, a proto jsem se možná vyléčil až za dva týdny. Asi za tři týdny jsem považoval za ohromný zázrak, že jsem přežil. Dostal jsem opět strach z rakoviny… Měl jsem i velké podezření na HIV pozitivitu, i když jsem se nevystavoval riziku – sex, přenos krví. HIV test jsem měl sice negativní, ale stále jsem pociťoval příznaky. Dnes mám podezření na paranoidní schizofrenii…

Přečtěte si: Kleptomanie, to není krádež jediného pera

Hypochondr není simulant. Ale někdy dojná kráva

Hypochondři rozhodně nejsou simulanti. V onemocnění domnělou chorobou věří. Trápí se jím. Naopak simulant nemoc předstírá ve snaze získat výhody. Pokud se bojí, pak prozrazení, ne nemoci.

S hypochondrií bývá spojena jistá míra naivity. Z doby zhruba před 250 lety jsou zapsány kousky felčarů schopných movité hypochondry podrobit dramaticky působícím operacím. Ty korunovaly důkazy řádně odoperované příčiny domnělé nemoci. Někdy kus tkáně, jindy notné pouštění žilou. Je popsán případ, kdy šikovný felčar předložil pacientovi myš. Ta prý řádila v jeho útrobách.

Příliš mnoho se od té doby nezměnilo. I dnes cestují po Evropě léčitelé z jisté exotické země nadaní schopností holýma rukama odoperovat rakovinný nádor… a ještě jeho pozůstatky ukázat divákům. Vstupné na tyto seance nijak lidové nebývá.

Prvky hypochondrie u příznivců a sponzorů alchymie podporovaly hledání živé vody. Kampak s tím na nás, moudré občany 21. století. Podobnou vodou maximálně zapijeme nějaké ty doplňky stravy, díky nimž budeme fit a naše peněženka štíhlá.

K tématu: Lékaři, léčitelé a šamani

Syndrom barona Prášila

Münchhausenův syndrom je soubor příznaků choroby, jež bývala považována ještě v minulém století za výkvět hypochondrie. V jejím rámci šlo o osoby putující od nemocnice k nemocnici, od lékaře k lékaři. Všude hledají nejlépe chirurgickou pomoc pro nepříliš pravděpodobné potíže. Stav dle nich vyžadující operační sál vysvětlují bájnými smyšlenkami. Tvrdí, že byli přepadeni, znásilněni, mučeni. 

Münchhausenův syndrom

Duševní porucha, při které postižený předstírá tělesnou nebo duševní poruchu, pro kterou je následně léčen. Pro diagnózu je podstatné, že postižená osoba nemá motivaci chorobu předstírat, chorobné je právě ono předstírání. Syndrom je pojmenován po baronu Münchhausenovi, který je též znám jako Baron Prášil.

Zdroj: Wikipedie.cz

Dnes je kladen důraz na rozdíly mezi popsaným souborem příznaků a hypochondrií. „Münchausen“ je obrazně řečeno vojákem první linie. Zvládne bolest, nebojí se operací. Hypochondr se bolesti i lékařských zákroků bojí… byť je třeba i vyžaduje. Pro nemocniční poutníky se moderně vžil i název Ahasverův syndrom a termín „hospital hoboes“. K potulce leckdy spojené i s drobnými krádežemi mají tihle lidé blízko. Od sedmdesátých let minulého století v USA vznikla jejich specifická skupina. V souvislosti s tzv. antipsychiatrickým hnutím došlo v zemi k rušení psychiatrických léčeben. Na svobodu, jež nevyžadovala „přelety nad kukaččím hnízdem“, se tak dostalo mnoho více či méně nemocných. Bez naděje a bez rodin putují od charitativních nemocnic k vězením a zpět.

Hypochondrie

Psychická porucha charakterizovaná přehnaným a intenzivním zaměřením na vlastní zdravotní stav, projevuje se reálně nepodloženým přesvědčením o vlastním vážném onemocnění. V určitých případech může značně ovlivnit život člověka.

Začíná v pozdní adolescenci a mladší dospělosti (20–30 let), ale je možná kdykoliv, zřídka se objevuje první výskyt po 50. roce věku. Vyskytuje se stejně u žen jako u mužů. 

Zdroj: Wikipedie.cz

Naši hypochondrové – „sběrači“ získávají vyšetření od věhlasných profesorů, jakož i vzpomínky na ty na slavných klinikách. Mají rádi léčitelské speciality typu týdenního pobytu s manželkou a dítětem ve velmi skromně zařízené místnosti. Vyjít jen na WC… Víra je sice uzdraví v nemoci A. Je tu ale B až Ž.

S obrazným zjednodušením je také možné vnímat „podchrupavkové“ strádání jako projev úzkosti a volání o pomoc trpícího člověka. Takového, jež si neví rady se svým místem na světě a hlavně mezi lidmi.

Čtěte dále: Kdy je psychiatrická péče chorá

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 10. 2013 19:03