Hýčkejte si své srdce, zaslouží si to

Zdravé srdce má dokonce své číslo, a to Evropské číslo zdravého srdce: 0-30-5-140-90. Číslo v sobě zahrnuje: 0 vykouřených cigaret denně, minimálně 30 minut fyzické aktivity každý den, cholesterol v krvi pod 5 mmol/l a krevní tlak pod 140/90 mmHg.

S péčí o srdce mnoho lidí začíná až tehdy, když už mají nějaký nepříjemný zdravotní problém. Najednou musí sáhnout ke značné úpravě svého běžného režimu a připadají si, že jsou „nuceni“ žít zdravě, což mnoho z nich nese značně nelibě. Péče o srdce však bolet nemusí, naopak může velmi snadno prodloužit život. Neboť právě na problémy se srdcem se v Česku, ale i celém vyspělém světě nejčastěji umírá.

Pacienti ve věku 50+ jsou z hlediska poškození srdce aterosklerózou a následnou ischemickou chorobou srdeční v euroasijské populaci první a největší rizikovou skupinou, vysvětluje doc. MUDr. Michal Semrád, CSc., primář II. chirurgické kliniky kardiovaskulární chirurgie VFN a 1. LF UK. Podle něj je právě padesátka věkovou hranicí, kdy člověku zúročí předešlé roky péče či zanedbávání svého zdraví. Mnozí pacienti si předchozím životním stylem přímo řekli o následné problémy se srdcem, a u těch, u kterých se již problém projevil, je možné pouze léčit následky. U ostatních je nejvyšší čas preventivně zasáhnout, aby problém se srdcem nenastal, dodává. Zkrátka ve středním věku začíná hra o čas a budoucí dlouhověkost. Proto je velmi důležité věnovat svému srdci náležitou pozornost.

Zdravé evropské srdce

srdceZdravé srdce má dokonce své číslo, a to Evropské číslo zdravého srdce: 0–30–5–140–90, které určili odborníci na konferenci v Lucemburku v roce 2005. Číslo v sobě zahrnuje: 0 vykouřených cigaret denně, minimálně 30 minut fyzické aktivity každý den, cholesterol v krvi pod 5 mmol/l a krevní tlak pod 140/90 mmHg. Aby člověk těchto hodnot dosáhl je třeba dodržovat několik jednoduchých pravidel, které se dají shrnout pod zásady zdravého životního stylu. Základem je udržovat si přiměřenou tělesnou hmotnost, protože lidé se zdravou hmotností jsou méně náchylní k problémům s vysokým tlakem a zvýšenou hladinou cholesterolu. S tím také souvisí pestrý jídelníček. Základem je dostatečná konzumace čerstvého ovoce a zeleniny a naopak snížený příjem soli a nasycených mastných kyselin. Ideální je vzdát se nebo alespoň omezit typicky českou mastnou a tučnou kuchyni a nahradit ji spíše středomořskými pochoutkami obsahujícími libové maso a hodně zeleniny. Tyto stravovací změny pomáhají prodloužit věk srdce a tedy i jeho majitele. Důležitý je také pohyb, ať již ve formě aktivního sportu nebo jen změny běžných návyků, například vynechání cesty výtahem a místo ní chůze po schodech, pěší procházka do práce nebo jen vynechat poslední zastávky MHD a místo svezení se projít.

Preventivní prohlídka

Naprostým základem v péči o své zdraví jsou ve středním věku preventivní návštěvy lékaře. Ty jsou plně hrazeny ze zdravotního pojištění a nevztahují se na regulační poplatky, tedy jsou zdarma. Vynechat takovou prohlídku je už ve věku 40+ přímo hazardování se svým zdravím a je to přinejmenším nezodpovědné vůči své rodině a příbuzným, kteří počítají s otcem – živitelem, rodičem a partnerem, varuje doc. Semrád. Preventivní prohlídky mají podle něj dvojí účel, jednak rozbor životního stylu a nasměrování na vhodnou cestu k udržení zdraví, ale také u těch, kteří již nějaké problémy se srdcem měli nebo je u nich zvýšené riziko v důsledku rodinné zátěže, provést testy a případně zahájit léčbu. Není ostudou a známkou nemoci, když padesátiletý nemocný začne pravidelně užívat léky, které mají za účel prodloužit jeho život, dodává.

srdceSoučástí preventivní prohlídky je mimo jiné změření krevního tlaku, spočítání tepu a vyšetření srdce a plic poklepem a pohmatem. Lékař také prohlíží stav žil a tepen na dolních končetinách. Rovněž svého pacienta změří a zváží. Povinnou součástí preventivní prohlídky je onkologická prevence, v rámci které je prováděno vyšetření moči, konečníku, u mužů varlat a u žen prsů, spolu s poučením o nutnosti a způsobu samovyšetření.

Kdy k lékaři pro pomoc

V případě srdce dvojnásob platí, že je lepší k lékaři přijít zbytečně nežli pozdě. Jakékoliv podcenění varovných příznaků jako je dušnost, pocity tlaku nebo bolesti na hrudi, může mít katastrofální následky. K otázce, kdy by měl pacient dorazit k lékaři, má-li již nějaké problémy, lze jen zvolat – proboha, okamžitě! Jakákoliv prodleva a nebo podcenění zdravotního stavu vede jen k prohloubení tíže poškození zdraví a k většímu riziku, že léčba následků těchto stavů nebude 100%, protože již došlo k nevratnému poškození, upozorňuje doc. Semrád.