Hostina pro tisíc by bez kamer zanikla

Tisíc lidí si před pár dny zcela zdarma naplnilo svá břicha na Václavském náměstí. Akce měla poukázat na plýtvání potravinami. To se však podařilo jen kamerám, nikoli autorům akce.

Dolní část Václavského náměstí byla vyhrazena akci Hostina pro tisíc, kterou uspořádala skupina Zachraň jídlo. Obrázek, který nám média přinesla, však působil více ilustračním dojmem než jako odraz reality. Jak celá akce probíhala z pohledu běžného návštěvníka a jak s ní byl spokojen její spolutvůrce ze skupiny Zachraň jídlo Petr Hanzel?

Málokdo unikl reportážím a článkům, které se vázaly k akci Hostina pro tisíc, které proběhly médii. Pro připomenutí, jednalo se o akci, která zdarma nasytila tisíc lidí jihoindickým karí a jež se dle slov pořadatele „měla stát prostředkem, jak zviditelnit problém plýtvání jídlem, aby se o něm začalo mluvit a aby si každý z nás uvědomil, že může přispět k omezení plýtvání svým dílem.“ Což se především díky přítomnosti kamer (a Romana Vaňka?) stalo, ale kdybych nebyla na místě, nabyla bych z obrazovek dojmu monstr akce, která semkla tisíce lidí pro dobrou věc. Přitom v odpoledních hodinách valnou většinu z účastníků – jedlíků zde tvořili lidé, kteří mají jídla spíš nedostatek, než že by s ním plýtvali.

Tiskový mluvčí celé akce má však odlišný názor: „Podíváte-li se dobře na fotky i videoreportáže z akce zjistíte, že bezdomovci rozhodně nepřevažovali. Na hostinu samozřejmě dorazili i oni a my se jejich účasti nijak nebránili, jsou to přece lidé stejní jako my, jen v těžší životní situaci. Byli pohoštěni stejně jako ostatní návštěvníci – náhodní kolemjdoucí, studenti, podnikatelé, úředníci, dělníci, manažeři. Šlo nám o to oslovit co nejširší vzorek populace, a to se myslím povedlo.“

Na jihoindické karí, které se zdarma podávalo na Václavském náměstí, bylo spotřebováno:

  • 300 kg zeleniny a luštěnin
  • z toho:
  • 125 kg cibule
  • 100 kg brambor
  • 50 kg květáku a mrkve
  • česnek, zázvor, cukety, lilek, rajčata, patizony a citrony – vše zdravotně nezávadné, nezkažené, jen s kosmetickými vadami, kvůli kterým by prý potraviny neprošly kritérii prodejců v obchodech.

Daruj jídlo za peníze

Byť se Hostina pro tisíc lidí na Václavském náměstí nestala atrakcí větší než opodál čarující umělec s kloboukem na drobné, dokázala na sebe strhnout pozornost. Otevřela totiž téma do té doby zametané pod koberec. A to, že současná legislativa supermarketům přikazuje jednak sepisovat darovací smlouvu na každou položku z darovaných potravin, což představuje velkou administrativní zátěž, ale především hrazení 15% DPH z celkové hodnoty potravin. „Proto si většina z nich situaci raději usnadní a potraviny nechá zlikvidovat. Jsme přitom jedinou zemí v EU, kde od těchto legislativních překážek nejsou dárci potravin osvobozeni,“ říká Petr Hanzel.

Začalo se tak nahlas hovořit o plýtvání jídlem a možném zpřístupnění statistik o tom, kolik se plýtvá na jednotlivých úrovních od výrobců po přepravce, prodejce až ke spotřebitelům. Bylo by záhodno, aby se zemědělci i prodejci nebáli zveřejňovat údaje o tom, kolik potravin a z jakých důvodů likvidují a aby se ujali role společensky odpovědného podniku – darovat neprodané jídlo Potravinovým bankám, které jsou v Česku už od roku 1992. „Potraviny, ale i drogistické potřeby, které mají alespoň těsně před expirační lhůtou, nebo i nepotřebné nádobí může Potravinovým bankám věnovat kdokoliv, od prodejců přes restaurace až po jednotlivce. Ony je pak na své náklady přerozdělují dál potřebným,“ řekl nám Petr Hanzel.

Čtěte také: Potravinami zbytečně plýtváme. Neumíme s nimi zacházet a kupujeme jich moc

Budiž nám přáno, abychom za darování nemuseli platit jako dosud řetězce. Předejít bychom tomu mohli podobnou aktivitou, jakou v Německu a Rakousku využívá rozrůstající se komunita lidí. Přebytečné jídlo z domácích zásob lidé redistribuují díky stránkám foodsharing.deat.myfoodsharing.org. Jídlo, které vám přebývá, nafotíte a umístíte na web. Vaši adresu a jméno pak uvidí jen registrovaný člen komunity, který projeví o jídlo vážný zájem. Potraviny si po domluvě vyzvednete – zdarma. „Chceme i u nás podporovat vznik projektů, které už v zahraničí reagují na alarmující zprávy o plýtvání. Může to být třeba prodej potravin na váhu do vratných obalů, přesně v potřebném množství, představující prevenci plýtvání, o který v Česku usiluje naše partnerská iniciativa Bezobalu.org,“ hovoří o plánech od budoucna Petr Hanzel.

Kamery mají větší sílu než jídlo zdarma

Chcete-li čímkoliv apelovat na masu lidí, je na výsost skvělý nápad sezvat je na oběd zdarma na Václavské náměstí. Vaše myšlenka však nesmí na místě samém zapadnout. Dva osvětové plakáty jsou trochu málo. Pódium, na kterém se střídali odborníci a vysvětlovali důvody vedoucí k rozdávání jídla, bylo lehce přehlédnutelné, zvuk nedostačující. Není tedy divu, že se všichni oddávali svému jídlu a obsáhlé monology, převážně čtené z papírů, neměly mnoho posluchačů. Nebýt mediální smršti, která jediná vyzdvihla pravý důvod konání akce, by několik málo stolů na stojáka zaniklo v šumu velkoměsta. Naštěstí se tak nestalo.

Čtěte k tématu: Kdy se jídlo začne skutečně kazit?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 9. 2013 11:37