Hlukové mapy: Je horší bydlet u letiště, nebo nad výpadovkou?

Můj známý bydlí v Legerově. Asi nejen Pražáci znají tuhle ulici. To je ta, kterou se každodenně proženou mraky aut, směrem z D1, směrem z jednoho konce Prahy na druhý, směrem skoro odkudkoli kamkoli… projedete tudy. A všechna ta auta dělají dost slušný rámus. Takový, že i speciální okna pustí porci toho hluku do bytu ve druhém patře. Nemluvě o tom, že známý chce někdy ta okna otevřít. Stěhování nehrozí, jinak je v centru metropole spokojený, na smog a hluk si jen občas zanadává.

Nedávno ale musel čest své ulice hájit. Potkal se totiž s chlapíkem, co bydlí nedaleko letiště. Ten nýmand měl dojem, že hluk leteckých motorů přeřve kolony aut. A že v té jejich Kopanině je to tedy po téhle stránce horší. Vznikla z toho celkem solidní hádka, kdy oba pánové usilovali o to, být na tom hůř.

Hluk se neměří, ale počítá

Něco podobného – kdo je na tom u nás dobře, hůř a nejhůř, pokud se hluku týká – zjišťuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). „Jedním z úkolů SZÚ je prevence nemocí. Shromažďuje a vyhodnocuje informace o ohrožení populace, sleduje expozice obyvatel škodlivinám v pracovním i životním prostředí, toxikologické studie apod.,“ vysvětluje ředitelka Jitka Sosnovcová. Ústav nedávno dokončil druhou fázi projektu tzv. hlukových map, které se zaměřují zejména na lokality vystavené hluku z dopravy, ale i průmyslové činnosti.

Možná vás jako mě překvapí, že – alespoň v tomto případě – se hluk neměří, ale počítá. Metoda matematického modelování je poměrně sofistikovaná, nicméně i dle autorů studie „zatížená určitou nejistotou“ (více pro zájemce v prezentaci SZÚ – pdf).

„Od limitů kontrolovaných hygienou se liší také mezními hodnotami, výsledky nelze proto použít ke státnímu zdravotnímu dozoru,“ upozorňuje SZÚ. Jinak řečeno, pokud se můj známý v Legerově ulici nakonec naštve, bude si moci na hlukové mapě zjistit, jak velký bengál auta projíždějící pod okny dělají (a porovnat ho s rámusem pána od letiště – a zjistit, že pokud jde o hluk, výpadovka vítězí). Ale stěžovat si a požadovat nápravu musí na hygieně. „Pro veřejnost je zásadní výhodou strategických hlukových map velmi snadné zjištění, jak vysoké hladině hluku je vystavena určitá lokalita. Mapy jsou zpracovány v barevných pásmech po pěti decibelech, a to v natolik detailním měřítku, že v nich lze nalézt konkrétní ulice či domy a zjistit, v jakém pásmu se nacházejí,“ uvádí SZÚ (podrobné mapy pro všechny zpracované lokality budou zveřejněny ministerstvem zdravotnictví na internetu).

Mapy jsou tedy spíše dlouhodobým prostředkem plánovaní a přijímání protihlukových opatření do budoucna.

Co říkáte!??

Smyslem vymodelovaných hlukových map je snížit počet lidí, kteří jsou ohroženi dlouhodobým hlukem. Když říkáme dlouhodobým, mluvíme o letech až desetiletích. To je totiž doba, kdy nám z rámusu bude nejen šplouchat na maják, ale projeví se i všelijak jinak na našem zdraví. V první řadě na sluchu.

„Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku může způsobit poškození sluchového aparátu (jde především o hluk v pracovním prostředí), hypertenzi, má negativní vliv na kardiovaskulární systém včetně zvýšení rizika infarktu a v noční době vede také k rušení spánku a nutnosti užívání léků na spaní,“ vypočítává MUDr. Zdeňka Vandasová ze SZÚ.

Tyto účinky jsou podle odborníků v současné době dostatečně prokázané, zatímco pro další zdravotní účinky hluku např. snížení imunity, ovlivnění vývoje plodu, obezitu, poruchy duševního zdraví a pracovní úrazy existují pouze omezené důkazy. „Navíc, kromě působení na zdraví má hluk také nepříznivé psychosociální účinky tj. nepříznivě ovlivňuje životní pohodu lidí. K těmto psychosociálním účinkům patří zejména obtěžování hlukem a také ztížení komunikace řečí, které může nepříznivě působit např. na školní výuku.“

Známému jsem tuhle říkala, ať se už z Legerovy po těch patnácti letech radši přestěhuje. Ale asi mi nerozuměl, či co.