Hlukové mapy: Je horší bydlet u letiště, nebo nad výpadovkou?

Zcela dominantním zdrojem hluku je doprava, především silniční. Podstatně nižší je „příspěvek“ železniční dopravy či průmyslových podniků. Ukazují to hlukové mapy, na kterých si budete moci najít i váš dům.

Můj známý bydlí v Legerově. Asi nejen Pražáci znají tuhle ulici. To je ta, kterou se každodenně proženou mraky aut, směrem z D1, směrem z jednoho konce Prahy na druhý, směrem skoro odkudkoli kamkoli… projedete tudy. A všechna ta auta dělají dost slušný rámus. Takový, že i speciální okna pustí porci toho hluku do bytu ve druhém patře. Nemluvě o tom, že známý chce někdy ta okna otevřít. Stěhování nehrozí, jinak je v centru metropole spokojený, na smog a hluk si jen občas zanadává.

Nedávno ale musel čest své ulice hájit. Potkal se totiž s chlapíkem, co bydlí nedaleko letiště. Ten nýmand měl dojem, že hluk leteckých motorů přeřve kolony aut. A že v té jejich Kopanině je to tedy po téhle stránce horší. Vznikla z toho celkem solidní hádka, kdy oba pánové usilovali o to, být na tom hůř.

Hluk se neměří, ale počítá

Něco podobného – kdo je na tom u nás dobře, hůř a nejhůř, pokud se hluku týká – zjišťuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). „Jedním z úkolů SZÚ je prevence nemocí. Shromažďuje a vyhodnocuje informace o ohrožení populace, sleduje expozice obyvatel škodlivinám v pracovním i životním prostředí, toxikologické studie apod.,“ vysvětluje ředitelka Jitka Sosnovcová. Ústav nedávno dokončil druhou fázi projektu tzv. hlukových map, které se zaměřují zejména na lokality vystavené hluku z dopravy, ale i průmyslové činnosti.

Strategické hlukové mapy

  • V 1. kole byly vypracovány strategické hlukové mapy pro aglomerace s více než dvě stě padesáti tisíci trvale bydlícími obyvateli, tj. Praha, Brno, Ostrava, okolí hlavních silnic, po kterých projede více než šest miliónů vozidel za rok, okolí hlavních železničních tratí s více než šedesáti tisíci průjezdy za rok a okolí letiště Václava Havla v Praze.
  • 2. kolo mapuje podstatně větší rozlohu ČR, obsahem je zpracování map pro aglomerace s více než sto tisíci trvale bydlícími obyvateli (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem – Teplice, Liberec, Olomouc) a dále pro všechny hlavní silnice (více než tři miliony průjezdů za rok), všechny hlavní železnice (více než třicet tisíc vlaků za rok) a aktualizace pro letiště Václava Havla.

Možná vás jako mě překvapí, že – alespoň v tomto případě – se hluk neměří, ale počítá. Metoda matematického modelování je poměrně sofistikovaná, nicméně i dle autorů studie „zatížená určitou nejistotou“ (více pro zájemce v prezentaci SZÚ – pdf).

„Od limitů kontrolovaných hygienou se liší také mezními hodnotami, výsledky nelze proto použít ke státnímu zdravotnímu dozoru,“ upozorňuje SZÚ. Jinak řečeno, pokud se můj známý v Legerově ulici nakonec naštve, bude si moci na hlukové mapě zjistit, jak velký bengál auta projíždějící pod okny dělají (a porovnat ho s rámusem pána od letiště – a zjistit, že pokud jde o hluk, výpadovka vítězí). Ale stěžovat si a požadovat nápravu musí na hygieně. „Pro veřejnost je zásadní výhodou strategických hlukových map velmi snadné zjištění, jak vysoké hladině hluku je vystavena určitá lokalita. Mapy jsou zpracovány v barevných pásmech po pěti decibelech, a to v natolik detailním měřítku, že v nich lze nalézt konkrétní ulice či domy a zjistit, v jakém pásmu se nacházejí,“ uvádí SZÚ (podrobné mapy pro všechny zpracované lokality budou zveřejněny ministerstvem zdravotnictví na internetu).

Mapy jsou tedy spíše dlouhodobým prostředkem plánovaní a přijímání protihlukových opatření do budoucna.

Obtěžování a rušení spánku hlukem

Pro území sledované v projektu (aglomerace Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem–Teplice, Liberec, Olomouc, hlavní železniční tratě a letiště Václava Havla)

Silné rušení spánku hlukem
  • silniční doprava           55 800 osob
  • železniční doprava       26 800 osob
  • letiště Václava Havla   1000 osob
Silné obtěžování hlukem
  • silniční doprava            99 700 osob
  • železniční doprava       14 700 osob
  • letiště Václava Havla   1600–3800 osob
  • průmysl ap.                   300 osob

Zdroj: SZÚ na základě vyhodnocení hlukových map

Co říkáte!??

Smyslem vymodelovaných hlukových map je snížit počet lidí, kteří jsou ohroženi dlouhodobým hlukem. Když říkáme dlouhodobým, mluvíme o letech až desetiletích. To je totiž doba, kdy nám z rámusu bude nejen šplouchat na maják, ale projeví se i všelijak jinak na našem zdraví. V první řadě na sluchu.

„Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku může způsobit poškození sluchového aparátu (jde především o hluk v pracovním prostředí), hypertenzi, má negativní vliv na kardiovaskulární systém včetně zvýšení rizika infarktu a v noční době vede také k rušení spánku a nutnosti užívání léků na spaní,“ vypočítává MUDr. Zdeňka Vandasová ze SZÚ.

Tyto účinky jsou podle odborníků v současné době dostatečně prokázané, zatímco pro další zdravotní účinky hluku např. snížení imunity, ovlivnění vývoje plodu, obezitu, poruchy duševního zdraví a pracovní úrazy existují pouze omezené důkazy. „Navíc, kromě působení na zdraví má hluk také nepříznivé psychosociální účinky tj. nepříznivě ovlivňuje životní pohodu lidí. K těmto psychosociálním účinkům patří zejména obtěžování hlukem a také ztížení komunikace řečí, které může nepříznivě působit např. na školní výuku.“

Zdravotní dopady hluku

  • Sluchový aparát
    akustické trauma, dlouhodobé účinky na sluch
  • Kardiovaskulární účinky (dostatečně prokázané)
    hypertenze, infarkt, ischemická choroba
  • Rušení spánku (dostatečně prokázané)
  • Další účinky (omezené důkazy)
    vlivy na imunitu, průběh těhotenství, obezita, pracovní úrazy a duševní zdraví

Psychosociální účinky hluku

  • Obtěžování
  • Poruchy komunikace řečí: zhoršení mezilidských vztahů, nejistota a pokles pracovní výkonnosti, bezpečnostní rizika
  • Poruchy osvojování řeči a čtení u dětí: nepříznivé důsledky pro jejich duševní a intelektuální vývoj

Poruchy spánku

  • Hluk je vnímán i během spánku a podvědomě dochází k aktivaci organismu.
  • Vede k obtížím při usínání, probouzení se, zkrácení doby spánku a jeho fragmentaci, vzestupu spánkových pohybů, užívání léků na spaní.
  • Následky (pouze omezený důkaz): Změny v hladinách hormonů, únava a dráždivost, narušení sociálních kontaktů, stížnosti, zhoršení psychické výkonnosti, hypertenze, infarkt myokardu, obezita, deprese, psychické poruchy, úrazy a nehody

Známému jsem tuhle říkala, ať se už z Legerovy po těch patnácti letech radši přestěhuje. Ale asi mi nerozuměl, či co.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 6. 2015 12:05