Muži versus ženy: boj o klimatizaci

V málokteré věci je tak jasně vidět, jak moc se ženy liší od mužů. Ale pokud jde o teplotu v místnosti, každý organismus bohužel potřebuje něco jiného. To znamená jediné: že v létě se open space s klimatizací stávají peklem pro obě pohlaví.

Ženy chodí do práce se sakem či svetrem přes ruku a uvnitř budovy se balí jak do přineseného oblečení, tak do šál, byť je za oknem pětatřicet. Muži by naopak uvnitř místnosti nejraději svlékli i tu košili s krátkým rukávem, co mají na sobě, a proklínají firemní pravidla, která jim zakazují chodit do práce v kraťasech. Boje o to, co je pro koho ta správná teplota na pracovišti, se totiž nejčastěji odehrávají mezi dvěma stranami: muži versus ženy.

Bohužel, vědci už dokázali, že každé pohlaví potřebuje k životu jinou tepelnou pohodu. Platí, že při teplotách, kdy už muži umírají vedrem, ženy teprve začínají ožívat. A při stupních, kdy je mužům jakž takž příjemně, ženám drkotají zuby zimou.

Ženy jsou totiž zimomřivější. Rychleji reagují na změny teploty – což je dáno historicky, žena se musela naučit, kdy už je pro děti příliš zima a kdy ještě ne. A také mají mnohem tenčí vrstvu kůže, takže je nemá co zahřát. Naopak muži se víc potí, protože jsou větší a silnější a mají víc potních žláz, což jim není příjemné, a tak touží po chladu. Muž vypotí za hodinu až 250 mililitrů vody, kdežto ženy jen 180 mililitrů.

Průzkumy dokazují, že teplota v práci štve lidi nejvíc

Jak moc je klimatizace a ta správná teplota na pracovišti důležitá, ukazuje nedávný průzkum, který zveřejnila společnost Regus. Ta se dotazovala více než tisícovky šéfů různých firem po celém světě, jak by je těšilo dělat práci v budoucnosti. A co by se v tomto ohledu mělo změnit.

Ukázalo se, že se chtějí v kancelářích cítit jako doma. A možnost individuální regulace topení a klimatizace byla zmiňována na prvním místě. Na druhém se umístilo topení konvertory nebo malými radiátory a pak chlazení ve stropě jednotkami s nízkou rychlostí přiváděného vzduchu. Teprve poté následovaly věci jako vysoké stropy (tři metry), otevíratelná okna, externí žaluzie a další.

A že je to právě klimatizace, respektive teplo či chlad v práci, co lidem hodně vadí, dokazuje i další průzkum. Ten si nechala dělat odborová centrála bank a pojišťoven v Německu. A zjistilo se, že 27,1 procent zaměstnanců si stěžovalo na tepelně-vlhkostní mikroklima v interiéru budov, dalším 13,5 procentům vadil hluk na pracovišti, což je v open space další častý druh stížnosti, a 10,6 procentům lidí vadilo nevhodné osvětlení. Jenže zatímco hluk se dá řešit například odhlučňujícími sluchátky a světlo lampičkami a cíleným světlem, teplota v místnosti se reguluje obvykle centrálně z jednoho místa.

Není divu, že právě tepelná nepohoda lidem v práci vadí nejvíc. Někdy se to dá řešit elegantně – stačí například natřít místnosti, kde převažují ženy, teplými tóny, třeba nažluto, a vnímání teploty se změní. V místnosti je pak více teplo. A tam, kde pracují muži, je dobré použít studené odstíny modré, která ochlazuje. Jakékoliv řešení, o které se zaměstnavatel v rámci lepší tepelné pohody pracovníků pokusí, je dobré.

Trávit dlouhou dobu v místnostech s permanentně fungující klimatizací totiž vážně není zdravé a špatně nastavená klimatizace přináší celou řadu zdravotních problémů.

I to zjistil jeden z výzkumů. Nechaly si ho dělat Asociace ekologických výzkumných ústavů. Ukázalo se, že výrazně více stížností lidí bylo v prostorách vybavených klimatizací. Lidé si stěžovali na obavy z chladu (19 %), na podráždění sliznic (16,5 %), podrážděnost (12,8 %), bolesti hlavy (11,6 %), únavu (11,4 %), revmatismus (9 %), ztrátu soustředění (8,3 %) i pocit otupělosti (4,2 %). V místnostech bez klimatizace bylo stížností výrazně méně.

Jak nám klimatizace ničí zdraví

„Obecně platí, že není dobré pracovat v kanceláři s klimatizací,“ míní praktická lékařka Renata Paroubková. „Oslabuje to imunitu, takže člověk mnohem snáz chytí jakýkoliv bacil, který jde okolo. Lidé také často chodí k lékařům se záněty čelních dutin, různými ústřely – tedy lidově housery. Jde o zablokování páteře v tom místě, kam proudí proud studeného vzduchu. Klimatizace totiž nikdy nefouká po místnosti rovnoměrně, ale proud studeného vzduchu se soustředí do určitých míst,“ poukazuje lékařka.

Klimatizace také způsobují rychlé rozšíření různých mikrobů, takže není výjimkou, když v jednom čase onemocní nakažlivou chorobou polovina firmy. „Jsou například známé epidemie nepříjemné legionely z klimatizačních jednotek,“ dodává lékařka, která se s lidmi nadávajícími na klimatizaci ve firmě setkává docela často. „Nejhorší jsou moderní budovy, kde se nedá vůbec otevřít okno,“ říká. Pak totiž prakticky není možné funkci klimatizace zrušit a dýchat chvíli jiný vzduch.

V horku se totiž tělo potí, póry jsou otevřeny a povrch těla je zranitelnější pro vstup jakýchkoliv vnějších škodlivin. Tím, že cítíme dráždění ke kašli, se tělo snaží přirozeným obranným způsobem bránit infekci a odstranit z těla bakterie, prach a mikroby.

Jenže: dá se s tím vůbec něco dělat, pokud pracovat v klimatizované budově musíte, okna se otevřít nedají a hádky s kolegy o čudlík s klimatizací jsou na denním pořádku? Dá. Shodnout se na teplotě, kterou chtě nechtě musí všichni respektovat. A ta je doporučená lékaři. Rozdíly mezi venkovní teplotou a tou uvnitř budovy by totiž nikdy neměly činit víc než pět až sedm stupňů. Rozhodně netolerujte přechody z více než třicetistupňového horka do dvacetistupňové zimy. Dřív nebo později to odnese vaše zdraví, i když se vám v první chvíli zdá chlad klimatizace příjemný.

„Ideální je nastavení klimatizace na 24 stupňů. To je teplota, při níž organismus dokáže dobře pracovat a umí si zregulovat i přechod z vyšších teplot zvenčí,“ doporučuje lékařka Renata Paroubková.

Nesoustředíte se? I za to může klimatizace

Klimatizace vysušuje vzduch, i tělo zvenčí i zevnitř. A málokdo ví, že stačí pouhá dvouprocentní dehydratace a soustředění v práci se sníží o celých dvacet procent. U pětašedesátikilové ženy to znamená, že vypotila tři čtvrtě litru vody. A na to stačí procházka v teplém počasí na oběd nebo ani ne půl den strávený v klidu za počítačem v práci.

Jak ukazují průzkumy z Velké Británie, celých 96 procent lidí v práci nepije dost vody a 67 procent lidí přiznalo, že vodu nepijí vůbec, nebo jen nanejvýš dvě sklenice denně. To je ale tragicky málo. Žijete-li v místnostech s klimatizací, měli byste každou hodinu vypít čtvrtlitrový hrnek vody, abyste doplnili zmizelé tekutiny. Pomůže vám to lépe pracovat. A lépe se cítit.

V chladu jíme víc a tloustneme

A ještě jeden detail. Vědci prokázali, že nepřirozený chlad vyvolává chuť k jídlu. Vedra chuť k jídlu podprahově brzdí (taky nemáte chuť v rozpáleném městě dát si vepřo knedlo, ale salát? To je konkrétní důsledek).

Kromě toho tělo pocením spaluje více energie. Kdežto klimatizované místnosti vyvolávají uměle pocit hladu a nutí nás jíst víc, než je nutné. Tělo si totiž samo pro sebe vyhodnocuje, že je zima, tudíž je nutné nastřádat tukové zásoby a chránit se. „Bylo prokázáno, že prudké teplotní rozdíly zvyšují potřebu se najíst,“ ocitoval slova profesora Vincenta Blacka z Institutu pro vliv změn teplot na zdraví člověka v Miami internetový server Novinky.cz.