Muži versus ženy: boj o klimatizaci

Autor: SXC

Víte, o čem se lidé v práci nejvíc hádají? Nejčastější hádky mezi kolegy jsou o to, jak bude nastavená klimatizace. Bohužel – ženy mají jinou potřebu tepla než muži.

V málokteré věci je tak jasně vidět, jak moc se ženy liší od mužů. Ale pokud jde o teplotu v místnosti, každý organismus bohužel potřebuje něco jiného. To znamená jediné: že v létě se open space s klimatizací stávají peklem pro obě pohlaví.


Autor: SXC

Ženy chodí do práce se sakem či svetrem přes ruku a uvnitř budovy se balí jak do přineseného oblečení, tak do šál, byť je za oknem pětatřicet. Muži by naopak uvnitř místnosti nejraději svlékli i tu košili s krátkým rukávem, co mají na sobě, a proklínají firemní pravidla, která jim zakazují chodit do práce v kraťasech. Boje o to, co je pro koho ta správná teplota na pracovišti, se totiž nejčastěji odehrávají mezi dvěma stranami: muži versus ženy.

Bohužel, vědci už dokázali, že každé pohlaví potřebuje k životu jinou tepelnou pohodu. Platí, že při teplotách, kdy už muži umírají vedrem, ženy teprve začínají ožívat. A při stupních, kdy je mužům jakž takž příjemně, ženám drkotají zuby zimou.

Ženy jsou totiž zimomřivější. Rychleji reagují na změny teploty – což je dáno historicky, žena se musela naučit, kdy už je pro děti příliš zima a kdy ještě ne. A také mají mnohem tenčí vrstvu kůže, takže je nemá co zahřát. Naopak muži se víc potí, protože jsou větší a silnější a mají víc potních žláz, což jim není příjemné, a tak touží po chladu. Muž vypotí za hodinu až 250 mililitrů vody, kdežto ženy jen 180 mililitrů.

Průzkumy dokazují, že teplota v práci štve lidi nejvíc

Jak moc je klimatizace a ta správná teplota na pracovišti důležitá, ukazuje nedávný průzkum, který zveřejnila společnost Regus. Ta se dotazovala více než tisícovky šéfů různých firem po celém světě, jak by je těšilo dělat práci v budoucnosti. A co by se v tomto ohledu mělo změnit.

Ukázalo se, že se chtějí v kancelářích cítit jako doma. A možnost individuální regulace topení a klimatizace byla zmiňována na prvním místě. Na druhém se umístilo topení konvertory nebo malými radiátory a pak chlazení ve stropě jednotkami s nízkou rychlostí přiváděného vzduchu. Teprve poté následovaly věci jako vysoké stropy (tři metry), otevíratelná okna, externí žaluzie a další.

A že je to právě klimatizace, respektive teplo či chlad v práci, co lidem hodně vadí, dokazuje i další průzkum. Ten si nechala dělat odborová centrála bank a pojišťoven v Německu. A zjistilo se, že 27,1 procent zaměstnanců si stěžovalo na tepelně-vlhkostní mikroklima v interiéru budov, dalším 13,5 procentům vadil hluk na pracovišti, což je v open space další častý druh stížnosti, a 10,6 procentům lidí vadilo nevhodné osvětlení. Jenže zatímco hluk se dá řešit například odhlučňujícími sluchátky a světlo lampičkami a cíleným světlem, teplota v místnosti se reguluje obvykle centrálně z jednoho místa.


Autor: SXC

Není divu, že právě tepelná nepohoda lidem v práci vadí nejvíc. Někdy se to dá řešit elegantně – stačí například natřít místnosti, kde převažují ženy, teplými tóny, třeba nažluto, a vnímání teploty se změní. V místnosti je pak více teplo. A tam, kde pracují muži, je dobré použít studené odstíny modré, která ochlazuje. Jakékoliv řešení, o které se zaměstnavatel v rámci lepší tepelné pohody pracovníků pokusí, je dobré.

Trávit dlouhou dobu v místnostech s permanentně fungující klimatizací totiž vážně není zdravé a špatně nastavená klimatizace přináší celou řadu zdravotních problémů.

I to zjistil jeden z výzkumů. Nechaly si ho dělat Asociace ekologických výzkumných ústavů. Ukázalo se, že výrazně více stížností lidí bylo v prostorách vybavených klimatizací. Lidé si stěžovali na obavy z chladu (19 %), na podráždění sliznic (16,5 %), podrážděnost (12,8 %), bolesti hlavy (11,6 %), únavu (11,4 %), revmatismus (9 %), ztrátu soustředění (8,3 %) i pocit otupělosti (4,2 %). V místnostech bez klimatizace bylo stížností výrazně méně.

Jak nám klimatizace ničí zdraví

Obecně platí, že není dobré pracovat v kanceláři s klimatizací,“ míní praktická lékařka Renata Paroubková. „Oslabuje to imunitu, takže člověk mnohem snáz chytí jakýkoliv bacil, který jde okolo. Lidé také často chodí k lékařům se záněty čelních dutin, různými ústřely – tedy lidově housery. Jde o zablokování páteře v tom místě, kam proudí proud studeného vzduchu. Klimatizace totiž nikdy nefouká po místnosti rovnoměrně, ale proud studeného vzduchu se soustředí do určitých míst,“ poukazuje lékařka.

Přečtěte si také: Chřipka v létě?

Klimatizace také způsobují rychlé rozšíření různých mikrobů, takže není výjimkou, když v jednom čase onemocní nakažlivou chorobou polovina firmy. „Jsou například známé epidemie nepříjemné legionely z klimatizačních jednotek,“ dodává lékařka, která se s lidmi nadávajícími na klimatizaci ve firmě setkává docela často. „Nejhorší jsou moderní budovy, kde se nedá vůbec otevřít okno,“ říká. Pak totiž prakticky není možné funkci klimatizace zrušit a dýchat chvíli jiný vzduch.

K čemu vede klimatizace?

– k bolestem hlavy
- zánětům čelních dutin
- k bolestem v krku
- dráždivému kašli, chrapotu, ztrátě hlasu
- slzení očí a pocitu suchých podrážděných očí
- vysušení pokožky, kůže je vrásčitá a působí staře a povadle
- k úporné vodnaté rýmě
- dehydruje organismus, tělo trpí žízní
- zhoršuje astma i alergie
- kvůli klimatizaci se po firmě snadno rozšíří bacily chřipky a dalších bakterií
- zvyšuje krevní tlak
- zhoršuje revmatické choroby
- způsobuje nachlazení močového měchýře a jeho záněty stejně jako ledvin
- způsobuje zablokování páteře   

V horku se totiž tělo potí, póry jsou otevřeny a povrch těla je zranitelnější pro vstup jakýchkoliv vnějších škodlivin. Tím, že cítíme dráždění ke kašli, se tělo snaží přirozeným obranným způsobem bránit infekci a odstranit z těla bakterie, prach a mikroby.

Jenže: dá se s tím vůbec něco dělat, pokud pracovat v klimatizované budově musíte, okna se otevřít nedají a hádky s kolegy o čudlík s klimatizací jsou na denním pořádku? Dá. Shodnout se na teplotě, kterou chtě nechtě musí všichni respektovat. A ta je doporučená lékaři. Rozdíly mezi venkovní teplotou a tou uvnitř budovy by totiž nikdy neměly činit víc než pět až sedm stupňů. Rozhodně netolerujte přechody z více než třicetistupňového horka do dvacetistupňové zimy. Dřív nebo později to odnese vaše zdraví, i když se vám v první chvíli zdá chlad klimatizace příjemný.

Ideální je nastavení klimatizace na 24 stupňů. To je teplota, při níž organismus dokáže dobře pracovat a umí si zregulovat i přechod z vyšších teplot zvenčí,“ doporučuje lékařka Renata Paroubková.

Nesoustředíte se? I za to může klimatizace

Klimatizace vysušuje vzduch, i tělo zvenčí i zevnitř. A málokdo ví, že stačí pouhá dvouprocentní dehydratace a soustředění v práci se sníží o celých dvacet procent. U pětašedesátikilové ženy to znamená, že vypotila tři čtvrtě litru vody. A na to stačí procházka v teplém počasí na oběd nebo ani ne půl den strávený v klidu za počítačem v práci.

Jak ukazují průzkumy z Velké Británie, celých 96 procent lidí v práci nepije dost vody a 67 procent lidí přiznalo, že vodu nepijí vůbec, nebo jen nanejvýš dvě sklenice denně. To je ale tragicky málo. Žijete-li v místnostech s klimatizací, měli byste každou hodinu vypít čtvrtlitrový hrnek vody, abyste doplnili zmizelé tekutiny. Pomůže vám to lépe pracovat. A lépe se cítit.

V chladu jíme víc a tloustneme

A ještě jeden detail. Vědci prokázali, že nepřirozený chlad vyvolává chuť k jídlu. Vedra chuť k jídlu podprahově brzdí (taky nemáte chuť v rozpáleném městě dát si vepřo knedlo, ale salát? To je konkrétní důsledek).

Kromě toho tělo pocením spaluje více energie. Kdežto klimatizované místnosti vyvolávají uměle pocit hladu a nutí nás jíst víc, než je nutné. Tělo si totiž samo pro sebe vyhodnocuje, že je zima, tudíž je nutné nastřádat tukové zásoby a chránit se. „Bylo prokázáno, že prudké teplotní rozdíly zvyšují potřebu se najíst,“ ocitoval slova profesora Vincenta Blacka z Institutu pro vliv změn teplot na zdraví člověka v Miami internetový server Novinky.cz.

10 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 3. 2013 18:39