Bystrý a silný? Co (ne)umí doplněk stravy GABA

Látka GABA je u nás pro výrobu doplňků stravy a potravin zakázána, přesto ji lidé užívají například ve formě čajů. Její funkce není zatím přesně známá, ale experimenty naznačují zajímavé možnosti.

Gama-aminomáselná kyselina neboli GABA je jedním z neurotransmiterů v lidském mozku. Tím se řadí do stejné kategorie například s kyselinou glutamovou, adrenalinem, dopaminem nebo velmi populárním serotoninem. Hlavní otázka následujícího textu zní: Má nějaký smysl GABA konzumovat?

Změny hladin nervových přenašečů ovlivňují lidskou nervovou soustavu ve velmi širokém slova smyslu. Různé postupy, kterými do těchto systémů vrtáme, se snaží regulovat buď přímo metabolismus neurotransmiterů (jejich syntézu a odbourávání), nebo jejich mozkové receptory (zde se rozlišují antagonisté, inhibitory zpětného vychytávání, analogy apod.).

Co konkrétně provádí GABA? Ačkoliv je to aminokyselina, mezi základními aminokyselinami se v učebnicích biochemie neuvádí. Neslouží totiž jako stavební kámen pro lidské bílkoviny.

GABA a mozek

Hlavní funkcí GABA je regulace aktivity neuronů a přeneseně i svalového napětí; existují náznaky, že metabolismus GABA probíhá i mimo nervovou soustavu a může souviset třeba s alergiemi, to však pomiňme a omezme se na mozek. Zde GABA funguje jako inhibitor aktivity neuronů, tj. má tlumivý účinek, uklidňuje a chrání neurony před poškozením. Receptory GABA interagují např. s barbituráty, alkoholem nebo benzodiazepiny. Všechny tyto látky GABA receptory aktivují, čímž se vysvětluje jejich tlumivý účinek, opačně působí zřejmě kofein.

Není to ovšem tak jednoduché. U dětí GABA funguje naopak stimulačně, poruchy jejího metabolismu mohou souviset např. s dětskou epilepsií. GABA receptory se dávají do souvislosti i s tím, jak se ukládají vzpomínky na traumatické události – například se mohou udržovat mimo obvyklý proud vědomí („v podvědomí“) a znovu se vynoří až při dalších speciálních událostech (podrobnosti např. nedávný výzkum dle ScienceDaily www.sciencedaily.com).

Má smysl konzumovat GABA v doplňcích a čajích?

V mozku si organismus vytváří GABA z glutamátu. Podle toho, co dosud uváděly seriózní studie, GABA nemůže procházet bariérou mezi krví a mozkem, takže zkoušet ji konzumovat jinak je zbytečné a s tím související byznys (speciální čaje, výživové doplňky) lze označit za podvod. Je to však trochu sporné.

Některé studie totiž účinky orálně podávané GABA potvrdily, i když nelze vyloučit placebo-efekt. Vliv konzumované GABA měl být odpovídající, tj. uklidňující. Je možné, že GABA může vytvořit sloučeninu, která přes hematoencefalickou bariéru projde a opět se rozloží až v mozku – takto by mohl působit vitamín B3, niacin. Někteří lidé mohou mít příslušnou bariéru také poškozenou.

GABA zpřesňuje myšlení, naznačil experiment

Laura Steenbergenová, Lorenza Colzatoová a jejich kolegové z holandských a německých výzkumných institucí nyní účinek GABA z výživových doplňků potvrzují, ovšem poměrně nečekaně.

Uvádějí totiž, že GABA zjasňuje myšlení a odstraňuje zmatenost – v tom smyslu, že lidé se po aplikaci této látky dokáží efektivněji rozhodovat a přeřadit si priority. Situací, kdy je něco podobného potřeba, zažíváme dost dnes a denně – člověk třeba může uvíznout v dopravní zácpě a rázem je všechno jinak, další plány je třeba přehodnotit. Současně je přitom třeba provádět další akce vyžadující pozornost.

Takovou situaci se snažil simulovat i zvolený experiment, ve kterém se přehodnocení muselo provádět hned několikrát po sobě. Skupina, která konzumovala GABA, dosáhla lepších výsledků než ti, kterým bylo podáno placebo. Na jednu stranu je fakt, že uklidňující účinek GABA by mohl pomáhat myslet bez rušivého vzteku a stresu, není ale tlumení současně v rozporu s požadavkem na pozornost a multitasking?

Výsledky byly publikované v časopisu Scientific Reports (shrnutí viz ScienceDaily www.sciencedaily.com). Otázkou podle autorů studie je, zda by stimulační efekt fungoval i při pravidelné aplikaci a zda by zlepšení kognitivních funkcí nemohlo mít i léčebný efekt, např. pro lidi trpící různými neurodegenerativními poruchami. Skeptik by dodal, že ani sám účinek konzumované GABA není ještě prokázán zrovna přesvědčivě, i když budiž – ublížit by to snad nemělo, tedy kromě peněženky.

Účinky se liší dle dávky

Kdo by chtěl GABA zkusit, pak něco k dávkování. V popsaném pokusu obsahovala jedna dávka 800 mg látky. Co se potravin týče, GABA se vyskytuje v zeleném čaji (ale i některých jiných čajích), bramborách nebo hnědé rýži. Čaje, kde se GABA speciálně deklaruje, obsahují 150 mg na 100 g čaje, takže stále nic moc. Chceme-li se přiblížit výše popsanému pokusu, nezbývá asi než zkusit doplňky.

Podle dávky se účinky mohou dost znatelně lišit. Různé „zázračné“ receptury pro svalovce a sportovce např. doporučují před spaním nebo před tréninkem 2–5 g GABA. Zastánci těchto postupů uvádějí, že GABA pak zvyšuje uvolňování růstového hormonu (růst svalové hmoty) nebo odbourávání tuků, tyto účinky však jindy bývají zpochybňovány a související postupy označovány za neúčinné, protože nedokáží látku dostat do mozku.

Nicméně naše (respektive evropská) legislativa zakazuje užívat GABA k výrobě doplňků stravy a potravin (www.zakonyprolidi.cz, eagri.cz). Kdo chce v tomto smyslu experimentovat, měl by si určitě pečlivě vybírat dodavatele doplňků – nebo ideálně asi ještě chvíli počkat, k jakým výsledkům dojdou další studie.

Závěrečná poznámka: GABA nezaměňovat s chemicky příbuzným gamma-hydroxy-butyrátem (GHB) – s touto látkou se experimentovalo jako s anestetikem, zkoušela se pro odbourávání tuků, odvykání alkoholu i jiných závislostí, někdy se používá namísto extáze apod.