Fyzioterapeutka: Chůze naboso? Jednoznačně ano, ale postupně

Boty i ponožky omezují. Nohy je však třeba připravit. Bosá chůze také není vhodná u některých onemocnění či vad. Nehodí se ani na tvrdé povrchy. „Chůze naboso je velice prospěšná věc, která by měla být samozřejmostí od nejútlejšího věku,“ říká Iva Bílková.

Chůze naboso a barefootová obuv zažívá posledních několik let velký boom. Různí odborníci (podologové, ortopedi, fyzioterapeuté) mají v tomto směru odlišné názory. Iva Bílková z pražské Fyziokliniky jednoznačně chůzi naboso i barefootové obuvi fandí.

Jste zastáncem chůze naboso? Souhlasíte s tím, že chůze v botách je vlastně pro člověka nepřirozená? Nevládne v poslední době ve společnosti až nezdravá euforie z chůze naboso? 

Ano, chůze naboso má svá velká opodstatnění, avšak existují zároveň určitá úskalí, která je třeba zvážit a případně se jich vyvarovat. Bota je pro nohu dlahou, která ji omezuje v pohybu, vnímání, brání jí v její přirozené funkci. Benefity, které chůze naboso tělu přináší, si jistě tuto euforii zaslouží, ale lidé si musí uvědomit, že to není pouze o tom, že si zují boty a je vyhráno.

Co si jako fyzioterapeut myslíte o obecných názorech ortopedů, kteří jednoznačně prosazují obuv a chůzi naboso spíše nedoporučují?

Ortopedická obuv a ortopedické stélky mají u určitých ortopedických a neurologických vad nezastupitelnou roli, avšak v mnoha případech je toto řešení pouze pohodlnější volbou, která nejenže problém neřeší, ale může ho dokonce zhoršit.

Doporučila byste chůzi naboso jak dospělým, tak dětem? 

Rozhodně. U dětí, u kterých se nevyskytují závažné ortopedické či neurologické vady, to považuji za samozřejmost. V dospělosti je nutné chůzi naboso, pokud jsme ji do té doby nepraktikovali, přivykat postupně. Ale i v pozdějším věku se rozvoj přirozené funkce dá dohnat, takže jednoznačně ano.

Jaké zdravotní účinky může chůze naboso mít? Jak na organismus působí a co vyvolává? Co je na tom vlastně zdravého?

Jelikož k pohybu využíváme především dolních končetin, tak právě noha je nejčastěji primárním zdrojem informací z okolí. Tím, že ji utěsníme v botě, tak jí v této přirozené funkci bráníme. Během vývoje se zároveň postupně tvarují klenby nožní a vlastně všechny části těla. Nelze chápat nohu pouze jako jednu část těla, je potřeba se na ni dívat v kontextu celotělového schématu.

Komu byste chůzi naboso určitě nedoporučila?

Velice opatrná bych byla u lidí s cukrovkou, kde může být přítomna neuropatie dolních končetin. Jak již bylo zmíněno, tak se chůze naboso nedoporučuje lidem s ortopedickými či neurologickými vadami. Zde by bylo podmínkou vady odstranit a nohy pro bosou chůzi připravit. Toto doporučení lze však považovat za platné u všech.

Po jakých terénech chůze naboso ano a po jakých rozhodně ne? 

Ideálem jsou vybudované chodníky pro „bosou turistiku“. Dále jsou vhodné přírodní terény jako travnaté plochy, lesní cesty a podobně. Opatrnější bychom měli být na všech zpevněných cestách jako asfaltky či dlážděné cesty. To samé platí i o domácích površích v podobě plovoucích podlah a dlažeb.


Autor: Pixabay.com / Wokandapix, podle licence: Public domain

Pevné povrchy nejsou pro chůzi naboso ideální

Takže doma máme spíše chodit obutí? A dětem raději také dávat bačkůrky? 

Nemusíte přímo bačkůrky, ale stačí silnější ponožky. Pro děti se vyrábí protiskluzové ponožky, které mají na chodidle vrstvu gumy. Jde spíše o možnost jakési absorpce části tlaku při dopadu nohy na tvrdou zem (dlažba, plovoucí podlaha,…). Zároveň je noha chráněna i proti chladu.

Zpět k těm terénům. Asi tedy fandíte parkům či stezkám, speciálně koncipovaným pro milovníky chůze bez bot…? 

Samozřejmě. Je to vynikající nápad, jak lidi přivést trochu zpět k naší přirozenosti a nabídnout jim prožitek, který chůze naboso nabízí. Jen je škoda, že se musí něco takového uměle vytvářet, když vlastně podobná místa, budeme-li je vyhledávat, jsou všude kolem nás.

Lze chůzí naboso předejít plochým nohám u dětí, což je velmi rozšířený problém

Ano. Noha, která není fixována v botě, umožní vnímat okolí. Zároveň její postupné zatěžování v průběhu vývoje dítěte formuje jednak nožní klenby, ale zároveň postavení všech segmentů těla vůči sobě, opět totiž musíme brát tělo jako jeden celek.

Při jakých zdravotních stavech chůzi naboso obzvláště doporučujete s tím, že může být významným doplňkem při léčbě? 

V tomto případě nelze jednoznačně odpovědět. Vždy je nutné vycházet ze zdravotního stavu dané osoby. I v případě, že máme vedle sebe dvě osoby se shodnou diagnózou, tak je možné, že u každého jednotlivce tyto obtíže vznikly z jiného důvodu. To musíme respektovat a přistupovat k terapii striktně individuálně. Proto může být chůze naboso výborným terapeutickým prostředkem jak u osob s nestabilitou kotníku, tak rovněž u pacientů s bolestmi páteře.

Co si myslíte o nabídce bot, které chůzi naboso simulují, tzv. „barefootová obuv“? 

S rozmachem této problematiky obecně se i trh s barefootovou obuví velice rozrostl, což nám dává široké možnosti výběru. Nebála bych se nechat si poradit samotnými prodejci, ale rozhodující by měl být vždy osobní pocit, který budete mít ve chvíli, kdy botu obujete a strávíte v ní nějaký čas.

Galerie: Jak uvázat barefoot a jak v nich ne/chodit

Barefoot obuv

Je flexibilní, má měkkou podrážku o tloušťce jen několik milimetrů, nemá tvarovanou klenbu, podrážka je v různých místech obuvi stejná (tj. bez podpatku).

Barefootové sandály nejsou vhodné pro každého, resp. je třeba se v nich naučit chodit správně.

Jak je to s povrchy pro používání barefootové obuvi? Platí to samé jako u chůze naboso, tzn. přírodní terény a raději ne na zpevněných površích? 

Ano, přikláněla bych se, aby barefootové boty byly používané primárně na měkkých površích. Pokud je někdo chce nosit do města, pak bych tuto obuv volila jen občas a střídala bych ji s jiným typem obuvi s podrážkou. V praxi fyzioterapeuta jsem viděla nejednu Achillovu šlachu v zánětu, kdy lidé začali běhat naboso. Achillova šlacha má funkci tlumiče při dopadu i funkci pro akceleraci těla proti gravitaci. V botě je funkce tlumiče v podrážce, barefootová bota jaksi tlumič moc nemá…

Poslední dobou se setkáváme i s nabídkou barefootových botiček pro děti. Ovšem ledaskde, kam s dětmi jdeme, samozřejmě přírodní povrchy nejsou. A těžko je po cestě budeme přezouvat. Doporučujete tyto botičky vůbec kupovat? 

Barefootové boty mám ráda, protože je botička lehká, velmi snadno ohebná ve všech směrech, tudíž kloubky nohy ani svaly nejsou fixované a podélná i příčná klenba se může dobře vyvíjet. Nicméně s malými dětmi se hodně chodí i v kočárku, tudíž ke hřišti je popovezeme a v parku a na hřišti už běhají samy. Pokud je mezi domem a cílem cesty kratší vzdálenost, tak bych se nebála chodit ani v barefootové obuvi po tvrdším terénu. S dětmi asi nebudeme chodit po obchůzkách po úřadech či nákupech po městě, tak aby dítě ušlo celou trasu. Tudíž přetížení nožky se nemusíme bát.

Co si myslíte o běhu naboso? Za jakých podmínek ano a za jakých ne? Komu může prospět a komu naopak uškodit? 

Zde bych byla velice opatrná. Stejně jako chůze naboso i běh se v našich podmínkách velice rozšířil, avšak podíváme-li se blíže na techniku jednotlivých běžců, tak minimum z nich bych označila za ideální.

TIP: Podle běžeckého trenéra a bývalého závodníka Miroslava Semeráda mnohé komerční běžecké projekty lidem, kteří chtějí běhat, příliš nepomohou. Špatně nastavený plán a technika škodí zdraví. Nesejde jim na tom nebo to ani nevědí, říká v rozhovoru: Příliš horlivý běžec si brzy zničí zdraví.

Přičteme-li k tomu ještě zdravotní odolnost dnešní populace, hmotnostní poměry a běžecké povrchy, tak bych běh naboso spíše nedoporučovala. Dokážu si představit běh naboso u zkušeného běžce s perfektní technikou, nižší hmotností, bez bolestí pohybového aparátu a to vše na měkkém terénu.

Co byste čtenářům k této problematice ještě doporučila, vzkázala? 

Chůze naboso je velice prospěšná věc, která by měla být samozřejmostí od nejútlejšího věku. Proto neomezujme miminka botičkami či ponožkami. A pokud se rozhodneme i my, že chceme vylepšit stav svých chodidel v pozdějším věku, postupujme pozvolna a s rozmyslem.

Odborná spolupráce:

Mgr. Iva Bílková

Vedoucí fyzioterapeut Fyziokliniky v Praze, www.fyzioklinika.cz

Vystudovala obor Fyzioterapie na FTVS UK a dále obor se specializací na funkční poruchy pohybového aparátu. Zabývá se léčbou bolestí zad, kloubů, pracuje i s klienty po úrazech kostí, svalů a šlach. Věnuje se léčbě dospělých i dětí, včetně léčby pohybového aparátu nejmenších kojenců. Je autorkou odborných článků, ale přibližuje možnosti léčby pohybového aparátu i laické veřejnosti. Přednáší na konferencích organizovaných Společností myoskeletální medicíny ČLS JEP, školí a podílí se na praktické i teoretické přípravě fyzioterapeutů. Je autorkou metody, která v kombinaci s rázovou vlnou rozšiřuje možnosti léčby fyzioterapie.

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 9. 2016 23:58