Hlavní navigace

Fruktóza: stejně negativní jako jiné cukry

6. 11. 2014

Sdílet

 Autor: Isifa.cz
Jak máme vnímat fruktózu? Jedná se o náhradní sladidlo pro diabetiky, představuje podstatnou složku často vychvalovaného medu. Nové články v recenzovaných časopisech ukazují její špatné vlastnosti.

Fruktóza má oproti glukóze a sacharóze vyšší sladivost, takže teoreticky bychom do sebe mohli s fruktózou dostávat méně kalorií. Současně však existují i důkazy o určitých záporných účincích fruktózy a v poslední době studií na toto téma dokonce přibývá.

Jak se v často rozporných informacích vyznat?

  • Nejprve pro zopakování trochu chemie. Běžný řepný či třtinový cukr, sacharóza, je kombinací (sloučeninou) fruktózy a glukózy.
  • Při metabolismu cukru dojde k jeho rozkladu na obě složky, v medu je většina sacharózy už rozložena předem. Pokud sladíme cukrem či medem, fruktózu do sebe prostě dostáváme.
  • Otázkou je, zda ji v porovnání s dalšími sladidly máme spíše preferovat, nebo naopak.
  • Speciálně vyšší obsah fruktózy mohou mít některé druhy ovoce i zeleniny a slazené nealkoholické nápoje.

Fruktóza a tloustnutí

Člověk nepálí energii úplně jako kamna, takže existují studie deklarující různě paradoxní výsledky, kdy třeba konzumace medu může hmotnost spíše snižovat a nekalorická umělá sladidla způsobovat opak. Někdy příslušný efekt probíhá nepřímo ovlivňováním mozkových center regulujících chuť k jídlu. Co o tom ve vztahu k fruktóze mohou říci současné metody sledování aktivit mozku?

Fruktóza podle studie z Yale University School of Medicine prý v mozku nevyvolává pocit sytosti. V příslušných centrech v mozku (části hypotalamu, „centra odměny“ apod., pomiňme technické podrobnosti) se při vyšetření magnetickou rezonancí nezaznamená vyšší průtok krve, lidé mají tendenci jíst dál. Strava bohatší na fruktózu s sebou tedy nese obezitu a nakonec možná i vyšší riziko vzniku cukrovky.

Fruktózová cukrovka

Možná dokonce existuje i speciální „fruktózová cukrovka“. U glukózy jsou příslušné mechanismy jejího zpracování v organismu dobře známé, u fruktózy to však neplatí. Glukóza se v organismu zpracovává plošně, fruktóza pouze v játrech. Zatím neexistuje jednoduchý test typu odběru kapky krve, který by u fruktózy mohl říct, že něco neklape a fruktóza se hromadí.

Výzkumníci z Beth Israel Deaconess Medical Center nyní uvádějí, že v případě fruktózy by roli odpovídající inzulínu mohl hrát růstový faktor Fibroblast 21 (FGF21). Když přeskočíme biochemické podrobnosti, co z toho vyplývá? Nadměrná (viz dále) spotřeba fruktózy podle nové studie škodí. Podobně jako u glukózy může vznikat rezistence, kdy fruktóza dodaná do těla bude zpracovávána pomalu či nepravidelně. Výsledkem může být poškození jater (ztučnění; zde je rozdíl od glukózy právě kvůli výhradnímu metabolismu fruktózy v játrech).

Další záporné efekty víceméně kopírují nadměrný přísun glukózy – obezita, vzestup koncentrace krevních lipidů, snížení aktivity inzulínu. Výsledkem může být diabetes i kardiovaskulární onemocnění. A podobně jako u glukózy se fruktózová intolerance může vyskytnout i bez nadměrné konzumace, třeba když je nějaký genetický problém s vytvářením FGF21 (opět analogie inzulínu – diabetes 1. typu znamená neschopnost buněk slinivky inzulín vyvářet).

Cukry: prašť, jako uhoď

Určité obavy z fruktózy potvrzuje i studie University of Colorado School of Medicine. Zde se negativní účinky fruktózy ale dávají do souvislosti s tím, že i při krmení myší glukózou stejně v játrech může docházet k přeměně glukózy na fruktózu. Takže: za obezitu a cukrovku (=reakci na glukózu) může nejen glukóza, ale i fruktóza. Jenže dávka fruktózy prý nezávisí jen na tom, kolik sníme fruktózy, ale i glukózy. To už je pak ale skutečně jako had kousající se do vlastního ocasu, a to hned několikanásobně.

Některé vlastnosti fruktózy:
  • Fruktóza má stále vlastnosti klasického cukru, v receptech ji lze používat i tam, kde nejde jen o dodání sladké chuti. Zkuste naproti tomu udělat těsto na bábovku se sacharinem. Ne že by to vůbec nešlo, ale…
  • Oproti sacharóze má fruktóza větší sladivost vzhledem ke kaloriím. Nedá se ale jednoduše říci, že by náhrada sacharózy fruktózou vedla ke snížené tělesné hmotnosti.
  • Fruktóza je levná, přidává se hlavně do nealkoholických nápojů (Coca Cola, Pepsi, Dr. Pepper a Sprite jsou na tom prý rámcově stejně: medicalxpress.com). Tzv. glukózo-fruktózový sirup svým složením neodpovídá rozložené sacharóze, obsahuje více fruktózy. Naopak v tom, co se označuje jako kukuřičný sirup, by mělo být více glukózy.

Co si z uvedených novinek vzít? Jde o články v recenzovaných časopisech, ne o dojmologii ve stylu „X je zdravé, protože v tom je sluníčko“ či „Y je nezdravé, protože je umělé“. Samozřejmě i zde jsou ale při publikování preferovány konkrétní (pozitivní) výsledky. Asi řada jiných výzkumů vedla k závěru, že fruktóza nic strašného nezpůsobuje, ale takové výsledky mají menší šanci na publikování.

Poněkud laicky se zdá, že když už je člověk diabetik, fruktóza je určitým řešením. Jinak je to spíše prašť jako uhoď, negativní efekty fruktózy jsou obdobné dalším cukrům.

Navíc nekonzumujeme čisté chemikálie odvážené na laboratorních vahách. Označení fruktózy „ovocný cukr“ ukazuje, že ji přijímáme v ovoci (ale i v některých druzích zeleniny). Celkový zdravotní účinek většiny druhů konzumovaného ovoce a zeleniny bude téměř jistě pozitivní (vláknina, antioxidanty, vitamíny…). Stejně tak bez ohledu na fruktózu zase asi tušíme, že slazené nealkoholické nápoje moc zdravé nejsou. Čili rozumné je možná k fruktóze přistupovat s lehkým podezřením, ale určitě není důvod to přehánět.

Příjem fruktózy:

Na závěr trochu konkrétnějších čísel:

  • Výzkum na Murdoch University vedl k závěru, že rozhodně není zdravé konzumovat více než 100 g fruktózy denně. To odpovídá 200 gramům sacharózy, a když je to řečeno takhle, asi nikdo nebude pochybovat, že je to opravdu moc.
  • V jablkách, hruškách či hroznech je na 100 g více než 5 g fruktózy (bezpecnostpotravin.cz). Přepočtem lze zjistit, že tedy přehnaná konzumace odpovídá nějakým 2 kg jablek denně. To se opět zdá být mimo reálné stravovací návyky (snad až na nějaké extrémní diety či výstřední přístupy ke stravování), nicméně třeba uvážit, že se sčítá ovoce, cukr a nealkoholické nápoje. Zde 100 gramů fruktózy odpovídá asi 2 litrům Coca-coly.
  • Jiné studie považují za rizikový větší denní přísun fruktózy než 1,5 g na kg tělesné hmotnosti.

Novinky týkající se výzkumů kolem zdravotních účinků fruktózy pocházejí především z databáze tiskových zpráv výzkumných institucí na Medicalxpress.com.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vystudoval obor Výživa a stravování na Fakultě potravinářských a
biochemických technologií VŠCHT Praha. Pro server Vitalia.cz sleduje
novinky z akademického světa v oblasti výživy a zdraví, vědecká témata mapuje také coby redaktor webu Sciencemag.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).