Forest bathing: „lesní koupel“ významně zvyšuje imunitu a odbourává stres

Autor: Pixabay.com / Unsplash, podle licence: Public domain

Kdyby vám někdo řekl, že les je vlastně jedno velké koupaliště, nejspíše byste si mysleli, že je přinejmenším přepracovaný a potřebuje odpočinek. Svým způsobem byste však vlastně nevědomky vystihli hlavní myšlenku toho, co jste právě slyšeli.

Pokud potřebujete udělat něco pro své zdraví a pohodu, zajděte si do lesa. Neodpočinete si tam jenom duševně. Pobyt v přírodě má nečekaně kladné účinky a působí na organismus takovým způsobem, že změny jsou zjistitelné i v krevních testech. Podle nich by čas, strávený mezi stromy, mohl dokonce pomoci v boji proti rakovině. A nenechte se mýlit, k lesní koupeli vanu nepotřebujete!

„Lesní koupel“ není cachtání ve vodě

To, že únik od negativních dopadů života ve městě je čas od času žádoucí a lidskému organismu velmi prospěšný, je neoddiskutovatelná pravda, prověřená léty praxe. V podání japonského vědce Qing Li však dostává ještě další rozměr. Doktor Li je nejen docentem Ústavu hygieny a veřejného zdraví na Nippon Medical School v Tokiu, ale také prezidentem Japanese Society of Forest Medicine, založené v roce 2007. Provedl řadu experimentů, aby otestoval účinky metody Shinrin-Yoku neboli lesní koupele na lidský organismus.

Jde o meditační procházky lesem, které vedou ke snížení srdeční frekvence a krevního tlaku i produkce stresových hormonů, posílení imunitního systému a celkové zlepšení psychické pohody. Tato metoda byla uznána japonskou vládou už v roce 1982 jako doporučený prostředek pro preventivní zdravotní péči a pro zlepšení kvality života. Protože kladné působení přírody na člověka platí nejen v Tokiu, ale třeba i v New Yorku nebo Praze, metoda se rozšířila a je nyní velkým hitem například v zámoří. Studie, prováděné v posledních letech, navíc ukazují, že lesní koupel také povzbuzuje činnost těch složek imunitního systému, které se uplatňují v boji s rakovinou.

Postačí tři kilometry

Jak profesor Qing Li přišel k výsledkům svých studií? Šel na to zkrátka doslova „od lesa“. Se svým vědeckým týmem vyslal skupiny mužů a žen na pobyt do hor. Zde strávili tři dny a dvě noci. Během výletu spali v horském hotelu a během dne se procházeli mezi stromy. Krevní testy, které byly odebrány před a po cestě, vykázaly významné zvýšení aktivity NK buněk u všech účastníků a došlo také ke snížení stresového hormonu adrenalinu v moči. Tyto hodnoty byly prokazatelné ještě dalších třicet dnů. NK buňky (z anglického názvu natural killer cells – přel. přirození zabíječi) jsou součástí imunitního systému, jejich zásadní funkcí je obrana proti infekcím a likvidují také nádorové buňky.

Doktor Li připisuje tyto změny mimo jiného také vdechování vzduchu, který obsahuje fytoncidy, což jsou éterické oleje obsažené ve dřevě stromů. Tyto antimikrobiální těkavé organické látky mají stromy chránit zejména před škůdci. Chcete-li si vyzkoušet tuto zajímavou terapii, je podle doktora Qing Li vhodné vybrat si místo podle svých fyzických schopností a vyhnout se takové trase, která je pro vás namáhavá. Postačí volným krokem ujít tři kilometry. Pokud se budete cítit unaveni, najděte si místo, které je vám příjemné. Poseďte tady, čtěte nebo se jen dívejte na stromy. K pití si s sebou vezměte vodu nebo zelený čaj.

Nábytek a lidské zdraví. Jak to souvisí?

Stromy, potažmo dřevo má zřejmě skutečně zajímavé účinky na lidské zdraví. Každopádně je předmětem mnoha různých výzkumů. Nevšední je například studie rakouského výzkumného ústavu Joanneum Research. Zkoumali zde vliv materiálu, použitého pro výrobu nábytku, na lidský organismus. Že si neumíte představit, jak test probíhal? Poměrně jednoduše. K dispozici byly testovaným skupinám dva pokoje. Jeden z nich byl vybaven pouze nábytkem vyrobeným ze dřeva borovice limba (Pinus cembra), ve druhém byl nábytek z imitace dřeva. Nábytek byl v obou místnostech až na použitý materiál zcela shodný a měl i stejné uspořádání. Účastníci studie se zde pohybovali po dobu čtyřiadvaceti hodin. Za pomoci přístrojů byly snímány jejich tělesné funkce a během spánku pak jeho kvalita. Vyhodnocení testů vykázalo rozdíly mezi výsledky lidí trávících čas v pokoji s borovicovým nábytkem a těch, kteří pobývali v pokoji s nábytkem z imitace dřeva. Projevily se zejména v tepové frekvenci jak při stresových situacích, tak i při následném odpočinku a rovněž ve zrychleném celkovém zotavení.

Další dlouhodobá studie pak potvrdila, že borovice jako materiál k výrobě nábytku má jednoznačně pozitivní vliv na lidský organismus. Například oproti nábytku z imitace dřeva byla průměrná „úspora“ asi 3500 srdečních tepů za den, což odpovídá zhruba jedné hodině srdeční námahy. Při pobytu v místnosti s borovicovým nábytkem potvrdili testovaní dobrovolníci, že se cítili uvolněnější, odpočatější a měli více chuti do konverzace.

Marná sláva, již staří Keltové chovali ke stromům a přírodě obrovskou úctu. Stejně jako většina původních národů. Naše civilizace se k ní snaží v mnoha ohledech vracet zpět. Učíme se tedy to, co nám kdysi bylo vrozené. Ale jak říká moudré přísloví: Lepší pozdě, nežli nikdy. Na shledanou v lese!

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 12. 2016 15:15