Farmářský trh - záruka kvality? Bohužel ne

Autor: Isifa.cz

Tři čtvrtiny spotřebitelů si podle výzkumu veřejného mínění myslí, že zboží z farmářských trhů je kvalitnější než v „kamenných“ obchodech. V řadě případů to není pravda.

Boom farmářských trhů jako žádoucí návrat k tradiční formě přímého prodeje čerstvého zboží od zcela konkrétního výrobce nastal v ČR v roce 2010. Poté, co se v praxi ukázalo, že spotřebitel má o tento typ prodeje zájem, se ale k poctivým prodejcům, kteří ideu farmářských trhů prosazovali a prosadili, přidružili tu více, tu méně takoví podnikatelé, kteří ve farmářských trzích ucítili především dobrý byznys. 

Ani organizátoři trhů, ani samotní korektní prodejci následně nedokázali ze svých řad „farmářské spekulanty“ vymýtit, takže v současné době nemá spotřebitel nakupující na těchto trzích ani plošně garantovanou záruku kvality, ani záruku českého původu prodávaných potravin, ba ani záruku zdravotní nezávadnosti.

Nákup potravin na farmářských trzích skýtá často vyšší rizika než nákup v obchodech.

Velký přehled jarního sortimentu farmářských trhů: Kdy bude čerstvá česká zelenina a co by vám mělo být podezřelé?

Klobáska – domácí a zapařená?


Autor: Copyright © 123RF Stock Photos

„Domácí“ klobásy lákají už názvem

Jedním z lákadel na prodej zboží na farmářských trzích je přitom v řadě případů samotný název zboží, operující pojmy jako „tradiční“, „selský“, „babiččin“ nebo „domácí“. Mnohé zboží má ale ve skutečnosti k použití skutečně tradiční technologie výroby na hony daleko, nehledě na to, že například název „domácí“ se podle legislativy vůbec nesmí používat, protože potraviny se prostě nevyrábějí „doma“. To ale není to nejdůležitější.

Hlavním problémem jsou většinou podmínky, v nichž je zboží na farmářských trzích skladováno a prodáváno. Platí to zejména pro zboží živočišného původu, tedy různé párky, klobásky, či tlačenky, a také pro některé druhy ovoce.

Zejména uzeniny by se měly prodávat při daleko nižších teplotách, většinou kolem 3 až 8 stupňů Celsia, než se ve skutečnosti děje. Pokud jsou navíc příslušné potraviny „volně ložené“, a v blízkosti prodejních míst se nachází frekventovaná silnice nebo ulice, lze opravdu bez problémů nakoupit „zaručeně domácí“, v praxi však zapařenou a zaprášenou klobásu.

Určité produkty prostě na farmářské trhy buď vůbec nepatří, nebo by měly být prodávány za dost jiných podmínek, než je častá praxe. Jistě, v minulosti se také prodávalo potravinářské zboží bez současných, možná skutečně příliš přísných pravidel, a lidem konzumace takových potravin nevadila. Přece jen ale bývala na tržištích spíše zelenina, občas ovoce, med, borůvky a další lesní plody nebo třeba vejce. Ve jménu co nejširší nabídky se ale v současnosti prodává na farmářských trzích téměř vše. Samozřejmě je nákup na farmářských trzích volba spotřebitele, samotná existence farmářských trhů je přínosem, mnozí prodejci skutečně pravidla dodržují a zboží, které nabízejí, má i svou kvalitu, a ještě splňuje roli propagace různých tradičních výrobků, které se ve velkých obchodech většinou nedají koupit.

Trhy porušují pravidla častěji než kamenné obchody

Na druhou stranu není obvykle nekritický obdiv k farmářským trhům na místě. Z celoročních výsledků kontrol provedených orgány veterinárního dozoru na farmářských trzích v loňském roce totiž vyplývá, že na schválených tržištích dochází k několikanásobně četnějším porušením pravidel podmínek prodeje oproti kamenným obchodům.


Autor: Isifa.cz

Tržiště – to bývala hlavně zelenina a ovoce

Ještě důležitější je přitom struktura prohřešků. V nich s přehledem vede nevyhovující teplota zboží před nedostatečnou ochranou výrobků před znečištěním, zbožím neznámého původu a zbožím z nelegálních výroben. Tedy takové prohřešky, které jsou proti ochraně zdraví spotřebitele a navíc nenaplňují očekávání zákazníků o oné tradiční a poctivé výrobě.

Předmětem veterinárních kontrol jsou navíc především takzvaná schválená tržiště, přičemž množství prodejních ploch vůbec mezi nahlášené a schválené plochy nepatří, jako je například náměstí Míru nebo Náplavka v Praze. Neschválená tržiště do kompetence veterinárního dozoru nespadají, a také se na nich fakticky nemusí dodržovat prodejní podmínky. Statistiky za loňský rok přitom říkají, že jen na schválených tržištích zjistili veterináři z 666 případů kontrol celkem 74 prohřešků, skutečnost by ale pravděpodobně byla při existenci kontrol na neschválených tržištích ještě horší. Jen pro porovnání – při kontrolách v kamenných obchodech zjistili v případě mlékárenských výrobků veterináři loni z 1933 kontrol 52 prohřešků.

Anketa

Důvěřujete více potravinám z farmářských trhů nebo z obchodu?

       

Desatero veterinární správy k prodeji na farmářských trzích

1. Chovatelé mohou prodávat produkty zvířat z vlastního chovu, které nebyly získány ve schváleném a registrovaném, popřípadě jen registrovaném výrobním podniku, a to za těchto podmínek:
▪ maso z drůbeže a králíků (musí být vykucháno, u králíků nesmí být oddělená hlava) maximálně z 10 kusů týdně, maso musí být uloženo při teplotě maximálně 4 °C. Maso musí být čitelně označeno nápisem „Maso není veterinárně vyšetřeno – určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“
▪ syrové mléko a smetanu pomocí prodejního automatu (automat musí být registrován u KVS)
▪ čerstvá, prosvícená a označená vejce s uvedením jména a adresy chovatele v maximálním množství 60 kusů jednomu konečnému spotřebiteli
▪ včelí produkty od včelstev ze stanovišť ve stejném kraji jako trh, označené jménem, příjmením a adresou chovatele a u medu druhem a množstvím
▪ živé ryby (usmrcování a další opracování ryb musí být nahlášeno příslušné KVS 7 dní předem)

2. Je nepřípustné prodávat maso z domácí porážky provedené v hospodářství (mimo drůbeže a králíků) a výrobky z tohoto masa.

3. Ostatní prodejci potravin a surovin živočišného původu musí zajistit, aby jimi prodávané potraviny a suroviny byly získány ve schváleném a registrovaném, popřípadě jen registrovaném podniku. Jejich povinností je udržovat je při stanovených teplotách. Prodejce je povinen tuto teplotu kontrolovat.
▪ 7 °C pro maso vepřové, hovězí, skopové a velké zvěře
▪ 4 °C pro maso drůbeže, králíků a drobné zvěře
▪ 3 °C pro vnitřnosti
▪ 5 – 18 °C pro vejce (nekolísavá teplota)
▪ 4 – 8 °C pro mléčné výrobky jiné než UHT, sterilované a sušené
▪ 0 °C pro čerstvé chlazené ryby (teplota tajícího ledu)
▪ Ostatní výrobky musí být uloženy při teplotách stanovených výrobcem

4. Pro potraviny podle bodu 3 musí být k dispozici viditelná informace o jejím názvu, množství a datu použitelnosti nebo datu minimální trvanlivosti. Prodávající musí být vždy schopen na místě doložit původ produktů.

5. Označení „domácí“ v názvu potraviny je nepřípustné.

6. Prodávat potraviny s prošlou dobou použitelnosti je nepřípustné.

7. Potraviny musí být po celou dobu uvádění do oběhu chráněny.

8. Všechny předměty a zařízení, které přicházejí přímo do styku s potravinami, musí být čisté a nesmí představovat nebezpečí kontaminace, dopravní prostředky a nádoby používané pro přepravu potravin musí být udržovány v čistotě a v dobrém stavu.

9. Osoby manipulující s potravinami musí dodržovat požadavky na osobní hygienu a musí nosit čistý oděv, při prodeji nebalených potravin, zejména masa, musí být k dispozici zdroj pitné vody k mytí rukou.

10. Potravinářské a jiné odpady musí být z prostor, kde se nacházejí potraviny, co nejrychleji odstraňovány, aby nedocházelo k jejich hromadění, a nesmí představovat přímý ani nepřímý zdroj kontaminace.

Petr Havel

Petr Havel

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 3. 2012 13:25

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.