Farmářské trhy: Výjimky z EET mohou být pozitivní, ale…

Postupný boom farmářských trhů vyústil do situace, kdy se za farmářskými trhy skrývá kdejaký jarmark, na kterém najdete řadu průmyslově vyráběných potravin a věcí. Kdo všechno by měl mít výjimku v plánované elektronické evidenci tržeb?

I když zcela nepochybně platí, především v případě daní, a to jak jejich výše, tak výběru či evidence, že jsou jakékoli výjimky vždy nějakým způsobem zneužitelné, mohou i výjimky sehrát pozitivní roli. Pochopitelně ale pouze v případě, pokud se výjimka přesně definuje, čímž se riziko zneužití významně sníží.

Výjimka pro všechny?

Jedním z takových příkladů by se mohlo stát uplatnění výjimky z plánované elektronické evidence tržeb (EET), kterou v obecné poloze obhajuje ministr zemědělství Marian Jurečka „pro podnikatele s vedlejší podnikatelskou činností, pokud jejich příjem nepřesáhne dvacet procent průměrné mzdy“ a pro prodejce na farmářských trzích, pro něž může být podle ministra EET likvidační. Což je jistě pravda a Jurečkův záměr, proti kterému se ale zatím neoblomně staví ministr financí Andrej Babiš, je chvályhodným, byť poněkud pozdním počinem.

TIP: Podle pořadatelů farmářských trhů plošné zavedení elektronické evidence tržeb nutně uškodí prodeji a výrobě regionálních potravin. Zabije EET farmářské trhy?

Jenže návrh uplatnění výjimky tak, jak je prezentován, svým způsobem dává za pravdu právě Babišovi. Je totiž postaven poměrně široce, což při prodejích (nejen) na farmářských trzích zakládá potenciál k možnému podvodnému jednání. Přesnější specifikace by přitom mohla nejen takový potenciál snížit (tedy pokud přijmeme tezi, že bude EET skutečně uvedena v praktický život), ale ještě navíc pomoci v propagaci skutečně českých a moravských zemědělských produktů a potravin, které se na farmářských trzích prodávají.

TIP: Co si o EET myslí Zdeněk Pohlreich? Chováme se jak ožralí milionáři, říká v rozhovoru

Respektive, prodávají se jen na některých. Postupný boom farmářských trhů totiž vyústil do situace, kdy se za tímto souslovím maskuje množství akcí, které by bylo spíše vhodné označovat jako jarmarky, v nichž jsou zemědělské produkty od malých regionálních výrobců spíše doplňkem než hlavní náplní prodávaného zboží. Nehledě na to, že se na farmářských trzích často prodávají potraviny, které jsou vyráběny průmyslově a s lokální, specifickou a jasně dohledatelnou selskou a zemědělskou produkcí mají pramálo společného. Nic proti jarmarkům, i ty patří ke koloritu měst a venkova – jen je to prostě trochu něco jiného.

Původní záměr farmářských trhů se někde ztrácí

Původním základním cílem farmářských trhů byla ovšem prezentace a propagace malovýrobců a zcela konkrétních zemědělců, kteří se nemohli uplatnit ve velkých nadnárodních maloobchodních sítích, ačkoli jsou jejich produkty kvalitní, čerstvé, jedinečné a – české. To platí stále, ale ne všude a ne vždy. Což ovšem spotřebitel obvykle nepozná.

TIP: Co dělá trh dobrým farmářským trhem a jak ho poznat

Jediným rozlišovacím znaménkem je tak v současné době členství jednotlivých organizátorů farmářských trhů v Asociaci farmářských tržišť ČR (AFT ČR), která se na rozdíl od nečlenů řídí již několik let platným etickým kodexem. Ten garantuje spotřebitelům nakupujícím na trzích AFT ČR jednak tuzemský původ zboží, jehož výroba je kontrolována přímo na farmách, ale i regionálnost prodávané produkce a skutečnost, že se na trzích AFT ČR prodávají především potraviny a zemědělské přebytky. Takových „pravých“ farmářských trhů je ale menšina, v podstatě jde jen o některá tržiště v Praze, dále v Plzni, Roudnici nad Labem a Karlových Varech.

Jak rozlišit pravověrné prodejce od spekulantů? Kodexem

K rozšíření počtu skutečných farmářských tržišť by přitom kupodivu mohla přispět právě specifikace výjimky z povinností EET, která by se vztahovala jen na ty, kteří splní dané podmínky. Ty by mohly vycházet například z již zmíněného etického kodexu AFT ČR, byť to samozřejmě nemusí být podmínkou. Důležitý by totiž měl být především výsledek. A jak by měl vypadat? No přece tak, že úlevy z byrokracie by měli jen a pouze ti, kteří jednak plní veřejný zájem přirozené propagace našich potravin a zemědělských surovin a kteří na trzích prodávají zboží řádově za jednotky korun, což jistě není zrovna skvělý byznys.

Zároveň by se tak také odlišili „pravověrní“ prodejci od spekulantů, a navíc by se prakticky na nulu snížil teoretický propad příjmů do státní kasy, kdyby snad chtěl někdo přece jen podvádět. V porovnání s tím, kolik peněz se vynakládá na všelijaké projekty propagace českých potravin a prezentaci všech možných značek potravin tuzemského původu, by byla pomoc českým a moravským zemědělcům a malým potravinářům prodávající své výrobky na specifikovaných farmářských trzích mnohem efektivnější, levnější a přirozenější.

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 8. 2016 9:23