Farmářské trhy po německu

Autor: Vitalia.cz / Kateřina Čepelíková

Koupili byste ředkvičky za 26 a kilo brambor za 39 Kč? V Česku ceny nevídané, na německém farmářském trhu zcela běžné. Rozdíly mezi českými a bavorskými trhy ale nejsou jen v cenách.

Slyším to zprava, slyším to zleva, že prý na západě je tráva zelenější. Beru eura a vydávám se na obhlídku farmářského trhu daleko od českých hranic, až v bavorském Füssenu. Městečku s 15 tisíci obyvateli, kde i z mála umí vytěžit maximum. Za maximální ceny.

Našinec se tady zrovna nerozšoupne. Kilo brambor pořídí za 39 Kč, půl kila švestek za 20 Kč a čtvrt kila kanadských borůvek za 65 Kč. Nic tu nestojí jako doma a upřímně řečeno, mnohé plody ani nevypadají jako ty v české kotlině. Ano, jsou jako vystřižené z reklamy na jogurty, ale hlavně jsou tak různorodé, že by si člověk potřeboval vzít encyklopedii, aby měl ánunk, co všechno tu může pořídit. Příjemně mě překvapuje přítomnost červené řepy, artyčoků, fíků, mnoha různých druhů hub i čerstvých brusinek, které tu jsou na každém rohu. Než zboží koupíte, prodejci pobízejí k ochutnání, ať nekupujete zajíce v pytli. Mnoho štamgastů však na pobízení ani nečeká. Tu zobne oříšek, tu třešeň, za což mu nikdo přes prsty nedá. Dlužno podotknout, že kdo ochutná, ten většinou také koupí.

Německé trhy jsou rodinnější

Mohu-li zeleninu na německém trhu srovnat s nabídkou v německém supermarketu, je tu rozdíl jak v kvalitě a vzhledu, tak i samozřejmě v ceně. Zatímco ředkvičky v německém Lidlu stojí cca 5 Kč, jsou malé a dosti unavené (i enormně plesnivé jsme našli), na farmářském trhu jsou ředkvičky velké jako švestky, ale stojí 26 Kč. Inu, za kvalitu, za tu zelenější zelenou, si člověk i za „čárou“ musí zaplatit o dost víc než v úseku zeleniny tamního supermarketu.

Co jsme našli u nás: Nakoupila jsem plíseň za sedm set. Řetězce to nevzrušuje

Mám-li trhy s malém německém městečku srovnat s malými farmářskými trhy na kraji Prahy, kam chodívám, i zde je to rozdíl zcela zásadní. Zatímco u nás nejsou žádnou výjimkou prodeje přímo z aut nebo pod jedním malým slunečníkem, v Německu si potrpí na dřevěné pulty a hojně zastíněné potraviny. Ráz farmářských trhů podtrhují farmáři ve slamácích, prodeji svědčí i decentní nasvěcování zboží, byť je slunečný den. Prodejci při prodeji používají bavlněné rukavice, ne každému srdce plesá nad prodavačem s rukama od hlíny, který jednou nabere brambory a podruhé maliny.

Je patrné, že si zde potrpí na kulturu prodeje, zboží je precizně vyrovnáno do úhledných řad, okolí nehyzdí hromady rozházených prázdných přepravek, ani zde nezakopnete o kilometry kabeláže. Nikdo tu neprodává cetky, párky v rohlíku ani oblečení, což je téměř kolorit některých českých rádoby farmářských trhů. Ono i usazení farmářského trhu na parkoviště, které lemují vysoké hory a spousta zeleně, působí už z dálky magicky, tedy zcela odlišně než je-li farmářský trh hned před východem ze zaplivané stanice metra.

Čtěte také: Jak zamezit přístup podvodníků na farmářské trhy?

Tím, že se Füssen rozkládá v podhůří Alp v rovinné oblasti, se zdejší obyvatele dopravují i na nákupy převážně na kolech. A je jedno, jestli jedou koupit oblečení nebo zeleninu k večeři. Kolařů s proutěnými košíky tu vidíme hned několik, navzdory vyšším cenám je mají nadité zdejší zeleninou a ovocem, jsou veselí a s místními prodejci lehce navazují konverzaci. Je tu cítit až rodinná atmosféra, je znát, že lidé znají své farmáře a rádi u nich pravidelně nakupují. Idea, kdy kupující podporuje svého farmáře – souseda tu zjevně funguje. Mohlo by tomu tak být i u nás, vznikají iniciativy i facebookové stránky na podporu českých farmářů z okolí, ale to potoky ještě hodně vody proteče, než podobně jako u našich sousedů budou vypadat trhy na malém českém městě. Je to o mentalitě, chuti, ale jednoznačně i o penězích.

K tématu: Boom a bum farmářských trhů: minulost, přítomnost a jak poznat ten dobrý

Připravili jsme pro vás:

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 9. 2013 13:47