Evropa se stravuje zdravěji než Amerika

ROZHOVOR – Český spotřebitel není ve svých stravovacích návycích o nic lepší, ani o nic horší než průměrný evropský spotřebitel, naznačuje jeden z šéfů firmy UNILEVER Hans Zevenbergen.

HANS ZEVENBERGEN, ředitel společnosti UNILEVER pro zdraví a výživu, již pro tuto firmu pracoval na různých místech světa. Dlouhodobě působil mimo jiné v USA a Holandsku, kde byl zodpovědný za výzkum a vývoj globálních značek společnosti. Od roku 2004 je na pozici výživového ředitele. Má tedy možnost srovnávat a tvrdí: „Chování spotřebitelů v ČR nijak nevymyká spotřebitelským reakcím v rámci EU. Skutečně nevidíme žádný zásadní rozdíl mezi ČR a dalšími evropskými zeměmi.“

Jakožto významná globální potravinářská firma jste logicky v pozici výrobce, který spoluurčuje trendy v produkci potravin. Jaké jsou v tomto směru vaše hlavní priority?

Společnost UNILEVER je třetí největší potravinářská firma na světě, a jako taková se hlásí k procesu udržitelného rozvoje potravinářství. Ten má v podstatě tři hlavní pilíře – abychom na trh dodávali výrobky, které budou spotřebiteli chutnat, aby měly tyto výrobky co nejvhodnější nutriční složení a aby zároveň při jejich výrobě nedocházelo nějakým způsobem k negativním vlivům na životní prostředí.

Vaše společnost je v povědomí spotřebitelů zapsána především jako výrobce různých druhů tuků. Jak se projevuje udržitelný rozvoj v této oblasti?

V oblasti tukového průmyslu má společnost UNILEVER zcela jasný a konkrétní cíl – úplnou eliminaci částečně ztužených tuků v našich produktech. Slovo částečně je velmi důležité, protože právě to jsou látky, které jsou zdrojem transmastných kyselin, o nichž se ví, že mají negativní vliv na lidské zdraví. Splnění tohoto cíle bylo stanoveno do konce roku 2012, a to se také stalo. To znamená, že ve všech zemích na celém světě UNILEVER již v současné době nepoužívá ve svých výrobcích částečně ztužené tuky, které se podařilo eliminovat.

Kromě transmastných se ale považují za škodlivé také nasycené tuky – existuje nějaký obdobný cíl ke snížení také těchto látek ve výrobcích vaší společnosti?

To je náš druhý cíl. UNILEVER se snaží nahrazovat nasycené mastné kyseliny nenasycenými, neboť i v této oblasti existuje vědecký konsenzus, podle kterého vede nahrazování nasycených kyselin nenasycenými ke zdravotním benefitům, a veškeré klíčové výrobky kategorie margarinů a roztíratelných tuků na trhu by proto měly mít nižší obsah než jednu třetinu nasycených tuků z celkového obsahu tuků ve výrobcích.

Jak na to reaguje spotřebitel? Nahrazování méně kvalitních složek potravin kvalitnějšími obvykle ve výsledku znamená vyšší cenu takových potravin…

Rozhodující je osvěta spotřebitele. K tomu, aby spotřebitel takové výrobky ocenil, o nich musí být dostatečně informován. My se o to snažíme, ale nemůžeme to dělat sami. Do procesu osvěty musí tak být zapojeny i další firmy a osobnosti, které poskytnou spotřebiteli věrohodné informace. Je zcela jistě velké množství spotřebitelů, kteří se v problematice neorientují, i když jsou jednotlivé značky komunikovány prostřednictvím webů a dalších informačních nosičů. Přesto existují spotřebitelé, kteří rozdíly ve složení potravin nevnímají, a také je řada těch, kteří novým produktům a poznatkům příliš nevěří a snaží se informace o vhodném složení potravin rozmělňovat a nereagovat na osvětu.

Jako globální firma můžete porovnávat reakce spotřebitelů na nové trendy po celém světě. Jaké jsou třeba rozdíly nebo trendy mezi strukturou výběru potravin v Evropě a USA?

Z pohledu porozumění nutričním tématům se dá říci, že povědomí o nich je v rozvinutém světě zhruba stejné, i když jsou jistě země, kde je vzdělanost spotřebitelů větší, což jsou například severské evropské státy. Rozdíly mezi Evropou a Amerikou určitě existují, a to především v životním stylu. Amerika žije rychlejším životním tempem, lidé se tam stravují v autě, na ulicích, na cestách, což ovlivňuje stravovací zvyklosti a samozřejmě i příjem klíčových nutrietů. U nás v Evropě jsme přece jen více zvyklí sednout si k jídlu s rodinou, takže ty zvyklosti se liší.

Přečtěte si: Jíte doma společně?

Důležité ale je, že i když se zvyklosti příliš nemění, tak se začíná měnit složení potravy, protože všude ve vyspělém světě se vytváří trvalý tlak na výrobní firmy, které následně mění své strategické plány a snaží se například ve svých výrobcích snižovat obsah soli, nebo třeba eliminovat transmastné kyseliny, jako to děláme my. Nutriční složení jednotlivých potravin se zlepšuje a je na spotřebiteli zvolit si variantu s lepší nutriční hodnotou.

Přesto – lze říci, že i díky životnímu stylu se stravuje Evropa zdravěji než Amerika?

Obecně řečeno je to pravda, a lze to poznat například při monitoringu rizik zvýšeného krevního tlaku nebo obezity. Evropani jsou v tomhle lepší než Američani, což je způsobeno především kulturními rozdíly a životním stylem, jak jsem již zmínil. Má to svou logiku – pokud konzumujete potraviny doma, můžete si jídlo více vychutnat, a navíc, pokud si pokrmy sami připravujete, tak si zřejmě připravíte trochu lepší jídlo, než dostanete na ulici.

Čtěte téma: Tomáš Čupr rozjíždí po Slevomatu nový projekt: Dáme jídlo?

Jak podle vás přijímá všechny současné změny český spotřebitel? Obecně se má za to, že náš spotřebitel je více konzervativní a nerad mění své stravovací návyky…

Z pohledu naší společnosti se chování spotřebitelů v ČR nijak nevymyká spotřebitelským reakcím v rámci EU. UNILEVER proto přistupuje k českému trhu jak z hlediska osvěty, tak z pohledu nabídky produktů obdobně jako k jakékoli jiné zemi EU, protože skutečně nevidíme žádný zásadní rozdíl mezi ČR a dalšími evropskými zeměmi.

Dá se tedy říci, že struktura prodeje výrobků vaší společnosti v ČR je v zásadě stejná, jako v jiných zemích EU?

Ano, lze říci, že nabídka i poptávka v ČR je v zásadě stejná jako v celé Evropě.

Čtěte dále: Levné potraviny: Nestlé i Unilever nasazují výrobky pro chudé Čechy

Nová evropská potravinářská legislativa zavádí stále více povinných sdělení na obalech potravin. Je to podle vás pro spotřebitele důležité?

Poskytovat spotřebiteli všechna nejdůležitější sdělení na obalech výrobků je podle nás součástí transparentních informací o potravinách. Za nejdůležitější sdělení považujeme rozšířenou nutriční tabulku týkající se obsahu osmi klíčových nutrietů a dále informace o doporučeném denní množství (Guideline Daily Amounts – GDA) ve vazbě na příjem energie z potravin, kterou se snažíme umisťovat na přední stranu potravinářských produktů.

Tyto údaje ještě nedávno povinné nebyly, takže rozšiřují dále spektrum povinných sdělení na obalech potravin pro spotřebitele. Není ale uvádění stále většího počtu povinných údajů na obalech potravin spíše kontraproduktivní? Sama EU před několika lety zveřejnila výsledky průzkumu, podle kterého začíná přemíra údajů spotřebitele spíše mást a odrazuje je od čtení takových sdělení…

Obal je pochopitelně jen jedním z nosičů informací, spotřebitele je ovšem třeba informovat prostřednictvím celé řady dalších nástrojů, počínaje výchovou dětí ve škole, přes osvětové kampaně jednotlivých výrobců až po edukativní webové stránky nebo sociální sítě či vyjádření odborníků. Jinak je ale skutečně pravda, že někdy je informací na obalech potravin hodně, proto jde UNILEVER cestou orientace spotřebitele prostřednictvím log, v našem případě loga Vím co jím, které garantuje určité vlastnosti výrobků, na kterých je logo umístěno. Jsme rádi, že právě toto logo, které v praxi vychází ze standardů Světové zdravotnické organizace (WHO), se ve vaší zemi dobře rozvíjí, čehož důkazem je v současné době již 19 partnerů této iniciativy. Na druhou stranu naše společnost nesouhlasí s projekty typu semafor, o kterých se v rámci EU uvažuje, a to proto, že barevné označení určité potraviny je velmi zužující, a například umístění „výstražného“ červeného světla na výrobku nutně neznamená, že všechny parametry takového výrobku jsou špatné. Spotřebitel bude ale zmíněný barevný signál vnímat tak, že si takový výrobek téměř nemá kupovat.

Mohlo by vás zajímat: Přehled značek kvality potravin:

Johannes L. (Hans) Zevenbergen

Hans Zevenbergen se narodil 2. 10. 1956 v Utrechtu v Nizozemsku. Vystudoval biochemiku na utrichtské univerzitě a poté absolvoval jednoroční postgraduální studium v laboratoři fyziologie. Šest let pracoval jako věděcký pracovník a později se stal vedoucím výzkumného projektu. Od roku 1981 začal pracovat ve společnosti UNILEVER na několika místech světa. Pár let působil v USA, kde se zabýval výživou a zdravím, byl také střídavě ve Vlaardingenu jako vedoucí výzkumného projektu a posléze vedoucí výživového informačního centra a po příchodu do Německa v roce 1994 byl vedoucím výrobního a procesního vývoje řady potravin a nápojů. V té době se stal manažerem Mezinárodního inovačního centra (International Innovation Centre) až do roku 1998, během kterého získal doktorát na univerzitě v Rotterdamu. Následovalo přestěhování do Vlaardingenu, kde byl zodpovědný za výzkum a vývoj globálních značek společnosti UNILEVER. Od roku 2004 je na pozici výživového ředitele.

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 7. 2013 0:06