Eva Decastelo: Chci užívat života každou minutou

Autor: Ivana Dvorská

Když se moderátorka a modelka v jednom rozhodne mít rodinu a zároveň se nechce vzdát práce, rozhodně se to podepíše na jejím životním stylu.

Evu Decastelo (za svobodna Aichmajerovou) zřejmě znáte z televizní obrazovky. Posledních sedm let moderuje na hudební televizi Óčko a pro televizi Barrandov připravuje pořad Maminka. Prošla ale i oběma největšími komerčními stanicemi: na Nově moderovala Snídani s Novou a také reality show Big Brother, na Primě pořady Extra a Nekonečná šance. Před deseti lety ale začínala na severočeském Rádiu North Music, kde společně s Vítkem Havlišem uváděla pětihodinovou sobotní show.


Autor: Ivana Dvorská

Od čtrnácti let se věnuje modelingu a natáčení reklam, od roku 1997 hraje v divadlech a muzikálech. Její první rolí byla Seňorita v komedii Na hniličko, kterou napsal a režíruje moderátor Jan Kraus (a také v ní hraje). Eva Decastelo byla další osobností, kterou Vitalia.cz zpovídala v seriálu Dietní policie.

Myslíte si, že žijete zdravě?

Rozhodně ne. Nerada cvičím, jsem od přírody líná. Když mám tu šanci, úplně nejradši jím, spím a čtu si. To opravdu není žádný zdravý životní styl.

Kolik hodin denně v průměru spíte?

Poslední rok a půl jsou to tak čtyři hodiny. Ke konci těhotenství jsem nespala už vůbec, protože člověka bolí záda a prcek kopal hlavně v noci. Nedávno jsem na internetu četla, že se v Americe dělal průzkum, podle kterého jsou již dvou až tříměsíční miminka schopna spát od devíti hodin večer do šesté až sedmé ráno. Náš syn usne mezi devátou a desátou, pak mám dvě hodinky na to, abych doma poklidila, připravila si věci na druhý den, napsala scénáře a podobně, a od dvanácti zhruba po hodince až hodince a půl se syn pravidelně budí a já mu chodím dělat jídlo. Takže víc než čtyři hodiny za noc dohromady nedám, protože mezi pátou a šestou syn definitivně vstává. Teď se to ještě zhoršilo časovým posunem, o kterém někdo zapomněl našeho Michálka informovat. Místo toho, aby vstával v šest, se budí už v pět.

Před dětmi jste na tom byla se spaním jak?

To jsem spala docela dost. Když jsem měla jenom moderování, což znamená, že jsem měla práci jen večer a přes den volno a maximálně jsem si musela připravit scénář, byla jsem schopná spát až deset hodin denně. Byla jsem schopná usnout kdykoli a kdekoli.

Jak často pijete kávu a alkohol?

Jsem prakticky abstinent, takže jestli za rok vypiji tři čtyři dvojky vína a dvě deci šampaňského na Štědrý den a na Silvestra, je to moc. Víc než litr nějakého takového jemnějšího alkoholu nevypiji. Kávu nepiji vůbec, protože mi nechutná. Nemám ráda kávovou chuť. Nejím ani kávové a kakaové zmrzliny, sušenky a podobně.

Stíháte se během dne normálně najíst, nebo stravování řešíte podle toho, jak máte čas?

V jídle mám absolutně všechno špatně. Mám hrozné stravovací návyky. Jím, kdy je čas a přes den ho většinou vůbec nemám, protože když zrovna nepracuji, starám se o syna. Je to taková zběsilost, že si tu a tam něčeho kousnu, ale jediné pořádné jídlo mám večer, když přijde manžel z práce a dítě usne. To si děláme velkou, teplou večeři. Místo toho, abychom jedli v pohodě přes den, jíme oba až večer. Je to pro nás hlavní jídlo dne. Ale vzhledem k tomu, že si potom nejdu hned lehnout, není to asi zase tak zlé.

Řešíte, zda je to jedno velké jídlo denně zdravé, nebo spíš hledíte na to, aby vám chutnalo?

Jenom, jestli nám chutná. Ze zdravé výživy a figury jsem se hrozně stresovala v dospívání a okolo dvacítky. Teď je mi dvaatřicet a říkám si, že mě zítra může srazit autobus, tak se nebudu stresovat něčím, co mi nechutná. Snažím se život užívat každou minutou. Bohužel, většina věcí, která je zdravá a dobrá pro tělo, není z nejchutnějších. Mám ráda tatarák, svíčkovou, ale samozřejmě si děláme i lososa, rýži, rybu… Ale absolutně se neřídíme tím, co je zdravé, jenom tím, co nám chutná.

Když nakupujete potraviny, sledujete na obalech, zda obsahují éčka a jiné chemické látky? Vybíráte si podle toho?

Vůbec ne, ale je fakt, že se snažíme nakupovat biopotraviny. Hodně čerstvých věcí, minimum mražených potravin. Hodně kupujeme řecké výrobky, které se sem do Česka dovážejí, máme rádi čerstvé sýry a strašně moc ovoce a zeleniny.

Pokud vás něco začne bolet, jdete s tím hned k doktorovi, nebo to řešíte sama doma?

K doktorovi se snažím chodit úplně minimálně. Kdybych nebyla těhotná, nikdo mě k němu nedostane. Za posledních deset let jsem byla nemocná jen dvakrát. Většinou je to taková rýmička, tedy to, co člověk zvládne řešit sám. Kdyby na mě vyloženě něco lezlo, dokážu se toho zbavit sama pomocí babských rad a receptů. Nebo maximálně s coldrexem. Moje profese bohužel funguje tak, že když je představení, nemůže se zrušit kvůli tomu, že má jeden člověk osmatřicítky horečky. Tím byste ohrozil dalších osm set lidí, ať už diváků, nebo herců. Pokud nemáte zlomenou ruku nebo nohu, hraje se. To samé platí i o moderování. Dá se to zvládnout. Nikdy jsem neměla čas se pořádně doléčit, ale pořád se to dá tak nějak zvládat.

Saháte při té samoléčbě spíš po lécích, nebo dáváte přednost alternativní medicíně, čajům a bylinkám?


Autor: Ivana Dvorská

Mám ráda bylinky a alternativní metody. Od dětství jsem trpěla různými zápaly plic a záněty průdušek, byla jsem astmatik. Někdy v devatenácti letech, kdy už se mi nabalilo extrémní množství alergií, počínaje psími a kočičími chlupy, konče alergií na všechny možné potraviny, a žádné vakcíny mi nepomáhaly, zkusila jsem alternativní medicínu v Centru čínské medicíny.

Pomocí akupresury jsem se zbavila alergie na psí chlupy, takže už deset let mám psa, teď dokonce již dva, a je to naprosto bez problémů. Zbavila jsem se i základních potravinových alergií. Na tento typ medicíny opravdu věřím. Pokud je možné léčbu dotáhnout nejprve klasickými bylinkami, cibulí, česnekem, dávám jim přednost. Pak nastupují na řadu homeopatika, a když je úplně nejhůř, musím k doktorovi a sáhnout po klasických lécích. Ne že bych je odmítala, ale když to není nezbytně nutné, opravdu nejdřív dám na babské rady.

Na preventivní lékařské prohlídky tedy asi nechodíte.

Ne, to jde absolutně mimo mě. Ale teď jsem de facto už druhý rok pořád pod kontrolou, protože jsem skoro pořád těhotná.

Chodíte pravidelně k zubaři?

Ano, zubař a gynekolog jsou jediní doktoři, kteří mě vídají pravidelně dvakrát do roka.

Necháváte se dobrovolně očkovat, třeba proti chřipce nebo klíšťové encefalitidě?

Proti klíšťatům ano, proti chřipce ne. Myslím si, že tělo se proti chřipce dokáže bránit, kdežto proti klíšťové encefalitidě ne. Tam není léčba tak běžná a dostupná. Co se týká očkování u dětí, nechala jsem svého syna očkovat proti pneumokokům, protože s těmi se prakticky nedá bojovat. Ale třeba jsem ho nenechala očkovat proti rotavirům, protože tam je léčba možná poměrně pohodlně pomocí infuzí, takže nejde o nic zásadního.

Pokračování rozhovoru čtěte dále…

Lékař říká: JE TO  OPRAVDU ZBĚSILOST

MUDr. Jan Hnízdil se zabývá komplexní rehabilitací a psychosomatikou. Jak říká, nedokáže se smířit s tím, že by se situoval do role „policisty“ životního stylu a někoho známkoval, byť symbolicky. Proto jsme právě jeho požádali o komentář, bez „známkování“ a „doktorských rad“.

Hnízdil

O paní Decastelo jsme se s manželkou málem pohádali. Zatímco já mám k modelkám velmi kladný vztah, ona tvrdí, že to jsou slepice. Je proti nim trochu zaujatá.

Paní Decastelo určitě taková není. Před několika dny jsem ji viděl v nějakém pořadu, jak se na tureckém trhu s dalšími modelkami hrabala v hromadě kožených kabelek. Moc jí to slušelo a kabelku si vybrala opravdu vkusnou. A nebyla to žádná předražená „vuitonka“.

Co se týče životního stylu, souhlasím s ní, když říká, že rozhodně zdravě nežije. Má „hrozné stravovací návyky“… „je od přírody líná“… „tělo rozhodně není v kondici“, při chůzi do schodů se hned zadýchá. Přitom chce stihnout současně dítě, moderování i modeling. Je to opravdu „taková zběsilost“. Divím se, že ji ještě nezlobí záda a štítná žláza. Musí mít dobrý kořínek. Pokud si dala za cíl dožít se šedesátky, mohlo by se jí to podařit.

MUDr. Jan Hnízdil, Centrum komplexní péče Dobřichovice


…pokračování rozhovoru:

Jakým způsobem relaxujete? Dokážete úplně vypnout od práce?

Za posledních pár let nejsem schopná vypnout úplně. I když mám volno, většinou přemýšlím o tom, co dělá syn. I když spí třeba metr ode mne a já si čtu, vstanu a jdu se podívat, jestli je všechno v pořádku. V tomhle případě nedokážu vypnout a myslím si, že mi to zůstane až do konce života.

Sportujete, nebo jste někdy sportovala?

Ne, nikdy jsem moc nesportovala. Snažila jsem se tancovat, potápím se (hloubkově), skákala jsem na trampolíně, dělala jsem i rychlobruslení. Nic z toho ale ne závodně. Poslední roky de facto nedělám vůbec nic kromě pobíhání okolo syna a práce. Moje práce naštěstí není sedavého charakteru, takže se docela naběhám. Do toho mám dva psy, takže chodíme na dlouhé procházky. Hodně ráda chodím plavat, ale není na to úplně čas.

Jste spokojena se svým životním stylem? Co byste případně změnila?

Musím to zaklepat, jsem spokojená. Cítím ale, že moje tělo rozhodně není v kondici. Když vyjdu po schodech do třetího patra, dýchám, jako kdybych měla 250 kilo. Tohle bych ráda změnila, ale vím, že bych musela opravdu začít cvičit. A na to jsem hrozně líná. Čas, který bych měla věnovat cvičení, radši strávím se synem, nebo jdu aspoň na chvilku spát.

Jak dlouho myslíte, že tu ještě budete?

Nemyslím si, že úplně moc dlouho, protože v naší rodině je bohužel z tatínkovy strany rakovina, poměrně zásadní… Tatínek mi zemřel, když jsem byla ve třetím měsíci těhotenství, na rakovinu slinivky. Bylo to strašně rychlé, bylo mu 58 let. Z maminčiny strany zase máme dispozice k srdečním chorobám. Takže si myslím, že když to dotáhnu do šedesátky, budu hodně šťastná.

Dietní policie:

Kukura

Juraj Kukura: Žít zdravě je hrozně nudné

„Nejpříjemnější na světě je hřích, zatímco to zdravé hřích není,“ říká v rozhovoru matador českého, slovenského i světového filmu. „Znáte ten vtip, jak přijde člověk do pekla, a tam všichni jedí, pijí, šampaňské a kaviár, jsou tam plné bary, a najednou se tam objeví manželé…“

Nosek

Jaromír Nosek: Spím čtyři hodiny denně, víc nepotřebuju

Typický filmový záporňák hodně pracuje: „Jsem tak trochu workoholik, i když mám volno, na víc než pět hodin spánku denně se stejně nedostanu…“


Alice Nellis: Nemám čas vysedávat po doktorech

Její nejnovější film Mamas & Papas o moderním rodičovství právě běží v kinech a jeho autorka říká: „Jakmile přijdu domů, čekají mně tam moje dvě malé děti, takže nevím, co je náročnější. Relaxuji asi prací.“ 


Kateřina Kalistová: Chybí mi bio supermarkety

Předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání je vyznavačkou biopotravin: „Určité zlepšení v nabídce tu je.“




Jolana Voldánová: Překvapuje mě účinnost homeopatik

Známá televizní moderátorka kouří, věří homeopatikům a bolesti se snaží zbavit co nejdříve: „Rozhodně nejsem z těch, kteří by čekali, zda je to přejde samo.“


Kateřina Fričová: Nás kuřáky by měli začít chránit

K programové ředitelce ČT cigarety neodmyslitelně patří: „Kouření je hnusné, to vím… Ale musím říct, že to byl smutný život, bez cigaret.“



J. X. Doležal: Marihuana mi pomáhá i od deprese

Známý kuřák a propagátor marihuany říká: „V podstatě žiju zdravě. Nepiju alkohol a poměrně hodně spím. A kouřím hodně marihuany, ta je léčivá.“



Kateřina Cajthamlová: Kvalita potravin je u nás příšerná

Někdejší moderátorka pořadu Jste to, co jíte se zlobí: „Prodávají zajíci v pytli. Potraviny nejsou značené, nejsou kvalitně balené. Kvalita našich potravin bohužel velmi klesla.“ 


Tomáš Cikrt: Jít k doktorovi na „blind“ je sázka do loterie

Jakou důvěru v české lékaře má bývalý mluvčí ministerstva zdravotnictví? „Máme skvělé lékaře, ale ti nejsou všude.“



Martin Veselovský: Nesnídám, nesvačím. Nestíhám

“Můj mozek mi zatím neřekl, že bych se o sebe měl začít víc starat,“ říká moderátor. „Asi se k tomu budu muset dotlačit.“




Otakar Černý: Pil jsem třeba deset piv za den 

Šéfredaktor sportovní redakce ČT hraje pétanque a doktorům moc nedá: „Zubaře a gynekologa nepotřebuji.“




Tomáš Baldýnský: Byl jsem závislý na energy drincích 

„Jsem taková neorganizovaná povaha,“ připouští novinář a dramaturg, s jehož jménem je spojený například komiks Zelený Raoul a sitcom Comeback.


Jan Šibík: Relax od focení? To snad ani nejde 

„Baví mě výlety, víno, holky,“ říká známý fotograf Honza Šibík. „Ale focení je zcela dominantní a hodně určuje to ostatní.“




Barbora Kroužková: Dělala jsem karate, teď cvičím jógu 

Televizní moderátorka prokládá jógu posilovnou: „Vybíjím si tam negativní emoce a vztek.“



Eva Jurinová: Jsem profesní hypochondr

„Moje profese se na mně podepsala,“ popisuje zkušenosti z provozu velké nemocnice bývalá televizní moderátorka a současná mluvčí FN Motol: „Každý den musím informovat o nemoci a smrti.“


Janis Sidovský: Vadí mi sousedi, co topí uhlím 

Zastupuje řadu českých celebrit, aktivně se věnuje charitě a výrazně napomohl lepšímu vnímání gay komunity u nás. „Netrávím čas na večírcích,“ říká Janis Sidovský.



Josef Pejchal: Jsem náruživým pasivním kuřákem 

Pakliže patříte mezi diváky seriálu Ordinace v růžové zahradě, znáte ho spíše jako doktora Suka. Jak žije herec Josef Pejchal, když odloží lékařský plášť?



Jaromír Bosák: Kdybych neběhal, hrozně bych ztloustnul 

„Říkám to i ženě, ta to neslyší ráda: až jeden z nás dvou umře, bude mi strašně smutno,“ tvrdí sportovní komentátor. Myslí vážně, že tu chce být do 120?


Alexandr Hemala: Tančím jen v sebeobraně, teď ale musím 

Před šedesátkou přijal účast v taneční soutěži: „Potkal jsem pana Harapese a říkal jsem mu: vidíš, ty jsi už skončil a já teprve začínám,“ líčí televizní dramaturg a někdejší hlasatel.


Oldřich Navrátil: Nesnáším sport. A jím, co se mi zachce 

„Když už se mám hýbat, raději zryju kus záhonu nebo naštípám dříví,“ brání se sportování všeho druhu známý herec, „aspoň z toho je nějaký užitek.“


Dušan Klein: Dýmku jsem odložil jen jednou. Po infarktu 

Režisér proslavený zejména „Básníky“ je workoholik a vášnivě holduje dýmkám. Jak je na tom se zdravím? „Myslím si, že žiju zdravě,“ tvrdí.


Zuzana Bubílková: Umřu, až si od státu vyberu, co jsem mu zaplatila na daních

„Vím, že žiju zdravě,“ říká satirička. „Dělám pro to všechno.“