Energie potřebují nejvíc děti, až potom dřevorubci

Autor: Isifa.cz

Pokud na potravinách nečtete jen cenovky, už jste si asi všimli GDA tabulek s hromadou čísel. Jak se v nich vyznat a jak podle nich docílit rovnováhy všech tělu potřebných živin?

Za okny tomu sice nic nenasvědčuje, ale čas šortek a letních šatů se blíží. Vejdete se ještě do těch loňských modelů, nebo obligátně budete na novou sezonu pořizovat i nové velikosti oblečení? Nemusíte, pokud budete věnovat čas malým tabulkám umístěným na předních stranách téměř všech potravin. Značení GDA (Guideline Daily Amounts), neboli denní doporučené množství, nám poskytuje jednoduchou informaci o tom, jaký podíl tvoří jedna porce dané potraviny z doporučeného denního příjmu energie, sacharidů, cukru, nasycených mastných kyselin a dalších významných látek – vlákniny nebo sodíku na osobu.

Nemusíte podstupovat víkendový kurz pro nutričního poradce ani věnovat své večery studiu výživy, abyste tabulkám porozuměli. S tím vám poradíme na dalších řádcích a do léta už schody vyšlápnete bez zadýchání a plavky vám padnou jako ulité.

Proč vzniklo značení GDA?

Kilogramy navíc nejsou jen otázkou prostorové výraznosti nad ostatními, v prvé řadě s sebou nesou zdravotní komplikace. Od vysokého krevního tlaku, až po cukrovku, artrózu či nemoc králů – dnu. Zbavit se nadbytečných kil znamená nastolit rovnováhu mezi energetickým příjmem a výdejem. To je stará známá věc, jenže problémem je většinou fakt, že si málokdo uvědomuje, kolik energie za den zkonzumuje v jídle nebo jen ve sladkých nápojích.

K tématu: Ochucené vody: V jedné láhvi je i dvacet kostek cukru

Na obalech musí být uvedeny informace o obsahu energie a živin na 100 g potraviny, ale většina potravin se neprodává ve 100 g balení, ale často ve 30 g nebo naopak v rodinných baleních o hmotnosti 500 i více gramů. V obchodech málokdy chodíme s kalkulačkou a přepočítáváme cenu, natož pak kJ u čokoládové tyčinky „na chuť“. Právě z těchto důvodů došlo na označování tzv. nutričními bublinami, které popisují, jaká je doporučená velikost jedné porce u konkrétní potraviny a kolik daná porce obsahuje energie, prospěšných živin, nebo naopak živin, které bychom měli sledovat a omezovat pro jejich rizikovost na zdraví.

Energie potřebují nejvíc děti, až potom dřevorubci

Pro potřebu značení GDA byl doporučený denní příjem energie stanoven ve výši 2 000 kcal na osobu a den, což je hodnota odpovídající energetickému příjmu zdravé ženy s průměrnou tělesnou hmotností a střední fyzickou aktivitou.

Doporučený denní příjem energie není pro všechny stejný a mění se v závislosti na věku, hmotnosti, výšce, pohlaví a úrovni fyzické aktivity.

Děti: od 5 800 do 13 000 kJ denně (1 400 až 3 100 kcal)
Muži: od 9 240 do 11 340 kJ denně (2 200 až 2 700 kcal)
Ženy: od 7 560 kJ do 9 240 kJ denně (1 800 až 2 200 kcal)

Proč GDA? 

Jedná se o velmi přehledný a srozumitelný způsob značení, protože obsah energie i jednotlivých živin je přepočten na procenta z celkového doporučeného příjmu – je tedy ihned patrné, že když sníme daný výrobek, tak přijmeme například 18% z celkového denního energetického příjmu, pokryjeme tím 5% doporučeného příjmu sacharidů apod. A na základě těchto informací si pak sami můžeme vybírat vhodné potraviny nebo naopak některé už v průběhu konkrétního dne již nezařazovat.

Čtení etiket a jejich pochopení může být tedy klíčové pro zdravý a vyvážený jídelníček. Právě proto je u GDA značení v nutričních „bublinách“ vypsáno kolik procent z dané sledované hodnoty splníme, sníme, vypijeme, pokud zkonzumujeme jednu porci daného výrobku. V praxi to znamená, že dostáváme na obalu informaci o tom, zda například nepřekračujeme maximální doporučovaný denní příjem energie, cukru, nasycených mastných kyselin, nebo soli, což je důležité, protože například podíl cukru stejně tak jako nasycených mastných kyselin na celkovém příjmu energie by neměl být vyšší než 10%.

Dále k tématu značení potravin: Obaly potravin dostanou jednotnou tvář. Má to ale háček

Pro zajímavost u cukrů, pokud převedeme hodnotu 100 % GDA na hmotnost, tak jde o 90 gramů cukru na den (18 kostek cukru), ovšem u nasycených mastných kyselin je to jen 20 gramů (2 rovné polévkové lžíce másla nebo sádla). Stejně tak se například dozvíme, kolik z doporučeného množství zkonzumujeme prostřednictvím výrobku zdraví velmi prospěšné vlákniny. GDA značení nás tedy informuje nejen o tom kolik, ale i jaké všechny druhy a podskupiny živin daná porce výrobku obsahuje, což je důležité, protože existují velmi přesná doporučení na celodenní příjem soli, vlákniny a samozřejmě dalších velmi důležitých složek výživy.

Běžný spotřebitel rozdíl mezi sacharidy a cukry, nebo mezi nenasycenými mastnými kyselinami a nasyceným příliš nevnímá. Povědomí o cukru nebo nasycených mastných kyselinách sice lidé mají, ale zatím nejsou zvyklí vyhledávat takové údaje na výrobcích, na rozdíl celkového obsahu energie, sacharidů a nebo tuků. Navíc obecná informace o množství sacharidů nebo tuků přitom nic neříká o složení výrobku, tedy kolik obsahuje cukrů a kolik škrobových složek.

Které hodnoty můžete na obalech díky GDA sledovat? 

Výrobci definují GDA systém jako „průkaz totožnosti“ každého výrobku. Informace, které se dozvíme, můžeme rozdělit do dvou základních skupin

  1. Informace o složení výrobku, kdy složky obsažené ve výrobku jsou řazeny sestupně podle jejich použitého množství od těch, kterých výrobek obsahuje nejvíce, až k těm, které jsou zastoupeny v nejmenším množství.
  2. Informace o nutričním složení, tu najdeme v tzv. nutriční bublině, která uvádí množství energie obsažené v 100 g nebo 100 ml výrobku zároveň s množstvím hlavních živin, jako jsou bílkoviny, sacharidy a tuky. Na obale mohou být uvedeny rovněž vitaminy, minerální látky a vláknina. Veškeré informace mohou být doplněny i přepočtem na jednu porci výrobku, nebo doporučené množství, které bychom měli konzumovat např. polévková lžíce apod.