Éčko do pečiva se vyrábí z lidských vlasů nebo štětin prasat

Autor: Photl.com

Koblihy, chleba, rohlíky… se pečou, jak známo, z mouky. A do mouky se, jak už je méně známo, přidávají různé látky, které mají za úkol celý proces urychlit a zlevnit. Třeba L-cystein.

E 920, neboli L-cystein, je aminokyselina přírodního původu, kterou najdeme poměrně běžně všude kolem nás, v peří ptáků, štětinách čuníka, kopytech zvířat a v neposlední řadě i v našich nehtech a vlasech. L-cystein se v kosmetickém průmyslu přidává do přípravků pro růst vlasů a do šampónů, ale nejenom tam.


Autor: Photl.com

L-cystein umožňuje urychlit proces výroby pečiva

Oblíbili si jej i moderní pekaři, kteří si bez něj už neumí představit svoji průmyslovou výrobu pečiva a pekárenských výrobků. Látka se přidává do mouky, aby zlepšila její vlastnosti, čímž se sníží doba hnětení těsta, zamezí se „scvrkání“ uváleného těsta (např. těsta na pizzu). Těsto se mnohem lépe zpracovává díky tomu, že je vláčnější.

Přečtěte si: Co všechno najdeme v chlebu?

Z vlasů být nemusí. Ale může

Pokud budete hledat L-cystein nebo E 920 na svém oblíbeném druhu pečiva, nemusíte jej tam nezbytně nutně najít, protože L-cysteinem se ošetřuje samotná mouka a nejedná se tedy o přídatnou látku, tedy klasické éčko. V běžně prodávané mouce jej také nenajdeme, přidává se hlavně do průmyslově používaných balení a pekárenských předpřipravených směsí.

A jak se se vyrábí? Možností je více, lze jej vyrábět čistě synteticky nebo nově i za pomoci geneticky upravených bakterií. Ale průmysl vždy hledá a volá po nejlevnějším způsobu výroby a zde se jedno hned nabízí – vyrábět potřebnou látku z levného odpadu, kterého je dostatek – lidské vlasy. A to zejména vlasy z Asie a především Číny, kde místní kadeřnictví jsou přímo velkoproducenty této „suroviny“. Pak už jen stačí vlasy rozpustit v kyselině chlorovodíkové a za použití dalších látek se získá L-cystein.

K tématu L-cysteinu připravujeme obsáhlejší materiál. Podrobnosti o pekařských výrobcích obsahujících E 920, vyjádření výrobců, odborníků i detaily o výrobě látky najdete již brzy na Vitalia.cz.

Copak mouka není na pečivo dost dobrá?

Taky vás napadá otázka, proč se vlastně musí vlastnosti mouky zlepšovat? Zde je potřeba znát procesy, které při zadělávání těsta probíhají. V mouce jsou dva proteiny (gliadin a glutenin), jak se těsto hněte a zpracovává, vytvoří se mezi proteiny vazby a vznikne známější gluten. Ten právě dodává těstu pružnost a schopnost udržet bublinky oxidu uhličitého před unikáním, když těsto kyne. Síla glutenu musí být regulována, aby nebyl silný příliš, a to věděli už naši předci velmi dobře. Po umletí mouky je potřeba nechat proběhnout přirozenou oxidaci proteinu – zkrátka nechat mouku „odpočinout“. Dnes ale není na nic čas, a tak je běžné, že mouka je po umletí do týdne již v těstě. Zde přichází na řadu L-cystein, který svým působením nahrazuje přirozený proces oxidace a umožňuje tak okamžité použití mouky bez jejího „zbytečného“ skladování.

K tématu také: Kvalitní chleba nemůže stát 9,90, říká pekař

A ještě jedna zajímavost – L-cystein se přidává jen do bílé mouky. Víte proč? Obilné zrno a tím pádem i opravdová celozrnná mouka L-cystein přirozeně obsahuje, a není tak třeba jej tam přidávat. Přijde vám to nelogické? Odpověď na takovou otázku je společná dalším podobně nelogickým otázkám, které v dnešní době přemýšlivého člověka mohou napadnout.

Ne/logické otázky o jídle

  • Proč chceme a kupujeme bílý cukr, který rafinací ztrácí všechny hodnotné látky, které by jinak přirozeně obsahoval? 
  • Proč chceme a kupujeme loupanou „bílou“ rýži, která odstraněním slupky ztratí většinu cenných minerálních a stopových látek?
  • Proč chceme a kupujeme sýr obarvený pochybnými barvivy?
  • Proč chceme a kupujeme „červenou“ uzeninu a vadí nám její přirozená šedá barva?
  • Proč chceme a kupujeme sušené ovoce, které je stejně barevné, jako bylo před usušením?
  • Proč chceme a kupujeme potraviny, která mají chuť, kterou by dle složení nikdy neměly, kdyby se do nich nepřidala chemická aromata, sladidla a zvýrazňovače?

K tématu: Éčka nejsou jen emulgátory – k čemu slouží přídatné látky v potravinách?

Takových otázek by se dalo napsat nespočet, ale odpověď bude stále podobná. Z doby kamenné, přes středověk a novověk jsme mílovými kroky došli do doby konzumní a jedové. A tyto dva poslední termíny spolu dost souvisí. Vždyť není neobvyklé, že děti vědí naprosto přesně, jak se instaluje nová aplikace na chytrý telefon, ale netuší, odkud se v obchodě bere maso, mléko nebo kde se „vyrábí“ vejce. Stejně tak ani jejich rodiče už nemusí vědět, jak se vlastně vyrábí základní potraviny, jak se peče chleba, že existuje i klasický kváskový a nejen průmyslová hrouda v igelitu v hypermarketu, splňující všechny předpisy EU na 110 %. Tím, že je dnešní doba orientována právě na konzum, tak nezbývá čas a hlavně motivace zajímat se o to, co je v pozadí. Pak je takový člověk šokován článkem, že v jeho oblíbeném pečivu jsou lidské vlasy (nadneseně řečeno, i když fakticky ano).

Člověk konzumní v době jedové

A když už člověk konzumní nemá tyhle základní informace nebo přirozenou lidskou schopnost se o věci zajímat a zkoumat, podle čeho se tedy má rozhodnout při nákupu a dát tak signál výrobci, čeho má více vyrábět? Jednak cenou, matematiku zvládáme všichni a umíme si rychle porovnat, jestli je výhodnější půl kila chleba za 25 Kč nebo kilo za 20 Kč. Navíc hypermarket nám v tom občas pomáhá ještě umístěním esteticky vyvedené cedulky „AKCE“.

K tématu: Nejlevnější nákup – stojí nám to za to?

A druhým silným faktorem vedoucí k rozhodnutí je pak použití našich smyslů. Ale kdo někdy byl na kouzelnické show nebo 3D kině, tak ví, jak snadné je naše smysly zmást. A potravinářský průmysl tohle kouzlení zvládá téměř dokonale. V dnešní době již není problém potravinu vyrobit nejenom tak, že má na první pohled, na první dotek a první čich tak skvělé vlastnosti, ale i přidat nějaké to kouzlo navíc, co by přirozeně ani možné nebylo. Nebo jste si nikdy nevšimli modré zmrzliny bez mléka, co chutná jako jablka? Pro výrobce maličkost, a hlavně levná!

Tak kde je tedy problém? V tom, že tahle kouzla jsou povolena? V tom, že je výrobci dělají? V tom, že je lidé kupují? Nebo v tom, že spotřebitelé z většinové společnosti nemají (a možná ani nechtějí mít) znalosti potřebné k rozhodnutí?

Čtěte také: Češi volají po kvalitních potravinách, ale nekupují je

Článek byl napsán na podnět serveru Vitalia.cz, k tématu L-cysteinu připravujeme obsáhlejší materiál. Podrobnosti o pekařských výrobcích obsahujících E 920, vyjádření výrobců, odborníků i detaily o výrobě látky najdete již brzy na Vitalia.cz.

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 31. 3. 2013 19:40
Zasílat nově přidané názory e-mailem