Džem Jahůdka nebo Borůvka nebo... - stejně jsou to hlavně jablka

Autor: Isifa.cz

Možná vám záleží hlavně na sladké chuti a podíl ovoce moc neřešíte. Cukru je v džemech a marmeládách vážně víc než dost, což se o ovoci vždy říct nedá. Kolik ho má být a jaká je realita?

V marmeládě či džemu, které jsou u nás běžně k dostání, může být sedmdesát, ale taky klidně jen dvacet procent ovoce. Případně je tam sice ovoce, které září na etiketě, ale je doplněné dalším druhem, o který už zase tak moc nestojíte. Nepočítejte s tím, že vás na to výrobci budou příliš upozorňovat. Nechcete-li naletět, musíte pozorně číst ještě v obchodě.

Klame se na etiketách, šidí se na obsahu

Dali byste si výrobek nazvaný Džem jahůdka, k jehož koupi vás láká obrázek tohoto ovoce na přebalu? Možná budete mít pocit, že nechutná tak úplně jako jahody, jako by v něm bylo ještě něco navíc.


Autor: SZPI

Džemy z Polska, které obsahovaly výrazně méně ovoce, než bylo deklarováno na obalu, nedávno stahovala inspekce z trhu

Není divu, stačí skleničku otočit – na druhé straně etikety se dočtete, že obsahuje tyto suroviny a to v následujícím pořadí: cukr, jablka, jahody a různé konzervační a přídatné látky. Co na tom, že výrobce zároveň píše, že „šťavnaté čerstvé jahody obsahují přírodní vitamín C a jejich sladká chuť se snoubí s jablečným základem výborného džemu.“ Je jasné, že v tomhle džemu je více jablek než jahod, a navíc ani celkový podíl ovoce není nic moc. Jablek je tam totiž dvacet procent a jahod patnáct, takže džem tak tak splňuje normu pro to, aby vůbec mohl být nazýván džemem. Stejný poměr ovoce obsahuje i další podobný produkt Hamé, džem nazvaný Borůvka.

A rozhodně to nejsou jediné sporné výrobky, na které můžete narazit. Podobných směsí i od jiných výrobců je na pultech plno.

Potvrzují to opakovaně i šetření Státní zemědělské a potravinářské inspekce, podle nichž výrobci buď přidávají nepovolené příměsi z jiných druhů ovoce, nebo produkty nesplňují údaje uvedené na obalech. „Obě praktiky vedou k tomu, že se na trhu objevují potraviny, které se vydávají za něco, čím ve skutečnosti nejsou, a spotřebitel nemá příliš mnoho šancí je rozpoznat,“ uvedla inspekce ve svém tiskovém prohlášení. Pokud jde o cizí příměsi, neuspěly především džemy dovážené z Polska a Chorvatska.

Podívali jsme se proto na složení výrobků a na to, kolik ovoce džemy a marmelády skutečně obsahují.

Džem versus marmeláda

Mimochodem, víte, jaký je rozdíl mezi džemem a marmeládou? Není v tom, že v jednom je ovoce více a v druhém méně rozemleté, jak si mnoho lidí myslí. Takovéto rozdělení platilo do roku 2004, kdy Česká republika přijala dělení platné původně ve Velké Británii a následně pak i v celé Evropské unii. Do té doby se tu i podle českých norem považovaly za marmeládu výrobky jednolité tužší konzistence bez viditelných kousků ovoce, zatímco džemy byly řidší, lépe se natíraly a přitom v nich právě ovoce bylo vidět.

Nově se jménem marmeláda smí označovat pouze výrobky z citrusových plodů, marmeláda tak může být třeba citronová nebo pomerančová. Z jahod, rybízu či višní a borůvek však můžete vyrobit pouze džem. Liší se také požadovaný obsah ovoce – zatímco v citrusových marmeládách ho musí být nejméně dvacet ze sta gramů, v ovocných džemech by výrobce neměl klesnout pod pětatřicet. Pokud chcete v džemech větší obsah ovoce, musíte si připlatit a koupit dražší, které se označují jako „extra“. V těch musí být alespoň 45 gramů ovoce na sto gramů hotového výrobku.

U marmelád je přitom hranice stanovená na 20 g ovoce ve 100 gramech výrobku, a tak třeba pomerančová marmeláda Schwartau je svým složením skutečně marmeládou, obsahuje z ovoce jen pomeranče, ale je jich tam jen 40 gramů na sto gramů výrobku. V extra malinovém džemu stejného výrobce je malin 50 procent.

Co musí být na obalu

  • skutečné použité množství ovocné složky
  • podíl cukru ve výrobku
  • označení „marmeláda“ se používá výhradně, jsou-li surovinou citrusové plody
  • označení „výběrové“ nebo „extra“ pouze pro džemy, které obsahují vyšší podíl ovocné složky (viz dále)

Extra, výběrový nebo obyčejný?

Pozor také, nenechte se zlákat ani označením „výběrový“– například výrobce Hamé nabízí výběrové marmelády, ale je v nich v podstatě stejně ovoce jako v těch, které se nabízejí pod označením extra. V případě Hamé jde spíše o způsob balení, výrobky s označením extra jsou takřka dvojnásobně velké.


Autor: Isifa.cz

Džem výběrový nebo extra musí mít větší podíl ovocné složky

Navíc, někde se pod nenápadným označením skrývá hodně kvalitní výrobek – řeč je třeba o tom, který se jmenuje Jahodová zavařenina, a mají ho v síti DM drogerií. Obsahuje z 55 procent jahody, dále je v něm třtinový cukr, jablečný pektin a koncentrát citrónové šťávy. Ve stejném obchodě nabízejí borůvkový džem Alnatura sélection Heidelbeere 70 Frucht, v němž je sedmdesát procent ovoce.

Naproti tomu na výrobku nazvaném Borůvka ovocná náplň, který na trh dodávala firma Pavel Cvrček, vůbec poměr ovoce uveden nebyl, navíc se ve složení objevuje škrob. Výrobce už tento výrobek na svých webových stránkách nenabízí, ale místo něj prodává třeba Brusinku ovocnou náplň a také její obsah blíže nespecifikuje. Obsah neuvádí ani u výrobků z rakytníku, které jsou jeho hlavní specialitou. Nemusí, jelikož je nedeklaruje jako džemy, jenže to si zákazník třeba vůbec neuvědomí.

Označení „extra“ by zato klidně mohl nést francouzský ostružinový džem prodávaný pod značkou St. Dalfour (mají i jiné příchuti), ostružin je v něm 51 procent. Výrobce nebo lépe řečeno dovozce se však spokojil s nápisem, že to je „Ovocná pomazánka s vysokým obsahem ovoce, bez umělých barviv, aromat a konzervačních látek.“

Marmeláda, nebo džem?

Džemy

  • všeobecně: ovoce minimálně 35 gramů/100 gramů
    (z červeného a černého rybízu, jeřabin, rakytníku, kdoulí a šípků 250, ze zázvoru 150, z kešu-jablka 160, z plodů mučenky (maracuja) 60)
  • extra, výběrové – všeobecně: ovoce minimálně 45 gramů/100 gramů
    (z červeného a černého rybízu, jeřabin, rakytníku, černého rybízu, kdoulí a šípků 350, ze zázvoru 250, z kešu-jablka 230, z plodů mučenky (maracuja) 80)

Marmelády (jen z citrusových plodů)

  • ovoce minimálně 20 gramů/100g

Džemy jsou plné ovoce, marmelády slabší

Z toho je zjevné, že etikety se vyplatí číst, protože někdy můžete být naopak překvapeni příjemně.

Borůvkový džem mají rovněž v IKEA – i ten by si vysloužil označení extra, byť těsně, ve sto gramech výrobku je 45 gramů borůvek, navíc ani tento džem neobsahuje příliš mnoho konzervantů – je v něm jen jablečný pektin (nezaměňovat s obsahem jablek, jde o přírodní zahušťovadlo, bez něj by byly džemy příliš řídké) a kyselinu citronovou. Rovněž v jejich brusinkovém džemu je 45 procent bobulí.

IKEA však nabízí i pomerančovou marmeládu a tam už je složení dosti sporné a rozhodně je na hraně toho, aby se o tomto výrobku vůbec jako o marmeládě dalo mluvit. Posuďte sami: Nepíše se tam totiž nic o ovoci, ale dvacet procent hmotnosti tvoří pomerančová šťáva, dalších devět procent pomerančová kůra, dalších osm procent extrakt z květů černého bezu. Ten sice výrobce přiznává velkým nápisem, ale jen ve švédštině. Vzadu je ale výrobek správně popsán i v češtině.

Hodně cukru je v pořádku

Marmelády i džemy jsou plné cukru, ale to je v tomto případě v pořádku – cukr tu vlastně slouží jako konzervační činitel. Sám o sobě by však nestačil, proto výrobci přidávají více či méně dalších látek – někteří si vystačí jen s pektinem a kyselinou citronovou (pozor, najdete ji někde i jako E330 aneb ne každé éčko znamená zlo), jinde však narazíte i na barviva jako je košenila či kyselina karmínová, může v nich být jako konzervant oxid siřičitý a někde přidávají také aromata. Je na vás, zda je v džemech či marmeládách snesete či ne.

Pokud jde o samotný cukr, někteří výrobci nahrazují řepnou sacharózu ovocnou fruktózou či hroznovým cukrem zvaným glukóza, ale na energetické vydatnosti této pochutiny se tím mnoho nezmění, stejně jako když výrobce sníží množství obsaženého cukru. Aby vůbec výrovek mohl vyrobit, potřebuje ho stále dost a dost. Trochu lepší je to u džemů slazených umělými sladidly – ty mají zhruba 300 kilojoulů na sto gramů výrobku, zatímco klasické džemy kolem tisícovky. Výrobky s fruktózou pak kolem sedmi set kilojoulů.

Rozhodně nevěřte nápisům „bez cukru“, které se objevují například na dia marmeládách. Ve skutečnosti jde totiž o cukr přidaný, a pokud v takovém džemu tvoří ovoce 60 procent hmotnosti a zbytek je doplněn přírodními sladidly, stále jde o výrobek energeticky velmi vydatný. Snížený obsah cukru navíc znamená, že se džem či marmeláda začnou dříve kazit.

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 6. 2012 16:50