Doplňky stravy s jódem potřebují těhotné i vegani

Nedostatek jódu v potravinách vám může vážně poškodit zdraví. Riziko platí zejména v těhotenství, kdy ohrožuje plod. Podle studií trpí nedostatkem jódu i velká část vegetariánů a naprostá většina veganů.

Jód je nekovový stopový prvek důležitý pro správnou funkci štítné žlázy, metabolismus živin, potřebujeme ho pro kvalitní zuby, kůži, vlasy i nehty, dobré nervy a správný mentální vývoj. Přestože je pro zdraví našeho organismu velmi důležitý, stále patří mezi prvky, na které se ve stravě zapomíná.

Nedostatek jódu je nebezpečný, v těhotenství zvlášť

Studie z roku 2014 probíhající ve všech oblastech České republiky prokázaly, že celá polovina těhotných žen má nedostatečné zásobení jódem, z čehož téměř třetina (28 %) trpí jeho těžkým nedostatkem.

Lydie Ryšavá ze Státního zdravotního ústavu v Praze uvedla na nedávné konferenci o jódu, že právě v těhotenství se nedostatečné množství tohoto prvku projevuje nejhůře – může vést k předčasnému porodu či potratu, u dítěte způsobuje pokles celkové inteligence, pozdější poruchy chování (např. hyperaktivitu) a v krajním případě vznik tzv. endemického kretenizmu (vývojová porucha projevující se svalovou ztuhlostí a problémy s motorikou).

Přečtěte si: Chcete chytré dítě? Nechte si zkontrolovat štítnou žlázu

Nedostatek jódu však není hrozbou jen pro těhotné ženy – způsobuje snížení funkce štítné žlázy, poruchy menstruačního cyklu, snižuje plodnost a zvyšuje riziko výskytu metabolických, kostních a kardiovaskulárních nemocí. Také byla prokázána souvislost mezi nedostatkem jódu a vznikem některých typů rakoviny.

Jód v potravinách

Denní potřeba tohoto prvku je většinou uspokojena vhodnou volbou stravy (mořské plody či řasy minimálně dvakrát týdně, používání soli obohacené jódem…), přesto se liší v závislosti na věku jedince i na jeho genetických předpokladech. Doporučené dávky jsou následující:

Doporučené dávky jódu:

  • Děti do pěti let: 90 mikrogramů
  • Děti ve věku 9 až 12 let: 120 mikrogramů
  • Děti nad 12 let a dospělí: 150 mikrogramů

Vzhledem k tomu, že projevy nedostatku jódu jsou velmi pestré, nejlepším způsobem, jak zjistit, zda ho přijímáte dostatek, je lékařský rozbor moči.

Mezi nejbohatší zdroje jódu se řadí:

  • mořské ryby, plody a řasy
  • mléko a mléčné výrobky
  • sůl obohacená jódem (pozor – obyčejná mořská sůl obsahuje jen velmi malé množství)
  • některé minerální vody (Vincentka, Hanácká kyselka…)
  • potraviny, při jejichž výrobě byla použita sůl obohacená jódem (instantní polévky, masné konzervy, pečivo, uzeniny…)
  • kojenecké mléčné výživy
  • česnek, cibule, bazalka, višně, maliny, citron, rybíz a rajčata

Konkrétní obsah jódu ve vybraných potravinách naleznete v následující tabulce:

Název potraviny

Obsah jódu mikrogramů / 100 g

Makrela uzená

73

Rybí filé mražené

11–39

Losos

100

Hanácká kyselka

8

Vincentka

330

Mléko plnotučné

2–9

Tavený sýr Apetito

9

Eidamská cihla

5

Bílý jogurt smetanový

4

Rohlík obyčejný

1

Chléb

16

Vejce

9

Brambory

0,2

Doplňky stravy s jódem potřebují těhotné i vegani

Těhotné ženy mají téměř dvojnásobnou potřebu, jelikož musí uspokojit i nároky vyvíjejícího se dítěte. Proto se budoucím matkám kromě běžné stravy, která je v tomto období většinou nedostačující, doporučují těhotenské vitamíny. Tablety a dávkování předepíše ošetřující lékař. Přečtěte si, které vitamíny užívat v těhotenství.

Další ohroženou skupinou jsou lidé vyhýbající se živočišným produktům. Dle studií trpí nedostatkem jódu asi 25 % vegetariánů a až 80 % veganů (přestože Strava je pestrá i bez masa a vajec, tvrdí autorka Veganova průvodce), proto se při tomto typu stravování taktéž doporučují vhodné doplňky stravy. Více zjistíte v článku Vegetariánství má pro i proti. Hlídejte si vitamíny.