Domácí vzdělávání: Chcete svoje dítě učit doma?

Cestička do školy nemusí vést přes louku, po poli, ani přes rušnou křižovatku. Dítě můžete vyučovat sami, z pohodlí domova – pokud tedy máte alespoň maturitu. Co obnáší tzv. individuální vzdělávání, s čím by měli budoucí „rodiče-učitelé“ počítat a na co si mají dát pozor?

Domácí vzdělávání má dost příznivců, ale i odpůrců. Podle těch druhých rodiče riskují sociální fobii dětí a okrádají je o spoustu zážitků. Na školách přece potkáváme nejlepší kamarády, první lásky a také se snažíme uspět v kolektivu, budujeme si pozici a podobně.

LENKA KYZLINKOVÁ, matka, která se rozhodla vyučovat své dvě dcery sama, však říká: „Osobně jsem si jistá, že domácí školou svým dětem nepřivodím sociální fobii; myslím, že ta spíš hrozí dětem, které do kolektivu musejí proti své vůli.“ 

Více osobních zkušeností v rozhovoru s Lenkou Kyzlinkovou.

dítě, děti

Důvodů, ze kterých se rodiny rozhodují pro tento styl výuky, je více. Často mají děti, které nejsou schopné do školy docházet kvůli svému zdravotnímu stavu.

Jindy rodiče zkrátka nesouhlasí s celým systémem, který podle nich dětem neumožňuje dobré vzdělání – ve třídách je velké množství žáků, takže učitelé se jim během vyučování nemohou dostatečně individuálně věnovat, pedagogové jsou často „vyhořelí“ a učí pouze podle zaběhnutých šablon. O kvalitě výuky jazyků na českých školách ani nemluvě.  

Domácí vzdělávání není pro každé dítě ani pro všechny rodiče

Rodiče, kteří se rozhodnou pro tento způsob výuky, musejí zvážit řadu věcí. Například je to poměrně finančně nákladné – rodině musí často stačit jen jeden příjem. Rodič to musí s dítětem umět a mít s ním trpělivost.

„Ještě než jsme začaly, přemýšlela jsem, kde by mohly nastat nějaké problémy. Stanovila jsem si několik zásad, které se snažím mít stále na mysli. Například se vyhýbám napjatým situacím, stresu a nervozitě – i za cenu, že něco odložíme na jindy. Rodič by měl mít pochopení v každé situaci, neztrácet nadhled a odstup,“ říká ze zkušenosti „matka-učitelka“ Lenka Kyzlinková a dodává, že se není čeho bát, pokud je vztah rodiče s dítětem založen na důvěře a komunikaci. Dítě má snahu zapojovat se do plánování a je hodně aktivní i v samotném procesu učení, oproti některým dětem, které již škola odradila.

Anketa

Troufli byste si učit své dítě doma sami?

  • O povolení domácího vzdělávání je možné požádat na kterékoliv základní škole v ČR.
  • O povolení rozhoduje ředitel školy na základě žádosti (vzor formuláře Žádost – individuální vzdělávání, zdroj ADV).
  • Dítě v domácím vzdělávání je normálním žákem školy, má tedy právo na poskytnutí pomůcek jako její ostatní žáci.
  • O zařazení dítěte do individuálního vzdělávání můžete požádat i v průběhu školního roku.

Připravte si maturitní vysvědčení

Podle školského zákona, který vstoupil v platnost 1. 1. 2005, je domácí vzdělávání (přesněji individuální vzdělávání) uvedeno jako rovnocenná forma plnění povinné školní docházky. Rodič, případně jiný zákonný zástupce, o ně může zažádat na kterékoliv základní škole v České republice. Dítě bude do školy, kde je zapsané, docházet pouze dvakrát do roka – v pololetí a na konci školního roku – na přezkoušení. Děti jsou zkoušeny ze všech předmětů, tedy například i z tělocviku.

Vyučující, většinou rodič, nebo jiná rodinou delegovaná osoba, musí mít minimálně maturitu a rovněž je zapotřebí posudek z pedagogicko-psychologické poradny. „V některých pedagogicko-psychologických poradnách můžete narazit na neochotu až odpor, a to ještě před tím, než vědí, o koho se vlastně jedná,“ říká z Lenka Kyzlinková a dodává, že u nás pořád ještě spousta lidí nedokáže bohužel oddělit svůj osobní postoj od funkce, kterou zastává v rámci své profese, mnozí neváhají veřejně projevit i své emoce. „Poradny jistě mají právo individuální vzdělání nedoporučit, ale myslím si, že by v České republice lidem prospěla ve všech oblastech větší míra svobody a odpovědnosti za svůj život,“ říká.

Individuální vzdělávání je v České republice možné běžně na prvním stupni základní školy. Výuka na druhém stupni zatím probíhá na několika vybraných školách (formou pokusného ověřování) a je možné se do ní také zapojit, rodič však musí doložit minimálně bakalářské vzdělání.

  • Podmínky pro druhý stupeň se velmi podobají zákonným podmínkám pro první stupeň.
  • Jedinou větší změnou je požadavek bakalářského vzdělání pro rodiče, případně pro další osoby, které budou dítě vzdělávat.

Podmínky a vybrané školy, které umožňují individuální výuku na druhém stupni (zdroj MŠMT). 

Když zvolíte špatnou školu …

Není škola jako škola. Rodiče, kteří se rozhodli pro individuální vzdělávání, se shodují, že je volba školy nejdůležitějším krokem. Přesto, a možná právě proto, že tam bude dítě docházet pouze dvakrát do roka. 

dítě, děti

Jednotlivé školy se totiž liší v přístupu k individuálnímu vzdělávání a většinou s ním nemají žádné zkušenosti. Podle ročenky Ústavu pro informace ve vzdělávání bylo ve školním roce 2008/2009 do individuální výuky zařazeno 433 žáků. Není tedy divu, že si běžná základní škola neví rady s takovou rodinou ani s dítětem, což se může odrazit na přezkušování dítěte. Zbytečně jej „trápí“ a stresují.

JIŘÍ TŮMA, prezident Asociace pro domácí vzdělávání rodičům doporučuje, aby se zajímali o to, kdo bude dítě přezkušovat a jak: „Zjistěte si, zda je budou přezkušovat stejně jako školní děti, nebo zda mají vytvořený způsob hodnocení odpovídající domácímu vzdělávání.“ V České republice je několik škol, které se prezentují, jako vstřícné k domácímu vzdělávání. Přezkušující, často školou najatý konzultant, používá tzv. portfoliovou metodou. To znamená, že s dítětem probírá jeho vypracované sešity, výkresy a vše, co za půl roku vytvořilo. Takového konzultanta si však mohou dovolit pouze školy, na kterých je zapsáno více „domácích školáků“.

Nemusíte tedy zapsat dítě do základní školy v blízkosti domova. Dítě z Jihlavy může být přihlášeno na školu třeba v Praze. Cestu na přezkušování tak můžete spojit například s návštěvou zoologické zahrady a celkově pojmout jako výlet, na který se dítě bude těšit.

Další informace o individuálním vzdělávání a zkušenosti rodičů naleznete na stránkách Asociace pro domácí vzdělávání

Ilustrační foto: agentura SXC

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 11. 2016 20:55