Doktoři berou. A hlupáci dávají

V životě jsem se nepokusila uplatit lékaře. A vida – přesto žiju! Přitom slýchám poměrně často v nejrůznějších variacích: „Kolik já jsem se nastrkala tomu doktorovi, ale bez toho to nejde…“ nebo „To se musí, něco šoupnout.“ Ze všech těch řečí by se zdálo, že když bohy v bílém nepodmáznete, nechají vás bídně umřít. Nenechají.

Dokonce, považte, mám dojem, že se mi jako pacientovi věnují, chovají se profesionálně, snaží se vše vysvětlit. A nikdy mi ani nenaznačili, že by očekávali nějaké všimné, že bych si měla jejich péči pojistit nějakou tou obálkou.

úplatek

„Je to hnus, a speciálně v naší profesi,“ říká MUDr. Eva Chovancová, praktická lékařka ze severní Moravy s letitou praxí. „To bych se musela propadnout hanbou! Když se mi někdo snažil dát peníze, cítila jsem se blbě, trapně, protože vycházím z toho, že tu práci mám ráda, beru za ni plat a kvůli tomu člověk nepracuje, aby bral úplatky. Je to nedůstojné, vydělávat na lidské bolesti. Když je protivná prodavačka, tak si řeknete: „Vlez mi na hřbet, káčo,“ ale ve vztahu lékař – pacient je to něco jiného.“ 

Jistě, člověk i ve zdravotnictví, jako v každém jiném oboru, narazí na nějakého toho protivu nebo babrala. Jen u doktora jsme zranitelnější. Ale přece nebudu platit nezdvořákovi za to, aby se ke mně choval slušně. Navíc je jasné, že z nemehla „švestičky ze zahrádky“ génia neudělají. Když nebudu spokojená, nebudu to „napravovat“ úplatkem.

Sprosťáci si sami řeknou

Nerozumím tomu, kde se bere dojem, že bez úplatku to není možné. Špatné zkušenosti? Nebo „dědictví po babičce“? Když jsem té své obálku „pro pana doktora“ vymlouvala, vždycky se jen ušklíbla. Ví přece své. A evidentně není sama.

Nevládní nezisková organizace Transparency International mapovala v rámci projektu „ZDRAVÍ BEZ ÚPLATKŮ“ osobní zkušenosti občanů s korupcí ve zdravotnictví. Výsledek? Tristní.

úplatek

Oficiální terminologií řečeno, 30 % respondentů uvedlo, že za posledních 5 let alespoň jednou poskytlo finanční nebo věcné plnění v souvislosti se zdravotní péčí.

Doktorka Chovancová si je této skutečnosti vědoma: „Ta pověst se nese městem. Záleží, jakou pozici si mezi svými pacienty vybudujete a pak máte pokoj a nemusíte se s nikým handrkovat. To se nedozvíte od lékařů, ale vždycky od pacientů, že někdo bere. Dokonce někteří jsou tak sprostí, že si o peníze sami řeknou. Jsou doktoři, kteří vědí, kdy kdo co má a na návštěvy po dědinách jezdí schválně v době, kdy ti lidé mají po důchodu. Vždycky se vědělo, že to někdo dělá, ale je jich jen pár. Dělají nám všem šílenou ostudu a kazí reputaci všem slušným a poctivým kolegům.“ 

Anketa

Řekl si vám někdy lékař o úplatek?

V průzkumu byly ovšem do onoho věcného plnění zahrnuty nejen klasické úplatky, ale také „sponzorské dary“ či „odměny za spokojenost“. Podle mého, když mi někdo zachrání ruku, nohu, bráchu nebo život, byť je to jeho práce, poděkování třeba s kytkou nepovažuji za úplatek. Lékařka Chovancová to vidí podobně: „Když někdo přinese kafe, dobře. Jednou jsem dostala při noční službě na pohotovosti čtyři jablka. Ale osobně bych nikdy, nikdy nevzala peníze. To neexistuje. Nejkrásnější a nejmilejší pro mě je, když mi někdo přinese kytku, stačí jedno kvítečko. Ale nemusí nosit nic, toho pacienta mám ráda  i tak.“

Obálka neobálka

„Ta moje holka na tom byla tak špatně, že jsem se překonala a začala uplácet doktory,“ řekla mi nedávno jedna známá. „Bylo mi trapně, myslela jsem, že to nedokážu, ale dokázala, jen aby ji z toho vyhrabali. Stejně to moc nepomohlo,“ povzdychla si zklamaně.

úplatek

Paní Hana se k podplácení uchýlila ze zoufalství. Zkusili to někdy úplatkáři bez úplatku? Vedla je k podplácení konkrétní zkušenost, nebo šlo o „prevenci“? Odpovědi na podobné otázky jsem z výzkumu nevyčetla. Nicméně z něj vyplývá , že jen 17 % všech respondentů se domnívá, že poskytnutí úplatku má pozitivní vliv na péči, kterou dostanou. A pokud vezmeme v úvahu pouze ty, kteří úplatek již dali, pak pouze 34 % z nich si myslí, že jeho poskytnutí má na poskytnutou péči pozitivní vliv. Tak nevím …

„Myslíte si, že lékaři, kteří berou úplatky, pak poskytnou těm lidem lepší péči, že se jim víc věnují?“ ptám se nakonec doktorky Chovancové. Odpovídá rezolutně: „Ne, v žádném případě ne. To ani nemůžete. Musíte pacientovi dát léky i péči, které potřebuje. O každého se musíte starat, jak se sluší a patří.“

Podrobné výsledky průzkumu najdete na stránkách www.zdravibezu­platku.cz. Jaké jsou vaše zkušenosti? 

Foto: http://menwit­hpens.ca, http://media.rd­.com, http://web.mvcr.cz

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 1. 2011 23:06