Dobrá nálada zhoršuje paměť, smutní lidé si pamatují víc

Autor: Isifa.cz

Když vám někdo představí na večírku pět lidí za sebou, budete si je pamatovat? Záleží na tom, jak se budete bavit. Pokud dobře, nemáte šanci. Zato kdybyste se nudili…

Pracovní paměť je schopnost uchovat informace v mysli tak dlouho, abychom s nimi mohli nějak manipulovat. Lidská pracovní paměť vzdáleně připomíná pracovní paměť počítače. Není divu, neboť počítače jsme si vymysleli jako napodobeniny našich mozků. Čím má počítač větší pracovní paměť, tím je lepší. Podobné je to i u mozku. Pracovní paměť je významná složka inteligence. Čím větší je její kapacita, tím jsme chytřejší. Výkon lidské pracovní paměti je ale méně stabilní než výkon paměti počítačové.


Autor: Isifa.cz

Mění se s věkem. Malé děti mají horší pracovní paměť než dospělí. Jak stárneme, zase o část kapacity přicházíme. Pracovní paměť mohou poškodit i úrazy mozku nebo onemocnění, jako je třeba encefalitida. Ovlivňovat ji mohou i léky nebo drogy. A také nálada. Aspoň podle výsledku experimentu, který uskutečnili psychologové Elizabeth Martinová a John G. Kerns z Missourské university v americké Columbii.

Vědci se pokusili zmanipulovat náladu svých pokusných osob. Pak sledovali, jestli bude mít manipulace nějaký vliv na kapacitu jejich pracovní paměti. Rozdělili je na dvě skupiny. První skupina sledovala video o pokládání podlah. Druhá skupina dostala video s pásmem komických výstupů typu „stand-up comedy“, jaké je možno v Čechách vidět v pořadu HBO Na stojáka. Pokládání parket mělo být neutrální, stand-up měl způsobit dobrou náladu. V dalším kroku testovali psychologové duševní výkonnost obou skupin.

Všichni účastníci experimentu dostali sluchátka, do kterých jim pouštěli čísla. Rychlost nahrávky byla čtyři čísla za sekundu. Když nahrávka skončila, požádali Martinová a Kerns pokusné osoby, ať si vybaví posledních šest čísel, která slyšeli. Výkon účastníků experimentu, kterým vědci navodili dobrou náladu, byl horší. Dobrá nálada tedy snižuje kapacitu pracovní paměti. „To vysvětluje, proč si nejste schopni zapamatovat telefonní číslo, které jste dostali na večírku, kde jste se dobře bavili,“ prohlásila Martinová.

Smutek podporuje kontakt s realitou

Jestliže dobrá nálada paměť zhoršuje, co s ní dělá špatná? Logika napovídá, že by ji měla zlepšovat. Skutečně by na tom mohlo něco být. Svědčí o tom výzkumy australského sociálního psychologa Joea Forgase.

Před dvěma lety opustil bezpečí své laboratoře na univerzitě Nového Jižního Walesu, a vydal se do supermarketů. Rozmístil u pokladen angličáky a plastové vojáčky a ptal se zákazníků, kolik si jich zapamatovali. V zamračených a pošmourných dnech zesiloval špatnou náladu zákazníků přehráváním Rekviem od W. A. Mozarta. Když bylo hezky, pouštěl jim veselé skladby britského skladatele Arthura Sullivana. Smutní zákazníci si pamatovali skoro čtyřikrát víc předmětů než veselí. Špatná nálada nás podle Forgase nutí přemýšlet opatrně, dvakrát měřit a jednou řezat.

Čtěte téma: Šťastný jako důchodce


Autor: Isifa.cz

Smutek zlepšuje náš kontakt s realitou. Smutní lidé se lépe rozhodují a jsou méně důvěřiví. Vidí svět realisticky. Svědčí o tom další Forgasovy výzkumy. V jednom ze svých starších experimentů napřed požádal pokusné osoby, aby si vzpomněli buď na smutné, nebo veselé události ve svém životě. Pak je požádal, aby posoudili pravdivost městských mýtů, jako je například víra, že škvoři lezou lidem do uší a pomocí klíštěk jim prostřihují bubínky. Smutní lidé dělali méně chyb. Dokonce byli lepší, pokud měli svůj názor vyjádřit písemně a podpořit argumenty.

Smutní lidé mají smutné vzpomínky

Smutek nás přepíná na opatrné posuzování informací a zvažování všech alternativ. Radost podle Joea Forgase naopak podporuje myšlení skokem v mentálních zkratkách a tvořivost. Záleží ovšem i na tom, o jaký typ tvořivosti jde. Známý je například výzkum Američanky Nancy Andreasenové, která navštívila seminář tvůrčího psaní na Iowské univerzitě. Osmdesát procent spisovatelů trpělo podle jejího zjištění nějakou formou deprese. Je to logické, protože duševní nemoci jsou z velké části dědičné. Aby se geny, které je způsobují, udržely v populaci, musí přinášet svým nositelům nějakou výhodu.

Deprese má vztah i k dlouhodobé, tzv. autobiografické paměti. Je všeobecně známo, že depresivní lidé si snáze vybavují smutné vzpomínky než veselé. To podporuje další trvání deprese, takže se nemocní jedinci pohybují v bludném kruhu. Pokud se jim, ať už s pomocí odborníka nebo bez ní, podaří kruh přetnout, mají šanci se ze zajetí chorobné sklíčenosti vymanit. Když jste smutní a někdo vám řekne „mysli na hezké věci“, měli byste ho zkusit poslechnout. Má pravdu.

Zdroje:
http://www.da­ilymail.co.uk/he­alth/article-1371816/Memory-mood-research-Do-forget-names-party-You-having-good-time.html#
http://www.sci­encedaily.com/re­leases/2011/03/­110330131344.htm
http://www.in­formaworld.com/smpp/con­tent~db=all?con­tent=10.1080/026999­31.2010.491652
http://news.bbc­.co.uk/2/hi/833­9647.stm
http://www.ny­times.com/2010/02­/28/magazine/28de­pression-t.html

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 4. 2011 1:17