Do Norska za národními jídly a letitými tradicemi II.

Jak jsem se již zmínila v minulém článku o norské kuchyni, je založena hlavně na jednoduchosti. Lépe řečeno na výživné jednoduchosti. A to platí i o norských zákuscích. Pojďme se podívat, co si Norové dávají po dobrém jídle, co pijí o slavnostních příležitostech a jaký mají vztah k ovoci a zelenině.

Tradiční norské dezerty

Jak známe ze svých domovů, po dobrém jídle je čas na dobrou kávu. Norové jsou třetí na světě v konzumaci kofeinového nápoje. Průměrná roční spotřeba činní neuvěřitelných 160 litrů na osobou. Nicméně ke kávě patří zákusek. Například takový Zdrava-vyziva-co-jist-MoltekremEplekake med is, což je jablkový koláč se skořicí a teplou vanilkovou zmrzlinou. Norské dezerty jsou obvykle s lesními plody, kterých je přes léto v lesích nespočet. Právě díky dlouhým letním dnům se jim daří dobře. Norové si jich však užívají celoročně a vyrábějí z nich pak například Moltekrem, kdy smíchají ostružinovou marmeládu se šlehačkou, nebo Trollkrem, který je vyroben z brusinek vmíchaných do našlehaného bílku. V norských cukrárnách si pak můžete zakoupit dorty typu Tropisk Aroma (o jeho aroma se stará přidaný anýz), které vycházejí levněji než jednotlivé zákusky.

Co se ovoce a zeleniny týče, má Norsko díky své severní poloze menší šanci na jeho vypěstování. Obojí sice zraje o něco déle než v jižnějších státech, nicméně je možné jej i přes chladné měsíce zakoupit v jakémkoliv supermarketu. A když nejsou norská, můžete si vybrat z dovážených, které jsou obvykle i větší. Nicméně v letních měsících jsou norské lesy plné lesních plodů. A mezi jeden z nejoblíbenějších patří ostružina moruška. Dělají se z ní kompoty, marmelády nebo se dávají do mrazáku a v zimě se jedí s cukrem.

Alkohol a krátké severské dny

Zdrava-vyziva-co-pit-AquavitNyní se dostávám k tématu pro Norsko ne příliš typickému, tedy k alkoholu. Norsko je zemí s přísnými pravidly. Pivo se v obchodech dá zakoupit jen do osmé hodiny (o víkendu dokonce jen do šesté), pro víno se musí do specializovaného státního obchodu Vinmonopolet. Těch je v Norsku kolem 160 a i tam je regulován litr alkoholu na osobu. Sežene se tam však mnoho druhů piva i vína z různých koutů světa. Nejznámějším norským nápojem je bezpochyby Aquavit – gin vyráběný z brambor. Pije se však jen při významných událostech a na Vánoce. Norové rádi absolvují plavbu výletní lodí do Dánska a zpět, kde si mohou dát alkoholu, co hrdlo ráčí. Výhodně také vyjde zakoupit si alkohol na některém z větších norských letišť.

Norsko je zemí s nezapomenutelnou a divokou krajinou a velmi dlouhou historií. Ta se odráží i v norském jídelníčku. Mnoho jídel, která se dnes v Norsku jedí, pochází ještě z tradičních rybářských a selských domácností. Tento fakt by však neměl odradit turisty, aby tradiční norské jídlo ochutnali. Ba právě naopak. Považuji to za velké plus pro Norsko. Kde jinde můžete ochutnat jídlo s tak dlouhou a léty prověřenou tradicí? Podobně jako s karamelovým sýrem, to, co vás může na první ochutnání odradit, se vám může během pár dnů dostat pod kůži takovým způsobem, že nebudete schopni bez něj opustit Norsko. Zkoušejte a ochutnávejte. Světová kuchyně není jen o kečupu a karí.

Foto: NRK.no, DKIimages.com

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 4. 2009 22:28