Půjde vaše dítě do školky? A má na to?

Autor: SXC

Polovina dětí není v době, kdy nastupují do školky, na podobnou životní změnu zralá. Mamánkům, uplakánkům, příliš sebestředným i „uťápnutým“ dětem můžete jako rodiče pomoci. Jak?

Zatímco zralost budoucích školáků řeší kdekdo, u dětí, které mají nastoupit do školky, se o něčem podobném nemluví. Možná i proto, že úsilí většiny rodičů se soustředí na to, aby se dítě do přeplněných školek vůbec dostalo. Případně si dospělí myslí, že školka žádným velkým zlomem není, vždyť si tam děti „jen hrají“. Jenže je to složitější. Pokud máte doma dítě, které po prázdninách čeká nástup do mateřské školy, zkuste ho na to připravit.

Dvouleté a tříleté dítě – to je ohromný rozdíl


Autor: SXC

Psychologové tvrdí, že zhruba polovina dětí není v době, kdy nastupují do školky – tedy většinou ve třech čtyřech letech –, na takovou životní změnu zralá. A už vůbec tam podle nich nepatří děti dvouleté, ačkoli právě pro ty chce školky, které mají volno, nově otevřít ministr školství Josef Dobeš a vyřešit tak problém s nedostatkem jeslí.

„I mnohé tříleté děti jsou silně fixované na matku, nedokáží spolupracovat s ostatními, pobyt ve školce je frustruje. Dvouleté děti pak nejsou jen o rok mladší, ale jsou vývojově ještě úplně jinde – nemůžete například vymyslet činnost, kterou mohou dělat obě skupiny dětí zároveň,“ vysvětluje učitelka mateřské školy Věra Svobodová.

Podrobně se na problémy s adaptací dětí na školku zaměřuje analýza psychologického profilu více než 1600 předškoláků ve věku 3 až 5 let, kterou zpracovala společnost DAP Services. Jaké jsou podle ní nejčastější problémy, které děti mají? Příliš silná potřeba sebeprosazení, neschopnost řešit případný neúspěch a závislost na matce – trpí jimi podle analýzy třetina až polovina dětí v době, kdy nastupují do mateřské školy. Týkají se i vašich potomků? 

Nejčastější problémy:

  1. příliš silná potřeba sebeprosazení
  2. neschopnost řešit případný neúspěch
  3. závislost na matce

1. Je vaše dítě sebestředné nebo naopak „uťápnuté“? 

„Dítě je z domova zvyklé být středem pozornosti a rodiče si velice často neuvědomí, že přehnaná podpora v tomto směru může také škodit. Dítě si navykne na pozornost, které se mu pak ve školce nemůže dostat v takové míře,“ říká Jiří Šimonek, psycholog a autor diagnostické metody.

Naopak 29 procent dětí má podle analýzy slabou potřebu sebeprosazení, která se projevuje výraznou pasivitou a absencí tvořivosti. Obojí je přitom špatně, protože obě skupiny dětí budou ve školce narážet.


Autor: SXC

Právě s problémem pasivity se před časem u vlastní dcery setkala Hana Damiánová. Její milá holčička se ve školce úplně stáhla – zatímco doma celé dny zpívala nebo kreslila, ve školce se jí učitelky snažily k nějaké podobné činnosti přimět marně „Nakonec se ukázalo, že se před dětmi stydí, přesněji řečeno, byl tam na ni moc velký ruch,“ líčí maminka. Kvůli práci si nemohla dovolit stáhnout dcerku ze školky úplně, ale podařilo se jí i s pomocí babičky dosáhnout toho, že dívka tam chodila jen dopoledne a navíc jen čtyři dny v týdnu. Během půl roku si naštěstí zvykla natolik, že dneska už na školkové besídce při hromadném zpěvu nejde její hlas přeslechnout.

Jak na to:

  • nechvalte dítě přehnaně za každou maličkost
  • ukažte mu, že pěkné věci umí třeba nakreslit i jeho sourozenci nebo kamarádi
  • vysvětlete dítěti, že někdy musí počkat, než se podíváte, co postavilo
  • pokud se vaše dítě mezi vrstevníky stahuje, naopak ho povzbuzujte a chvalte

2. Bojí se neúspěchu?

Dalším citlivým místem je neschopnost vyrovnat se s neúspěchem, který podle analýzy nezvládá celá třetina nových školkových dětí. Věra Veitová z diagnostického serveru Mateřinky.eu tvrdí, že tyto děti mají přehnané obavy z neúspěchu a z toho, že se jim něco nepovede. Výsledkem je strach a napětí, s nimiž se dítě vyrovná tak, že se začne vyhýbat nárokům učitelek, třeba i pomocí lží.

Jak na to:

  • říkejte dětem, že se vám taky občas něco nepovede, ukažte jim třeba připálenou buchtu
  • když se dítěti něco nedaří, nepřehánějte to s konejšením a nesnažte se jeho frustraci zmenšovat například pomocí sladkostí, ale povzbuzujte ho, aby věc zkoušelo znovu
  • pokud se vzteká, protože mu něco nejde, nedovolte mu, aby třeba rozházelo hračky

3. Máte doma mamánka?

Standardní tříletá mateřská se může mimo jiné negativně projevit i na dětech a to v tom, že jsou přehnaně závislé na stylu péče svých matek, které s nimi tráví naprostou většinu času. „Dítě, které je nadmíru vázáno na matku, bude jen obtížně zvládat změnu prostředí a nároky na samostatnost. V extrémním případě hrozí, že odloučení v něm vyvolá silný strach a úzkost a nebude vůbec schopné samostatně fungovat,“ vys­větluje Věra Veitová.

Přečtěte si: „Kakali? Blinkali? Prděli?“ (jak přežít mateřskou a nezbláznit se)

U novorozenců je samozřejmě přirozené a žádoucí, aby si vytvořili vazbu na svou matku, ale později by matka sama měla podporovat rozvolnění této vazby – jinak z dítěte vychovává mamánka, což se může projevit i nesamostatností v mnohem vyšším věku.

Problém je v tom, že takhle malé děti nedokáží říct, co přesně je trápí a rodič musí usuzovat z toho, že dítě je plačtivější než obvykle, případně ho bolí třeba bříško.

Jak na to:

  • berte dítě mezi vrstevníky, nechte ho například na odpoledne u kamarádky se stejně starými dětmi a příště si to vyměňte
  • zbavte se i vy, coby rodičové, pocitu, že vždycky všechno co se týče péče o dítě musí být po vašem
  • nestrašte dítě školkou
4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 10. 2013 16:23