Děti na internetu: ohrožuje jejich vývoj?

Autor: Isifa.cz

Současné děti jsou prvním pokolením, které odmalička vyrůstá s internetem. Jejich rodiče tuto zkušenost nemají, a tak ve své úloze tápou. Ohrožuje internet děti a jejich zdravý duševní vývoj?

Internet není pro děti zrovna bezpečný — skrývá různé nástrahy. Mnozí dospělí však mají zkreslenou představu o tom, co na něm děti ohrožuje. Selhávají i v tom, zda nebo jak se je snaží chránit.

Dospělý obvykle nechce, aby se dítě setkalo s pornografií nebo aby se seznamovalo s cizími lidmi. To je v pořádku. Opomíjíme však například to, že dětem vadí a škodí i jiný nevhodný internetový obsah. Často si ani neuvědomujeme, že vhodného je pro ně na internetu poskrovnu, že pro ně skoro žádný nevzniká, protože internet si postavili především dospělí pro sebe. Nadto míváme sklon k úplně jiné ochraně, než jakou děti skutečně potřebují.

Výzkum namísto strašení

Aby evropská veřejnost měla pravdivé poznatky o tom, co děti trápí a ohrožuje na internetu, o to dlouhodobě usiluje profesorka Sonia Livingstone s řadou spolupracovníků. Vede síť „EU Kids Online“, do které se zapojili také výzkumníci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, a díky tomu byly do některých šetření zařazeny i české děti.

První velké šetření provedla síť v roce 2010. Tehdy se dotazovali 25 142 dětí a mládeže ve věku 9—16 let a jednoho z jejich rodičů, a to ve 25 evropských zemích; v České republice vyzpovídali 378 dětí. V roce 2014 navázal sesterský projekt „Net Children Go Mobile“ novým, srovnávacím šetřením, ale už jen v sedmi zemích, bez Česka.

Co zatěžuje duši dítěte na internetu?

Z výzkumu vyplynulo, že skoro stejně jako pornografie vadí dětem krutost a násilí, zejména páchané na bezbranných: na dětech, postižených, zvířatech. Do mysli se jim však vrývají i různé ohavnosti a nechutnosti. Ani duševně zdravý dospělý neuvidí takový obsah rád, má však lepší obranu. Dítě je citlivější než dospělý, nedokáže věci zařadit do kontextu, je sugestibilnější, tudíž zranitelnější, vysvětluje pro server Vitalia psycholog Tomáš Novák.

Viděl jsem něco u kamaráda a nemohu to dostat z hlavy, řekl při šetření jedenáctiletý. Kámoš mi jednou pustil video o popravě. Nepřišlo mi zábavné, bylo šílené, vyděsilo mě, svěřil se patnáctiletý. Hnusné obrázky mě neděsí, ale cítím se po nich špatně, prozradil desetiletý.

Zejména starší děti, puberťáci, přitom často berou sledování takového obsahu jako výzvu, co kdo vydrží, upozorňuje Sonia Livingstone.

S čím se děti a mládež setkávají na internetu

Kolik dětí ze sta se na internetu setkalo s určitým nežádoucím obsahem nebo jevem
Autor: Net Children Go Mobile

Kolik dětí ze sta se na internetu setkalo s určitým nežádoucím obsahem nebo jevem?

Na internetu nacházejí nejen obsah sexuální, ale také nenávistný, dále například propagaci anorexie nebo bulimie, výměnu zkušeností s užíváním drog nebo návody na sebepoškozování. Mohou se seznámit s cizími lidmi a pokusit se sejít se s nimi; dostávat sexuálně motivované vzkazy; stát se obětí šikany, jež se na internetu šíří zvláště snadno a rychle.

Setkávání s těmito jevy stoupá s věkem
Autor: Net Children Go Mobile

Setkávání s těmito jevy stoupá s věkem

Ne vše, s čím se setkají, jim nezbytně vadí nebo ublíží. Většina třináctiletých a starších už například nevnímá nepříjemně zobrazování nahoty a sexu. Přesto stoupá počet těch, které v šetření odpovědí, že je v uplynulém roce na internetu něco rozrušilo. Týká se to však stále jen menšiny dětí. Rodiče nebo vychovatelé přitom nemusí složitě pátrat, které děti to jsou: zranitelné na internetu jsou především ty, které mají zvýšené problémy i v běžném životě.

Kolik dětí ze sta se za poslední rok setkalo na internetu s něčím, co jim vadilo nebo je rozrušilo
Autor: Net Children Go Mobile

Kolik dětí ze sta se za poslední rok setkalo na internetu s něčím, co jim vadilo nebo je rozrušilo?

Uvedené počty pocházejí pouze z těch zemí, kde byl proveden i druhý výzkum. Jsou to: Belgie, Británie, Dánsko, Irsko, Itálie, Portugalsko, Rumunsko. Dětem ve věku devíti a deseti let nebyly z etických důvodů kladeny všechny otázky. I v této skupině však pět ze sta vidělo sexuální obsah a dvě ze sta šly na osobní setkání s někým neznámým.

Jak je ochránit

Dospělého jako první řešení zpravidla napadne blokování přístupu a zákazy. Účinné není ani jedno. Zamezení přístupu k seznamu škodlivých webů nepomůže, protože škodlivý obsah se skrývá všude. Facebook ukazuje strašné věci, i když kliknete na něco, co nevypadá, že bude strašné, sdělila ve výzkumu devítiletá.

Přistoupíte‑li k plošnému zákazu, například k tomu, že nepovolíte Facebook, jednak tím poškodíte společenské postavení dítěte mezi vrstevníky, jednak je otázka, jak takový zákaz uhlídáte, jestliže chodí ke kamarádům, nebo může‑li mu někdo ze spolužáků půjčit smartphone ve škole. Výzkumníci zjistili, že zákazy působí nejvýše do dvanácti let věku dítěte. Starší už si najde způsob, jak je obejít.

Nejvíc vás však možná překvapí, že jestliže dítěti úspěšně zabráníte ve styku s nepříjemným, neprospějete mu tím. Profesorka Sonia Livingstone vysvětluje, že děti potřebují získávat odolnost i společenské dovednosti, naučit se vyrovnávat se se špatnou zkušeností.

Ovšem to neznamená, že je máte nechat napospas sobě. Měli byste jim být oporou: mluvit s nimi o jejich zkušenostech, vysvětlovat. To však budete moci, jen udržíte‑li si jejich důvěru. Pro řadu rodičů je to těžké. Výzkumníci zjistili, že děti se často svěří raději vrstevníkům. Protože kdyby o nějakém svém problému řekli rodičům, nejprve se jim dostane vyhubování za to, že se do potíží vůbec dostaly…

Dítě není malý dospělý

Vzpomeňte si na úplně první roky svého dítěte. Děti přicházejí na svět bez potuchy o nebezpečích. Nepředpokládají žádné nástrahy, dokud se s obdobnými už nesetkaly. Vaši zkušenost a na ní založenou předvídavost ještě nemají.

Zkušenosti přitom nebývají přenosné, rady poskytnuté předem pomohou jen velmi omezeně, upozorňuje Tomáš Novák. Vaše dítě si potřebuje projít i špatnými zkušenostmi. Na vás se pak — v lepším případě — obrátí, teprve až se mu něco stane. Pomůžete mu bez hubování? „Pravdou a láskou se nedá nic pokazit,“ připomíná Tomáš Novák výrok profesora Zdeňka Matějčka.

Vzorem a průvodcem

Autoři výzkumu doporučují občasné společné užívání internetu, kdy dospělý je dítěti průvodcem. Nedejte se zmást tím, rozumějí‑li si vaše děti s technikou jakoby snáze než vy. Pořád přitom zůstávají nepředvídavými dětmi. Mnohé kupříkladu netuší, jak na některé internetové službě nastavit vyšší míru soukromí, ani proč by měly. Svému dítěti prospějete i tak, budete‑li se sami zajímat o současný internet, namísto mávnutí rukou, že „ty fejsbůky“ pro vás nejsou.

Některé děti ve výzkumu překvapivě uvedly, že chodí jen na weby už známé. Tráví‑li hodně času kupříkladu na Facebooku a na YouTube, pak často proto, že právě tyto weby znají od vrstevníků. Chcete‑li dítě podporovat ve vhodných zájmech (díky kterým mu zbude méně času na nevhodné), pak tedy při tom neopomíjejte internet. Ukažte dítěti weby odpovídající jeho zájmům. Neznáte-li žádné takové, pak i to, že je vyhledáte a objevíte, je čas věnovaný dítěti.

A zatímco je dítě z vašeho dohledu, věřte mu. Má‑li vaši důvěru, je už díky ní samo silnější a odolnější, prohlašuje Sonia Livingstone.

Rodičovský přístup v různých částech Evropy

V zemích vyznačených modře dokáží být rodiče jen částečnou oporou dětem na internetu, ve žlutých skoro žádnou
Autor: EU Kids Online

V zemích vyznačených modře jsou rodiče jen částečnou oporou dětem na internetu, ve žlutých skoro žádnou

S výhradou toho, že uvnitř jednotlivých zemí jsou mezi rodiči větší rozdíly než mezi zeměmi, přece lze Evropu rozdělit do několika oblastí. Na západě Evropy upřednostňují omezení a zákazy, zatímco na severu dětem spíše poskytují volnost prozkoumávat a získávat zkušenosti; jsou jim při tom oporou. Podobnou volnost mají děti i v Evropě střední, ale zdejší dospělí se v internetu tolik nevyznají, a tak dětem nedokáží dostatečně pomáhat. Není to přitom otázka bohatství: rakouští rodičové jsou stran internetu ještě neznalejší než čeští. Jde prostě o to, kdy se kde internet rozšířil jako běžná součást života.

Internet na děti nepamatuje

Děti tráví spoustu času na sociálních sítích a na YouTube možná také proto, že toho pro ně na internetu jinak není mnoho zajímavého. Příčinu spatřuje Jiří Palyza, výkonný ředitel neziskového sdružení Národní centrum bezpečnějšího internetu, jednak v tom, že komerční subjekty nemívají motivaci vytvářet weby vhodné pro děti (protože ty by ideálně neměly obsahovat reklamu ani skrytou), a jednak v tom, že tvořit pro děti je velmi těžké — rychle se vyvíjejí, nejsou ani zdaleka jednotnou skupinou: šestileté mají jiné potřeby a očekávání než desetileté, jež se zas úplně liší od čtrnáctiletých.

Podle názoru Jiřího Palyzy se podpora pozitivního obsahu pro děti stává stěžejní součástí evropských programů zabývajících se internetovou osvětou a digitální gramotností. Zásady vytváření obsahu pro děti pomáhali v NCBI v minulém roce vypracovat v rámci projektu „POSCON“. Evropská unie vypisuje také soutěže webů pro děti; naposledy byl oceněn „Webík“ Rádia Junior.

Jiří Palyza soudí, že více obsahu pro děti by vznikalo, kdyby se podařilo najít zdroje financování: Mohly by to být grantové programy, pobídky spolufinancováním od státu, dokážu si představit například daňové úlevy pro firmy, které vedle své hlavní oblasti podnikání vytvoří stránky s obsahem pro děti, vyjádřil se pro server Vitalia.cz.

Mezitím se však budou děti nadále otrkávat na internetu takovém, jaký je. Mějte pro ně při tom pochopení.

Článek čerpá z výsledků výzkumu provedeného sítí „EU Kids Online“, financovanou z evropského programu „Bezpečnější Internet“ (kód projektu SIP‑KEP‑321803).

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 3. 2015 16:55