Hlavní navigace

Deprese trvá, přestože situace se zlepšuje

24. 1. 2013

Sdílet

 Autor: Isifa.cz
Krátkodobé deprese jsou odpovědí na stres přinášený životem. Když se situace stabilizuje, vrátí se nálada k normálu. Těžká deprese se změnou k lepšímu nezlepší. Její podstata je jinde.

Vyzkoušejte dva testy. První je základní. Druhý kontrolní určený k ověření výsledků. Na jednotlivé položky u obou testů odpovězte buď „ano, u mne je tomu tak,“ nebo „ne, u mne tomu tak není“.


Autor: Isifa.cz

Při depresi se objevují sebevražedné myšlenky

TEST DEPRESE – základní verze

Je určena jako sebehodnocení – odpovídáte „ano,“ nebo „ne“, počet ano zaznamenejte:

  1. V poslední době se cítíte smutní, bez nálady.
  2. Nemáte chuť na jídlo, nebo se přejídáte.
  3. Jste nervózní.
  4. Co vás dříve bavilo, vás dnes nebaví, netěší.
  5. Jste jakoby letargičtí, bez motivace.
  6. Dost často nevíte, zda se vztekat, nebo plakat.
  7. Stěžujete si víc než dřív.
  8. Máte problémy ve vztahu k druhým. Na někoho se upínáte. Jiný vám jde velice na nervy.
  9. Často nejste „ve své kůži“.
  10. Těžko snášíte různé drobné bolesti, to, co jste dříve snadno přešli.

TEST DEPRESE – kontrolní verze

Lze ji použít opět jako sebehodnocení, ale těmito otázkami je možné posuzovat i jinou osobu než sebe sama. Opět zaznamenáme počet odpovědí ano:

U posuzovaného:

  1. Všímáte si určitých změn v chování. K horšímu.
  2. Objevuje se nechutenství.
  3. Není zájem ani o konzumaci tekutin.
  4. Zjevná je dříve neobvyklá míra únavy.
  5. Objevují se dříve neexistující projevy strachu.
  6. Projevuje se nadměrná závislost na některé osobě, a to více než dříve.
  7. Objevuje se dříve nebývalá agresivita vůči některým lidem. Ti jdou až překvapivě „na nervy“.
  8. Ten, kdo byl dříve veselý, dnes působí bez nálady, jako by nebyl ve své kůži.
  9. Objevují se nápadné, nepřiměřené reakce i na banální bolesti či fyzickou nepohodu.
  10. Blízcí lidé poukazují na změny nálady a chování. Objevují se otázky typu „co je s tebou?“

Výsledek testů:

Souhlas s každou z deseti položek základní nebo i kontrolní varianty testu předložené zkoušky znamená 10% krok ke zcela rozvinuté depresi. Počet souhlasů násobených desíti pak v procentech ukazuje míru depresivního stavu hodnoceného jedince. Pokud je výsledek v prvním i v druhém testu vcelku shodný (+ – 1), lze to považovat za závažné sdělení. Dle výše zaznamenané skóre potvrzuje nebo naopak vyvrací podezření na depresi.

Pro kontrolu je možno sečíst počet odpovědí „ano“ jak v prvním tak i v druhém testu. Na jeden souhlas pak připadá 5% konstatování o depresi.

Deprese postihuje nejen duši, ale i tělo

Položky testu jsou, jak již uvedeno, zaměřeny na zjištění výskytu deprese. Tato závažná psychická choroba postihuje obrazně řečeno jak duši, tak i tělo. Nejde o „špatné vychování“, charakterový nedostatek. Není to ani ochranný útlum po přesycení podněty. Onemocnění nelze dávat do příčinné souvislosti s povahou postiženého.

Vždy je nutno odlišovat spíše krátkodobé deprese, jež jsou formou odpovědi na stres přinášený životem. Když se situace stabilizuje, vrátí se nálada k normálu v předchorobí, dané projevy odezní. To neplatí o depresích dlouhodobých a změnou situace k lepšímu nezměnitelných. Jejich příčina není vyvolána podněty z vnějšku. Ty mohou být jen „poslední kapkou“.

Přečtěte si: Psychickou zátěží jsou tragédie, ale i úspěchy

Podstata spočívá v poruše optimálního fungování chemických přenašečů informací (tzv. neurotransmiterů) působících mezi neurony (tj. jednotlivými buňkami) mozku. Zjednodušeně řečeno jde o poruchu metabolických procesů v mozku.

Truchlení přejde, deprese zůstává

Deprese ve formě truchlení po určitou dobu, coby odpověď na stresovou životní událost, je možná u každého. Jak přišla, tak časem odejde. Její konec nemusí souviset se zlepšením situace. Rčení konstatuje, že zvyknout si lze i na šibenici.

Závažnější a dlouhodobější deprese se během života objeví zhruba u čtvrtiny žen. Výskyt u mužů bývá uváděn u 7–12 % populace. Deprese je pravděpodobnější u starších jedinců. I zde může být vyvolávačem stresová životní událost.

Choroba si ale poté „žije svým životem“. Obrazně řečeno připomíná popínavou rostlinu. Najde si svůj problém, jímž psychický výkyv zdůvodní. Setkal jsem se s depresivními lidmi, kteří svůj stav vysvětlovali např. nebezpečím války, blížící se ekologickou katastrofou a jinými zásadními událostmi. Poznal jsem i zdravotní sestru, jež svoji těžkou depresi vysvětlovala tím, že omylem vyhodila formuláře receptů. Ty mohou být nalezeny a zneužity nepovolanými osobami. Později se ukázalo, že šlo o formuláře používané pro výdej léků v ústavní lékárně. Cizímu by tam zcela jistě nevyhověli.

V poslední době přibývá depresivních lidí zdůvodňujících svůj stav akutním ohrožením svého pracovního místa. Tj. „vyhazovem“. Na tomto základě rozvíjejí katastrofické řetězce úvah, co vše se pak stane s nimi, s rodinou, bytem atd. Výpověď očekávají (naštěstí zbytečně) v nejbližších dnech.

K tématu: Dg: Nezaměstnanost

Život s depresí je jízda se zataženou ruční brzdou

Změny situace k lepšímu nemají na depresi vliv. Vhodnou léčbou, ale někdy dokonce i spontánně může dojít i k výraznému zlepšení. Nebývá trvalé. Deprese se po čase a bez zjevného důvodu může opět objevit.

Deprese je vskutku závažná porucha nálady. Není běžný smutek, který brzy pomine. Může kolísat. Nelze vyloučit ani střídání fází s patologicky zvýšenou aktivitou – mánií. Ostatně tomu odpovídá i odborný název „bipolární choroba“.

Deprese jako samostatná choroba takříkajíc bohatě stačí. Může být i jedním příznaků jiných onemocnění. Dříve, ale mnohdy i nyní, bývá deprese zaměňována s leností. Zde nejde o vyhýbání se práci, ale o nedostatek sil. Faktem je, že výkonnost depresivních osob prudce klesá. Jejich životní aktivita bývá srovnávána s jízdou autem s částečně zataženou ruční brzdou. Takové auto sice jede, ale ztěžka.

Spánek nepřináší úlevu, hledá se jinde

U těžkých forem onemocnění pacient není schopen ani vstát z lůžka. Ženy se ovšem i v těchto podmínkách bývají schopny umýt a namalovat. Muži se neholí a naprosto o sebe nepečují. I v rámci lehčích forem je ztrácen zájem o to, co dříve bývalo atraktivní – záliby, sex. Typická je nespokojenost se sebou i s okolím i tzv. brblavost.

Někdy nemocní trpí nespavostí, jindy je ovšem spavost naopak zvýšená. Nicméně bůh Hypnos nepřináší úlevu ani kýžený odpočinek. Objevují se sebevražedné myšlenky. Obdobně i sebepoškozování. Jako by bolest depresi alespoň krátkodobě „přebila“. Laiky hojně užívané „antidepresivum“ je alkohol. Krátkodobě a u lehčích forem lze stav tzv. přepít. To ovšem je dočasně a za cenu jiných problémů.

Přečtěte si: Sebepoškozování: Jen se tak trochu říznout… a hned bude líp?

Lidé trpící depresí se často vyhýbají léčbě. Mají neopodstatněné obavy ze závislosti na lécích. Antidepresiva návyková nejsou. Psychoterapie je zde důležitá, ale u těžších forem sama nestačí.

Časem bude lépe. Bez léčby to ale nepůjde

Přátelé a příslušníci rodiny by především měli nemocného přesvědčit o nutnosti psychiatrické léčby. Zapomenout by měli na bodré povzbuzování typu: „Hlavu vzhůru, vzchop se, snaž se!“ Absurdní jsou úvahy typu: „Nic ti není. Potřebuješ velký bič a malý dvůr.“

„Do ordinace vstoupil smutný, melancholický muž. Pravil: ´Trpím a nevím proč. Trápím se, bojím se lidí i sebe…´ Lékař opáčil: ´Vím o léku pro vás…Běžte se podívat do divadla na Deburaua.´ ´Já jsem Deburau, doktore.´“ Tolik František Kožík v Největším z pierotů. Jít se podívat na slavného mima, veselohru, do cirkusu nebo na estrádu ovšem depresi spíše zhorší. Nemocný se bude cítit „sám mezi lidmi“, nechápe, proč se ostatní smějí a baví.

To stav jen zhoršuje. Nepomáhá ani vyvracení tzv. katastrofických myšlenek nemocného. Ty nesouvisejí s logikou, ale s nemocí. S onemocněním může souviset nejen rozlada, plačtivost, únava, ale i stálá podrážděnost, agresivita, nespokojenost se vším a se všemi. Jistěže časem bude lépe. Bez léčby to ale nepůjde. To nejlepší, co můžeme pro své blízké postižené depresí učinit, je přesvědčit dotyčné, že vyhledat odborného lékaře není hanba a odborníkem předepsané léky sice nepůsobí okamžitě, ale neškodí.

Čtěte dále: S optimismem na depresi nechoďte

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

PhDr. Tomáš Novák – poradenský psycholog, autor řady článků a knižních publikací.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).