Deprese a antidepresiva: Nebudu brát léky, nechci být narkoman

Existuje málem fobie z užívání léků u osob, jež jsou ohroženy ledasčím, nikoliv však drogovou závislostí. Soudí: To musím zvládnout sám! Idea je to sice obdivuhodná, leč ne vždy reálná.

„Jiný kraj, jiný mrav,“ napadlo mne až po chvilce. První reakcí bylo nevěřícné pokrčení ramen. Na internetu jsem se nedávno dočetl: Americkou herečku Carrie Fisherovou pohřbila její rodina v urně ve tvaru zvětšené pilulky antidepresiva Prozac. „Nemohli jsme najít nic, co by ji více vystihovalo, řekl bratr Fisherové Todd. Herečka, která se nejvíce proslavila jako princezna Leia z filmové ságy Star Wars, trpěla depresemi a bipolární poruchou.

Vybavily se mi vzpomínky na – velmi mírně odhadnuto – stovky klientů přesvědčených, že depresi, zvláště v ne zcela nápadné podobě, je nejlépe přechodit. Léčit ji – nedej bože – farmaky je cesta do pekla (jinými slovy do prozacové urny). Od psychologa očekávají přesvědčivé doporučení typu „hlavu vzhůru“, jakož i konstatování „bude líp“. Cítí se sice mizerně, leč „trápení ducha“ somatizují. Vysvětlují je neduhy těla. I na internetu lze najít seriozní dotazníky vymezující, kdy ještě jsme dejme tomu jen „normálně“ smutní a kdy již depresivní. Nebo, mluví-li o bipolární poruše (maniodepresivitě), kdy ještě jsme veselí, hodně aktivní, činorodí a kdy již maničtí.

Maturita z ruštiny v dávných časech mne pro život vybavila odpovědí na otázku Kritika feudalismu v díle I. A .Gončarova. Onen klasik mj. roku 1858 vydal pozoruhodné dílko Oblomov. Memorovali jsme, že zmíněný „zbytečný člověk“, feudál, neměl co dělat, strašně se nudil. Nakonec již ani nevstával z postele, sluha ho musel obracet i krmit. Z bezpracné letargie ho nevytrhla ani čistá láska dívky Máši. Popis je to poměrně přesný. Jen místo úpadku feudalismu na Rusi ukazuje konce deprese. Dnes sluhů sice ubylo, ale jinak popis je to věčně zelený.

Pokud zmíněným způsobem nehodláte testovat čistotu lásky dívky Máši, zaměřte se, dokud je čas, na SASA.

SASA: čtyři varovné příznaky

Název je akronym. Každé ze čtyř písmen ukazuje na problémový okruh doposud mnohdy nediagnostikované deprese. Obecně vzato jde o „desprit“ (z latiny), vymizení duchovní síly, s níž se doplňuje schopnost přiměřeně konat i odpočívat.

S – spánek:

Výjimečná je nadměrná spavost, jakoby „útěk do spánku“. Častější jsou poruchy spánku. Typický je spánek přerušovaný. Po desáté jakžtakž usnete.V hodině „mezi psem a vlkem“, kolem jedné, se probudíte. Poměrně dlouho nemůžete znovu usnout. To se zdaří až nedlouho před tím, než zvoní budík. „Po takovém probuzení se cítím svěže, jako kdybych spadl z věže,“ komentoval míru následující životní vitality jeden z mých klientů. Faktem je, že „rána jsou kalná“ nejen opilcova, o nichž to prohlašuje známé rčení, ale i… (hádejte koho).

A – anhedonie:

Nedostatek radosti, přesněji schopnosti se radovat. Samozřejmě z nových, pozitivních věcí či zážitků, ale i z toho, co v minulosti bývalo „životabudičem“. Oblíbená hudba, milovaná vnoučata, sbírka známek, sex, pěstování květin, naši zlatí chlapci (děvčata) suverénně kráčející do finále mistrovství světa (nebo alespoň okresního přeboru). Vše marno a jakoby lhostejno. Když vás přátelé vytáhnou na báječnou veselohru, budete mít pocit, že se v ní konverzuje jedním z jazyků běžných v subtropických pralesech, eventuálně mezi Eskymáky. Slyšíte sice, ale jaksi nerozumíte, proč se lidé kolem smějí.

Jaká bude budoucnost? Inu fuj, raději nemyslet! Jen na okraj. Manželští poradci se občas setkávají s pány – přes čistou lásku jejich dívky Máši – proklamujícími svoji nechuť přivádět do našeho hnusného světa děti. Zdůvodnění bývá rádoby přesvědčivé – filosoficko-ekonomicko-historické a hysterické. Na anhedonii se obvykle zapomíná.

S – sebehodnocení:

Pod psa. Do určité míry „není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu…“ Deprese nepodporuje výkon fyzický ani intelektuální. Co do celkové kondice si určitě nepřipadáte jako „zdravé jádro“ národa.

A – apetit:

Ne že by nemohly existovat společně s depresí záchvaty bulimie. Zhruba v devíti případech z deseti se ale objevuje nechuť k jídlu. Úbytek na váze nabývá poměrně rychle úctyhodných rozměrů. Konkrétně se uvádí pět procent hmotnosti za měsíc, samozřejmě bez přání hubnout. Nejen jídlem živ je člověk. Mimo jiné vás zřejmě přejde i chuť na sex.

Ze čtyř příznačných oblastí SASA k oprávněnému podezření na depresi stačí výskyt tří. Bonusem mohou být rozličné bolesti či jiné nepříjemnosti, u nichž obvyklým vyšetřením somatického stavu není nalezena příčina.

Nebudu brát léky, nechci být narkoman

Existuje málem fobie z užívání léků u osob, jež jsou ohroženy ledasčím, nikoliv však drogovou závislostí. Soudí: To musím zvládnout sám! Idea je to sice obdivuhodná, leč ne vždy reálná.

Jistěže platí, že léky nemohou vyřešit těžkou situaci ani odstranit závažné sociální nebo finanční problémy. Mohou ale obrazně připomínat bagr, který upraví pozemek tak, aby se na něm dalo stavět. Jinými slovy samy neřeší, leč učiní vás schopnými přiměřeně řešit. Z toho vyplývá, že antidepresiva nejsou léky „pro blázny“ ani „proti bláznění“. Jsou to léky proti depresi. Jejich užívání z nikoho narkomana nikdy neudělalo a neudělá. Nejsou návykové. Spíše „podvykové“. Stav se poněkud zlepší a lidé je přestanou užívat předčasně.

Vhodně zvolená, lékařem předepsaná antidepresiva leckdy dokáží zázraky.

Někteří psychologové tvrdí, že farmaka a „léčbu slovem“ není vhodné kombinovat. Myslím si pravý opak. Jen prosím nepovažujte za antidepresivum (návykový) lexaurin nebo neurol z kamarádčiny kabelky.

Víte to… občas přesto neškodí si připomenout

„Obecně k prevenci těchto poruch patří mít někoho blízkého, s nímž mohu své obavy sdílet, mít vypracované techniky vyrovnávání s náročnými situacemi, umět relaxovat, věřit v Boha, mít pravidelný režim a správnou životosprávu (nepít moc alkoholu) a fyzický pohyb. Někdy však ani to všechno nestačí, protože strach či úzkost mají i svou dědičnou komponentu a ve své zranitelnosti vůči nim se mezi sebou velice lišíme. Nadějí však je, že lze navštívit odborníka a podstoupit psychoterapii nebo i správnou psychofarmakologickou léčbu,“ napsal prof. Cyril Höschl.

Opravdu dobře řečeno, i když to přece jen občas nestačí.

Jak jste na tom?

Škála deprese pro starší a pokročilé

Na jednotlivé položky odpovězte buď Ano, souhlasím, nebo Ne, nesouhlasím.

  1. Se svým životem jsem nespokojen.
  2. Mám méně zájmů než dřív.
  3. Můj život již nemá smysl.
  4. Mám obavy z budoucnosti.
  5. Pocit spokojenosti, nebo dokonce štěstí již snad ani neznám – nepamatuji se na něj.
  6. Připadám si bezmocný.
  7. Raději již nechci nic vidět ani slyšet, „žádné zprávy – dobré zprávy“.
  8. Paměť mi neslouží zdaleka tak, jako sloužila dřív.
  9. Život je slzavé údolí.
  10. Stáří je stav charakterizovaný slovy – marnost nad marnost.
  11. Chybí mi elán do života.
  12. Většina lidí na tom je fyzicky i psychicky mnohem lépe než já.
  13. …a bude ještě hůř.
  14. Není důvod, proč bych měl dbát sám na sebe – nejraději bych ani nebyl.
  15. Není důvod, proč dbát na druhé lidi.

Vyhodnocení

  • ano: Espritu máte na rozdávání. Blahopřeji. Pokud ovšem nelžete.
  • 1–5 ano: Život není peříčko, leč ten váš je přijatelný a obvykle snesitelný.
  • 6–10 ano: Mírný až střední stupeň deprese.
  • 11 ano a více: Velmi výrazná deprese.

Jak je na tom někdo jiný?

Člověk trpící mánií se zřejmě nebude zabývat sebepozorováním, a tím méně pak vyplňováním dotazníků. Můžeme jeho projev hodnotit sami na základě pozorování.

Škála mánie

Na jednotlivé položky odpovězte buď Ano, souhlasím, chová se tak, nebo Ne, nesouhlasím, takto se nechová.

  1. Dotyčný působí jako „utržený ze řetězu“.
  2. Mluví více a hlasitěji, než u něj bývalo obvyklé.
  3. Vybuchne pro maličkost.
  4. Muž: Jeho oblečení je nepořádné. / Žena: Oblečení není přiměřené věku – obléká se, jako by byla děvčátko.
  5. Vyzývavě projevuje zájem o erotiku a sex.
  6. Nemá čas se najíst.
  7. Nevhodně vtipkuje.
  8. Slovník hodnoceného oproti minulosti zhrubl.
  9. Pouští se do akcí, jež jsou předem odsouzeny k neúspěchu – typ „zázraky na počkání, nemožné do tří dnů“.
  10. Níže popíši reálnou i situaci, jež se stala. Odpověď ano znamená, že si posuzovaného dovedete snadno představit, jak jedná podobně jako zmíněný pan X. Je dokonce dosti pravděpodobné, že by takto jednal. Odpověď ne znamená, že si posuzovaného nedovedete představit, jak jedná podobně jako pan X. Je zcela nepravděpodobné, že by takto jednal.
    Vzorová situace: Skupina společensky oblečených kolegů pana X si v hloučku povídá na jakémsi slavnostním setkání. X k nim rychle přijde a bez ohledu na téma hovoru konstatuje, že „jsou shnilí a konečně by měli začít něco pořádného dělat. Pojďte dělat třeba kliky!“ vyzve je a hned jde příkladem. Několik kliků provede a rychle odkvačí.

Vyhodnocení

  • Každé ano znamená v této škále desetiprocentní krok k mánii.
  • Významný je souhlas s možností v položce deset. Pokud u některých položek váháte, máte dojem, že ano je příliš kategorické a mělo by být doplněno určením typu snad nebo může se stát, pak zmíněný souhlas s desítkou pochyby z jiných položek odstraní směrem k jasné odpovědi ano.