Denní mytí v zimě škodí kůži

ROZHOVOR – „Konečně slunce!“ raduje se každý ekzematik, ale i člověk s relativně zdravou pokožkou netrpělivě vyhlíží první jarní sluneční paprsky. Zimní období kůži nesvědčí, často je vysušená a popraskaná. Čím to je? MUDr. Jana Marešová nám prozradila, jak se máme o kůži v zimě starat a varuje, že nás nejhorší období ještě čeká.

Léčbu atopického ekzému jsem vzdala, odmítám totiž kortikoidy. Nicméně do ordinace kožní lékařky MUDr. Jany Marešovépoliklinice Palackého v Praze jsem šla sebevědomě s pocitem, že to nejhorší už mám za sebou. Ekzém se s prvním letošním sluncem zásadně zlepšil. Lékařka Marešová se mi zkušeným okem podívala na ruce a řekla: „To není vůbec dobré a to nejhorší nás ještě čeká.“ Měla na mysli změny klimatu s blížícím se jarem – a týká se to všech, nejen ekzematiků!

Jaké  jsou nejčastější kožní choroby v zimním období? 

Zejména se jedná o atopický ekzém a o lupénku. Samozřejmě je to velice individuální, ale obecně se dá říci, že všichni máme v zimě kůži sušší.

Proč tomu tak je, proč zimní období pokožce nesvědčí? 

MUDr. Jana Marešová

U všech lidí, tedy nejen u ekzematiků, v zimě méně fungují mazové a potní žlázy. To znamená, že se méně potíme. Z důvodu nižší produkce potu a mazu je pokožka zákonitě sušší. U atopiků to ovšem funguje dvojnásob – protože ti mají poničenou kožní bariéru.

Zejména atopický ekzém a lupénka jsou typické sezonní kožní nemoci. Speciálně atopický ekzém reaguje na všechny extrémy. Zhoršuje se tedy jak v horkém létě, kdy se více potíme a pot vyvolává vznik ekzému, tak v případě obráceného extrému, což jsou mrazy v zimě. Pravděpodobně za to mohou i teplotní výkyvy a klimatické změny. 

Není jedním z důvodů také nedostatek slunce?

Určitě. Například u lupénky jsou právě sluneční paprsky nejlepším lékem a u ekzémů  rozhodně zlepšují průběh nemoci. Klimatoterapie, tedy slunce a pobyt u moře, vede k vylepšení projevu kožních nemocí. Důležitá je ovšem zásada odjet k moři pouze v klidné fázi onemocnění. Pokud tam pojedeme ve zhoršené fázi ekzému, tak nejenže efekt nebude pozitivní, ale stav se může i zhoršit.

Mořské  klima samozřejmě ničím nenahradíme, ale můžeme v zimě nahradit sluníčko například soláriem?

Solária tak, jak jsou v současné době provozována v České republice, jsou spíše nebezpečná a rozhodně bych je nedoporučila. Alternativou nedostatku slunečního záření může být spíše světloléčba.

Čtěte téma: Solária, stroje na rakovinu?

Je opravdu proč se bát umělého slunce?

Co kdysi slavné horské sluníčko?

MUDr. Jana Marešová

Léčebná část světelného spektra není jen UVB záření, které najdeme v horském sluníčku, ale UVB v kombinaci s UVA, nebo čisté UVA záření.

Bavíme se o vysušování  kůže. Jaký vliv má zimní období na vlasy? Ty by se nám měly teoreticky v zimě méně mastit…

Samozřejmě je to velice individuální. Nesmíme ovšem zapomínat, že maštění vlasů je zejména vnitřní, tedy hormonální záležitostí. Se zimním vysušováním však může souviset i třepivost nehtů.

Jsou nějaké  zásady, jak pečovat o pokožku v zimním období?

Jednoznačně bychom ji měli v zimě promazávat. Jak atopici, tak zdraví lidé. Dále bychom měli omezit koupání jen na mytí nutných partií. Samozřejmě vadí samotné máčení, obsah chloru ve vodě, ale i používání nejrůznějších vysušovadel, například mýdel a sprchových gelů.

Anketa

Máte v zimě problémy s pokožkou?

Čtěte téma: Zrušte svoje strie!

Drtivá většina žen se někdy potká se striemi, nehezkými kožními prasklinkami, které milují rychle rostoucí objem těla.

To platí  i o sprchování?

Ano. Denní mytí kombinované s těmito přípravky je v zimě krajně nerozumné, protože už tak suchou kůži ještě více vysušujeme. To platí obecně, tedy i pro zdravé lidi. U ekzematiků nebo u lidí s jinou kožní nemocí pak dvojnásob. Ti by měli před koupáním i sprchováním natírat postižená místa speciálními oleji, které vytvoří na kůži ochrannou vrstvu. Běžně jsou k sehnání v lékárnách. Důležité je omezit koupání i sprchování na dvakrát týdně. Samozřejmě to neplatí pro sportovce, manuálně pracující, nebo pro lidi, kteří se nadměrně potí.

Můžeme kůži v zimě pomoci, nebo naopak ublížit skladbou potravy? 

O vztahu přijímané potravy s kožními nemocemi mluví zejména lékaři zabývající  se alternativní medicínou. Svým způsobem s nimi souhlasím, protože průběh ekzému lze tímto způsobem částečně ovlivnit. To znamená, že bychom se měli stravovat zdravě a dodržovat pitný režim.

Co jíst? Inspiraci najdete v našem speciálu ZELENINA CHUTNĚ.

MUDr. Jana Marešová

Platí to zejména u dětí, kde je životospráva při atopickém ekzému nezbytná. U dospělých lidí to zas tak úplně neplatí, ale je pravda, že když se člověk narodí s atopií, což je vrozená alergie (může to být jak atopický ekzém, astma, senná rýma, kopřivka,…), tak bohužel musí počítat s tím, že se mu během celého života může objevit další nová alergie. Jak na jídlo, tak třeba na štípnutí hmyzem.

To znamená,  že není žádné obecné doporučení, jakým potravinám by se měl ekzematik vyloženě vyhýbat? 

Skladba jídelníčku u dospělého příliš neovlivní průběh nemoci. Není to tak, že bych vám řekla, co nesmíte. Dospělý pacient by měl dávat pozor na to, co se děje s jeho kůží, když danou potravinu sní. Zda ho například nesvědí, nečervená a podobně. Tím vlastně zjišťuje, že nějakou potravinu nesnese. Může to být téměř cokoliv – od mléka přes rajčata, sóju, kakao, čokoládu, ořechy, mák a mohla bych pokračovat dál. Jediné, co bych vám jako dospělé atopičce vyloženě zakázala, je kiwi. U ovoce, které se dováží ze zahraničí, platí obecně, že může být častěji alergenem než české ovoce.

Foto: Ivana Dvorská

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 17. 3. 2010 12:58