Darovat krev by měla být samozřejmost. Tisíce dárců přitom chybí

Alespoň jednou v životě krev darovalo 30 % české populace. Opakovaně si ale půllitr životadárné tekutiny nechalo vzít jen osm lidí ze sta. Co vězí za tak mizernou návštěvností?

Krev je nezbytnou součástí lidské organismu, v těle každého z nás koluje čtyři až šest litrů této kapalné červené tkáně. Záleží na hmotnosti daného jedince, dospělí lidé mají asi 60 ml krve na kilogram tělesné hmotnosti.

Umělá krev už existuje

Pakliže dojde k významné ztrátě krve, ať už díky vnitřnímu či zevnímu krvácení, je třeba přistoupit k jejímu doplnění. Ale kde ji vzít? Francouzský lékař Luc Dounay nedávno úspěšně vpravil do těla pacienta transfúzi z krevních buněk, vypěstovaných v laboratorním skle. Stvořil tak sice krev umělou, jak ale sám přiznává, je to úplný začátek běhu na dlouhou trať. Zatím si tedy musíme vystačit z vlastních zásob, respektive ze zásob ostatních. Darovaná krev je tekutinou naprosto nezbytnou pro chirurgii, gynekologii, onkologii a mnoho dalších oborů. Zachraňuje životy při porodech, při léčbě leukemie, těžkých autonehodách či při transplantacích.

Kdo se může stát dárcem?

V naší společnosti je zažité všeobecné přesvědčení, že se dárcem může stát jen zcela zdravý člověk. Řada lidí se tím cítí rovnou vyřazena a nezajímá se o přesné podmínky zdravotní způsobilosti stanovené lékaři. „Dárcem krve může být pouze jedinec, jehož zdravotní stav je takový, že není ohrožen darováním krve ani on sám, ani příjemce transfuze, kterému byly podány transfuzní přípravky vyrobené z jeho odběru. Neplatí tedy, že darovat krev nebo její složky může pouze absolutně zdravý jedinec, který nikdy neprodělal žádné onemocnění. Ale samozřejmě existují důvody, na základě kterých je třeba po určitou dobu darování krve odložit nebo dokonce jedince vylučují z registru dárců krve natrvalo,“ objasňuje jeden z častých mýtů doktorka Daniela Dušková z transfuzní stanice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Proč tak málo chodíme darovat krev?

Čím jsou motivováni dárci? Na konci roku 2009 bylo v České republice registrováno 293 tisíc bezpříspěvkových dárců krve, oproti roku 2008 se jedná o 2,3% nárůst. Do optimálního stavu jich však stále zhruba 128 tisíc chybí.

Hlavním problémem dárcovství je stárnutí populace registrovaných dárců, rozmach komerčních plazmaferetických center a nedostatek prvodárců, domnívají se v Nemocnici Hořovice.

Kdo se bojí, nedává krev

Nejčastější motivací dobrovolných dárců krve je potřeba pomáhat jiným. Další místo obsadily peníze a finanční odměny, přestože nejsou obvyklým standardem. Hned za hmotnými statky však stojí potřeba vykonat dobrý skutek, solidarita a soudržnost. I když nad finanční stránkou věci převládají kladné lidské vlastnosti, které nás mohou zavést na bílé omyvatelné křeslo, přeci jen jsou věci, které by nás navnadily víc.

Další překážkou rozvoje dobrovolného dárcovství je podle odborníků nedostatek osvěty o odběrech. Úroveň našich znalostí přitom není vůbec špatná – více než polovina lidí ví, jak často mohou darovat krev i kde se nachází jejich nejbližší transfuzní stanice. Nejčastěji ji mají do deseti kilometrů od svého bydliště, stojí v průzkumu agentury STEM/MARK. „Až 7 z 10 dotázaných však přiznalo, že v darování krve jim brání různé formy strachu. Nejčastěji se bojí bolesti. Častým jevem je také strach z jehel, injekcí či zdravotních následků odběru krve,“ říká Kateřina Pulkrábková z VZP. Přestože sedm z deseti lidí věří, že dárcovství krve je nezbytné pro správné fungování českého zdravotnictví, k odběru je to nepřiměje. Mezi dalšími důvody, proč krev nedarovat je uváděna nevolnost či mdloby, které by mohly odběr doprovázet.

Co by podle lidí dokázalo zpopularizovat dárcovství krve?

  • podpora ze strany zaměstnavatele
  • možnost čerpání náhradního volna
  • lepší dostupnost odběrových míst
  • více informací o odběrných místech
  • úlevy na daních pro dárce
  • přístup k aktuálním stavům v daných transfúzních stanicích
  • více informací o zdravotních následcích dárcovství krve
  • informace o tom, jak darovaná krev pomůže

Je třeba vyzdvihnout, že mnohé ze jmenovaných pohnutek, které by možná vedly k větší návštěvnosti transfúzních stanic, už dávno funguje. Jen se o nich příliš neví. Například volno vám v práci zaměstnavatel dát musí, velí mu tak Zákoník práce – Zák. 262/2006 Sb. a navíc vám ho musí zaplatit. „K činnosti dárce při odběru krve a při aferéze; přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru,“ stojí v zákoně.

Pokud vám body k dobru nepřipíše zaměstnavatel, můžete si přilepšit s vaší pojišťovnou. Ty odměňují dárce různými dárky a příspěvky, ať už se jedná o vitamíny, příspěvek na lázně či bezplatné cestovní pojištění. Stačí se informovat.

Jak je darovaná krev využita i jaká jsou rizika dárcovství krve osvětlí webové stránky www.transfuznistanice.cz. A pokud vás zajímá, kde se ve vašem okolí nachází odběrná místa a jak velké jsou její zásoby krve, stáhněte si do telefonu mobilní aplikaci určenou pro operační systémy iOS a Android. „Hlavním přínosem této aplikace je kompletní přehled transfuzních stanic s odběrovými místy, mapou a aktuálním stavem zásob krve podle krevních skupin,“ dodává Kateřina Pulkrábková. Aplikace je zdarma ke stažení na internetu.

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 9. 2014 21:28