Čokoláda - lepší než sex?

Málokterá pochutina v nás vyvolá tak euforické a uklidňující pocity jako čokoláda. Toto pokušení, tak sladké, jemné, lákavé, rozkošně se rozpouštějící na jazyku… považovali již staří Aztékové za pokrm bohů a jeho pití bylo vyhrazeno vládnoucí vrstvě.

Nejsou to ale jenom vynikající chuťové vlastnosti, co čokoládě dodává jedinečného významu. Střídmé užívání čokolády rovněž prospívá zdraví, a to zřejmě daleko více, než si uvědomujeme. Kromě svých léčivých účinků se čokoláda ale může stát také drogou.

Čokoláda třikrát za měsíc prý prodlouží život

Koncem roku 1998 proběhla zpráva o výzkumu ve Velké Británii, podle kterého čokoláda prodlužuje život. Výzkum trval pět let a zúčastnilo se ho 7841 osob. Podle jeho závěrů mají konzumenti čokolády větší šanci dožít se vyššího věku než čokoládoví abstinenti. Britští vědci doporučují všem, kteří chtějí dlouho žít, aby jedli čokoládu alespoň třikrát měsíčně. Výrazně vyšší spotřeba ale není vhodná kvůli vysokému obsahu cukru.

Zdá se, že oněmi blahodárnými látkami v čokoládě jsou polyfenoly: antioxidanty, které zabraňují zhoubnému účinku volných radikálů na buňky a chrání tak organismus proti různým nemocem. Polyfenoly příznivě působí na srdečně cévní choroby. Snižují hladinu cholesterolu v krvi, uvolňují stres, vykazují i protizánětlivé a v některých případech protinádorové působení.

Čokoládové homeopatikum

Čokoláda (drcené kakaové boby promíchané s mléčným cukrem) se používá i jako homeopatický lék s názvem Chocolate (Choc). 

U dobrovolníků, na kterých se lék zkoušel, se snížil pocit deprese a podrážděnosti, zlepšila se jim nálada, mnozí se cítili velice klidní a uvolnění a na věci, které je obvykle rozčílily, reagovali po Chocolate velice racionálně. Ženám se zlepšila premenstruační tenze. Někteří z dobrovolníků měli pocit, že po skončení testů se stali lepšími lidmi než dříve a nalezli i pocit jistoty. Často se zlepšil jejich zrak, sluch i čich a uvolnil se ucpaný nos.

Lepší než sex?

A jak je to s oněmi uklidňujícími účinky a se závislostí na čokoládě?

Naše tělo je schopné přirozeně syntetizovat látky s podobnými účinky jako mají narkotika: tišit bolest a vyvolávat řadu příjemných pocitů. Jednou z takových látek je fenyletylamin, který vylučuje mozek zamilovaných lidí. Tato sloučenina, která může ovlivnit zlepšení nálady a zmenšit pocit studu, úzkosti, paniky a strachu, je obsažena i v čokoládě.

Lidé, kteří trpí silnou depresí, jako např. oběti neopětované lásky, proto po fenyletylaminu podvědomě touží. Takto postižení jedinci hledají v období deprese východisko v jedení čokolády. V jednom výzkumu prý dokonce celá polovina žen uvedla, že by daly přednost čokoládě před sexem. Uklidňující účinky rovněž vysvětlují, proč spotřeba čokolády stoupá u žen v období premenstruačního syndromu.

Další uklidňující látkou izolovanou z čokolády je anandamid, který stimuluje stejná nervová centra v mozku jako marihuana. Ovšem k dosažení obdobného účinku jako u trávy byste museli sníst čokoládu v množství rovnající se pětině vaší hmotnosti. Spekuluje se i o dalších látkách. Příjemné pocity, jak známo, vyvolává i požívání cukru.

Pravá aztécká

Cestu k čokoládě ukázal Kolumbus svou objevnou cestou do Ameriky. Nějaký čas ale trvalo, než si pochutina získala svou oblibu v Evropě. Počáteční pokusy musely chutnat až nepříjemně ostře a trpce, pokud se připravovaly podle aztécké receptury: směs z kakaa, pražených bobů a kukuřice, nastavená vodou a okořeněná chilli a paprikou. Teprve když u španělského knížecího dvora jeden dvořan přimíchal ke kakau cukr místo chilli, našli Evropané v čokoládě skutečné zalíbení. Pokud byste chtěli ochutnat pokrm podobný pravé čokoládě aztéckých bojovníků, pomůže vám k tomu následující recept:

20 g pražených rozemletých kakaových bobů (můžete nahradit kakaovým práškem) rozmícháme ve vodě a asi dvě minuty povaříme v půl litru vody spolu s vanilkou (5 cm vanilkové tobolky, příp. další koření dle chuti) na mírném ohni. Pokud chceme, aby naše čokoláda byla hustá, přidáme ještě podle potřeby kukuřičnou mouku. Po chvíli vznikne (za stálého míchání) poměrně hustá čokoládová kaše, kterou necháme vychladnout a podáváme ji studenou. Staří Aztékové někdy tuto směs sušili, až ztvrdla a mohla se skladovat. Brali si pokrm na válečné výpravy; po jejím požití prý člověk neměl vůbec hlad.

Kvalita bobů a čokolády

Rozdíly v kvalitě čokolády závisí na surovinách, zvláště na podílu cenného kakaa „Criollo“. V běžném obchodě čokoládu vyrobenou z kvalitního criolla neobjevíte. V rámci světového obchodu se kakaové boby rozdělují do tří skupin:

1. Fine – především boby ze skupiny criollo a podobné typy; na trhu zastoupeno velmi málo
2. Flavour – kakao, které pochází hlavně ze Střední Ameriky a Karibiku
3. Ordinary – kakao z produkce zemí západní Afriky a z Brazílie

Jak se zorientovat v tabulkových čokoládách:

• Tmavá (hořká) čokoláda: někdy se nazývá prostá nebo pravá čokoláda. Obsahuje kakaovou hmotu, kakaové máslo a cukr, neobsahuje mléko. Evropské normy specifikují minimálně 35 % kakaové sušiny. Čokoládu můžeme považovat za kvalitní, obsahuje-li alespoň 50 % kakaových přísad.
• Mléčná čokoláda: má nižší obsah kakaa. Předpisy EU vyžadují v mléčné čokoládě zastoupení nejméně 35 % pevných složek kakaa, k tomu je přimícháno cca 15 % sušeného nebo kondenzovaného mléka. Čerstvé mléko se obvykle nepřidává. Zbytek tvoří cukr. Kvalitní mléčná čokoláda obsahuje minimálně 30 % kakaových a 14 – 25 % mléčných součástí.
• Smetanová čokoláda: zde je přípustných 60 % cukru. Smetana se přidává většinou v podobě prášku.
• Bílá čokoláda: neobsahuje žádný kakaový prášek. Z kakaa však obsahuje nejméně 20 % kakaového másla + cca 15 % sušeného mléka + 55 % cukru. Kvalitní bílá čokoláda obsahuje minimálně 25 % kakaového másla a 25 % mléka.
• „Aero“ čokoláda: do čokoládové hmoty je cíleně vháněn vzduch.
• Noisette: obsahuje nejméně 15 % mletých lískových oříšků. Spolu s celými nebo sekanými ořechy smí činit podíl ořechů až 60 % čokolády.
• Couverture: nejkvalitnější čokoláda. Obsahuje vysoké procento (32–39 %) velmi kvalitního kakaového másla, je tekutá, snadno se rozpouští v ústech a má vynikající chuť.

Tipy:

• Čokoláda je lehce skladovatelná a vysoce kalorická potravina, její energetická hodnota činí až 27 500 joulů na kilogram. Proto je vhodné přibalit si ji na různé náročné výlety. Na své výpravy si ji berou i horolezci v Himálajích.
• Pokud leží čokoláda delší dobu v teple, tvoří se na povrchu tzv. „tuková jinovatka“. V teple se kakaové máslo rozpouští a při ochlazení se pak tvoří bělavé tukové krystaly. Neznamená to však zkázu, čokoláda pouze ztrácí svůj lákavý vzhled.
• Při silné potřebě jíst čokoládu se dá hovořit až o závislosti, která se jen špatně odvyká. Přitom může pomoci nahrazení čokolády svatojánským chlebem (karob).
• Nedávejte čokoládu psům. Bylo totiž zaznamenáno již několik úmrtí psů, kteří pozřeli větší množství čokolády. Psi jsou na metylaxantiny, v tomto případě kofein a theobromin, mimořádně citliví, a nedokáží je tak dobře vyloučit jako lidé. Odhaduje se, že psa může smrtelně ohrozit dávka mléčné čokolády v množství asi 50 až 60 g na kilogram jeho hmotnosti.

Zdroje:
J. Arcimovičová, P. Valíček: Čokoláda pokrm bohů
U. Pollmer, B. Schmelzer-Sandtnerová: Šokující pravda o potravinách