Co se s námi děje při spánku a 6 nejčastějších poruch

Jeden sebou ze spaní škube, někdo spí málo, jiný by spal, spal a spal… Všechny poruchy spánku komplikují život, ovlivňují jeho délku a naše zdraví.

Kvalita a množství spánku má vliv na naše zdraví i délku života. Nedopřejeme-li dlouhodobě našemu tělu dostatek odpočinku nebo je náš spánek nekvalitní, může to mít vliv na vznik kardiovaskulárních chorob a dalších nemocí, upozorňují lékaři.

Co se s námi děje při spánku

Spánek je stav organismu, kdy jsou sníženy reakce na vnější podněty, je omezena pohybová aktivita a mění se činnost většiny systémů, zejména v mozku.

Během noci se střídají dva typy spánku podle mozkové aktivity, a sice spánek bez rychlých očních pohybů (NREM) a s rychlými pohyby očí (REM).

NREM spánek se dělí na tři fáze. První nastává mezi spánkem a bděním, kdy můžeme reagovat se zpožděním na oslovení a udržet tělo vsedě. V druhé fázi už tělo v labilní poloze neudržíme. Nejpomalejší je mozková aktivita během třetí fáze NREM spánku.

U REM spánku je aktivita výrazně vyšší. „Během REM spánku je mozková aktivita srovnatelná s bdělým stavem a zdají se nám sny, které mají emotivní, zážitkový nebo sexuální obsah,“ říká neurolog Karel Šonka z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a dodává: „V NREM spánku převládají sny nezáživné a banální.

Během celého spánku se NREM/REM fáze opakují třikrát až pětkrát.

6 poruch spánku

Potíže se spánkem mohou mít různou podobu: nespavost, chrápání, špatné usínání… Může jít více méně o jednorázovou záležitost v důsledku únavy, stresu, změny režimu a podobně, ale také o dlouhotrvající potíže. S takovými poruchami spánku pomohou na specializovaných pracovištích a spánkových laboratořích.

Jaké poruchy spánku známe?

  • Nespavost
  • Poruchy dýchání ve spánku – spánková apnoe
  • Centrální hypersomnie – nemoci s nadměrnou spavostí, která vzniká bez ohledu na kvalitu a trvání nočního spánku
  • Poruchy cirkadiánního rytmu – nejčastěji se jedná o poruchu fázového posunu spánku, při níž má nemocný svoje biologické hodiny nastaveny na pozdní usínání a pozdní vstávání
  • Parasomnie – nežádoucí stavy vědomí, myšlení, pohybu a chování vyskytující se ve spánku nebo při probuzení (náměsíčnictví, noční děs, poruchy chování v REM spánku, kdy člověk v reakci na probíhající sen provádí pohyby)
  • Poruchy pohybu vázané na spánek, např. syndrom neklidných nohou (Willis-Ekbomova nemoc)

Příliš krátký spánek krátí život

Každý z nás má někdy tendenci zkracovat dobu svého spánku, lidé dokonce s jeho délkou dlouhodobě experimentují a zkouší například tzv. dvoufázový či polyfázový spánek.

Podle Americké akademie spánkové medicíny a Americké společnosti pro výzkum spánku však spánek kratší než sedm hodin zvyšuje u dospělého člověka riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, poruchy nálady, nehod a kratší délky života. „Některé statistiky ukazují, že s kratším dožitím může být spojován i příliš dlouhý spánek, tedy delší než devět hodin. Za normální dobu spánku považujeme šest až devět hodin,“ uvádí prof. Šonka.

Delší spánek sám o sobě není škodlivý. Změny v jeho délce ale mohou u některých lidí vyvolat silné bolesti hlavy nebo až migrény. „Mladí lidé bývají schopni i po přiměřeně dlouhém nočním spánku spát hlubokým spánkem ještě i v dopoledních hodinách. Probuzení jim pak může připadat nepříjemné a je pro ně obtížné se dostat do plného intelektuálního tempa,“ popisuje lékař.

Na kvalitu spánku mají vliv i elektronická média 

Elektronická média mohou působit jako rušivý element, a tím nás připravit o klidné usínání. „Svítící monitory i těch nejmenších zařízení vyzařují intenzivní světlo, které aktivuje hypotalamus, čímž spánku zabraňují. Proto pokud se chcete v klidu vyspat, nechte své mobily, tablety a počítače před spaním vypnuté,“ radí prof. Karel Šonka.

Podle publikace Digitální demence, která již při svém prvním vydání vzbudila mimořádný ohlas i ostré debaty, ovlivňují digitální média u dětí a mladistvých negativně nejen například schopnost soustředění, ale také právě kvalitu spánku.

Odborná spolupráce:

Prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc., FCMA

Neurolog, zástupce přednosty Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK, předseda České neurologické společnosti ČLS JEP.

Zdroj: TZ VFN

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 9. 2016 15:15