Co to má být, to europivo?

Autor: European Union Center

Spojení europivo je dost nešťastné a navíc nepřesné. Stalo se synonymem pro piva z nadnárodních gigantů, bez tváře a charakteru, která uspokojí žízeň a nenabídnou žádný další požitek.

Europivo – aktuálně hojně oblíbený i omílaný pojem. Spousta lidí jej používá, aniž by znala jeho pravý význam – toto slovo se stalo jakýmsi synonymem pro piva vyráběná nadnárodními pivovarnickými giganty. Piva bez tváře a charakteru. Piva dostupná takřka kdekoli, piva, která uspokojí žízeň a nenabídnou prakticky žádný další požitek. Někde jsem dokonce četl i myšlenku, že pokud označíte výtvor pivovaru europivem, bylo by vás možno v krajním případě i soudně stíhat. Pojďme se pokusit podívat se trochu blíže na možný význam i původ tohoto slova.

Debata na téma termín europivo začala v diskuzi: Vyvoněný euroškopek

Pestrá piva umí velké pivovary jen výjimečně


Autor: European Union Center

Europivo? Nudná piva tu byla dávno před EU

Znalci i milovníci zlatavého moku vědí, že piva se zařazují a třídí do spousty pivních druhů, kategorií, podkategorií, stylů, atd. Pro naši potřebu si však vystačíme jen s dvojím členěním:

  1. piva vjemově (chuť, zrak, čich) pestrá
  2. piva vjemově chudá

Nepochybuji o tom, že by každý z čtenářů dokázal bez zaváhání vyjmenovat hned několik zástupců obou skupin. Jistě se také shodneme v tom, že jako piva vjemově pestrá bychom povětšinou mohli označit piva vařená v minipivovarech, malých pivovarech a pivovarech středních (tady jen upozorňuji, že se co do velikosti pivovarů budu držet naší domoviny, protože např. v USA znají pojem řemeslný pivovar, craft brewery, což značí pivovar s ročním výstavem do 7.000.000 hl). Ve stejném duchu by také bylo možno dodat, že piva vjemově chudší a chudá jsou často (ne vždy!) vyráběna zase velkými pivovary a pivovarskými uskupeními.

Aktuálně: K prodeji falšovaného alkoholu stačí jediná originální lahev

Nadnárodní značka – nadnárodní chuť

Zkusme si odpovědět na otázku – proč zrovna velké pivovary vaří piva vjemově méně pestrá?

Je to prosté, takové pivovarnické sdružení má svoje pivovary, pobočky a závody rozprostřeny prakticky po celém světě. Po celém světě často prosazují svoji globální nadnárodní značku piva, kterou vyrábějí a prodávají. Z logistických důvodů se jim nemůže vyplatit vařit danou značku na jednom místě a rozvážet ji po celém světě. Je výhodnější mít více provozů a uspořit na přepravních nákladech.

Ale… pivo se přece vyrábí ze čtyř základních surovin, které určují charakter piva – z vody, sladu, chmele a pivovarských kvasnic. A tady je identický problém – abychom ve všech závodech vyráběli stejné pivo, museli bychom mít stejné vstupní suroviny! Takže bychom převáželi vodu, slad, atd. I kdepak, tudy cesta nevede! Proto byly vyvinuty takové technologické postupy, které eliminují různost vstupních surovin a výsledný produkt (pivo) je vždy vjemově shodný. Nebylo by přece vhodné, aby značka xy (možno dosadit libovolnou nadnárodní značku, která ctěného čtenáře napadne, autor tím vylučuje preferenci či naopak pohanu jakékoli konkrétní světové značky) chutnala jinak v Evropě, Asii,…

Ne europivo, ale pivo unifikované

Zkrátka a dobře – takto vyráběná piva jsou chuťově plochá, nepříliš hořká, s vyšším stupněm prokvašení = jsou UNIFIKOVANÁ. Dá se s nimi slušně uspokojit žízeň, dá se při jejich konzumaci vést obchodní jednání s partnerem z libovolné části světa, protože jej chuťově neunaví. Nemá totiž čím unavit. Myslím, že toto je to správné slovo, které velmi dobře vystihuje podstatu věci.

Tady je však nutno vrátit se na úvod – k europivům. Proč zrovna pojem europivo? Evokuje to Evropskou unii či Evropu jako světadíl. Ale nudná a plochá piva se vystavují po celém světě a existovala dlouho před vznikem EU. Navíc – nadnárodní pivovarská sdružení jsou v držení rukou soukromých, ne evropských. Je tedy nasnadě, že spojení europivo je poměrně nešťastné a navíc dosti nepřesné. S lehkým zaskřípěním zubů bych jej byl ochoten brát jako jakýsi terminus technicus, ale přiznávám, že se mi vůbec nelíbí. Proto navrhuji:

Pojďte, budeme raději používat pojmu UNIFIKOVANÉ PIVO! Pro ty, kteří si libují v třídění pivních stylů, navrhuji zase termín MEZINÁRODNÍ PIVO (International Beer). A klidně jej můžeme dále dělit na International Lager a International Ale.

Máme u nás europiva? Podle mě ne

Nemohu si odpustit jednu poznámku – prakticky veškerá tuzemská piva jsou piva s charakterem a tváří. Pokud si myslíte, že jsem se zbláznil, navštivte země na jihu a jihovýchodě Evropy či země Asie, severní i jižní Ameriky. Tam vám nabídnou pivní styl Pale Lager (světlý ležák) – piva surogovaná (doslazovaná pro vyšší výtěžnost) řádnými porcemi kukuřice či rýže; piva, která vás i při velkém podchlazení budou pálit v krku a naleznete v nich nepříjemnou lihovou stopu! To je ta pravá unifikace – to je to pravé europivo (brrr!).

Budete se hodně zlobit, když napíšu, že v České republice europiva nemáme? I když, … vlastně asi máme – nazýváme je marketovými pivy – velmi levná piva s často prapodivnými názvy, určená pro ty nejméně náročné konzumenty.

Čtěte dále: Jsou ovocná piva cool?

20 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 12. 2014 20:58