Co je pro nás při koupi potravin nejdůležitější? Cena to není

Autor: photl.com

Ministerstvo zemědělství chtělo vědět, podle čeho si vybíráme potraviny. Z následného průzkumu jsme pak vyšli jako labužníci. Určující prý je chuť.

Co rozhodne, jestli sáhneme po tomto kečupu nebo po tom vedle? Jaká jsou naše kritéria pro výběr potravin v obchodech? To jsou otázky, na které chtělo znát odpovědi Ministerstvo zemědělství, a proto si nechalo zpracovat průzkum veřejného mínění o kvalitě potravin. Máme pro vás výsledky, které jsou rozhodně lichotivé. Avšak zpracované na vzorku pouhých šesti set třiceti respondentů.

Dále čtěte: Kolik institucí u nás vlastně kontroluje potraviny?

Průzkum Ministerstva zemědělství se zaměřil především na to, jak vnímají spotřebitelé bezpečnost potravin. Zajímali se, jestli zkoumáme složení potravin a nakolik nás při nákupu ovlivňují aféry s průmyslovou solí v polských potravinách, případně vysokým výskytem dioxinů v mase. Otázky se stočily i k regionálním potravinám. Jestli víme, odkud pochází jídlo, které vkládáme na pokladní pás a podle čeho posuzujeme jeho kvalitu. „Výsledky průzkumu přinesly zajímavé informace o tom, co spotřebitele zajímá, a podle čeho si vybírají potraviny. Nejdůležitějším faktorem u jídla je podle zákazníků chuť (92 %) a cena (73 %). Pro 61 % dotázaných je podstatné složení výrobku, 48 % považuje za důležitý tuzemský původ potraviny. Takové údaje nám pomůžou zaměřit se na oblasti, ve kterých by bylo dobré posílit informovanost,“ řekl ministr zemědělství Petr Bendl.

Čeho se bojíme nejvíc?

Strach nám nahánějí nebezpečné bakterie jako salmonela či listerie a dále i přítomnost rtutí a dioxinů. Obavy neskrýváme ani nad čerstvostí a kvalitou, kterou leckdy vyšší cena nezaručuje. Kvalita potravin se podle subjektivního názoru 28 % dotázaných zhoršila, naopak 5 % dotázaných se domnívá, že je lepší. Negativní názor vyjádřili častěji muži než ženy, které ve většině domácností nakupují potraviny, a proto jejich postoj více reprezentuje skutečnost. Podle 82 % spotřebitelů by měl stát stanovit minimální požadavky na složení všech potravin. Nejvíce by to lidé uvítali u masných výrobků. Doba oborových norem, které byly pevnou součástí státních potravinářských podniků před revolucí, zdá se, volá po oprášení.

Čtěte také: Tomáš Čupr rozjíždí po Slevomatu nový projekt: Dáme jídlo?

Zajímavostí je, že podle průzkumu si více než třetina lidí znovu koupila potravinu, se kterou předtím nebyla spokojená. Dotázaní uvedli, že chtěli dát výrobku druhou šanci a přesvědčila je také výhodná cena. Velcí prodejci a výrobci jednoduše marketing nepodceňují. Jedna špatná várka položí jen toho nejmenšího.

Prošlé nejíme a závadné už vůbec ne

Důslednější jsou lidé ve sledování data spotřeby. „Téměř polovina spotřebitelů zásadně nejí potraviny po vypršení jejich data spotřeby. Nejčastěji jsou to rodiny s dětmi a lidé ve věku od 35 do 54 let,“ uvedl Petr Bendl. Bezpečnost potravin je prý u zákazníků stěžejní. 72 % oslovených zaznamenalo medializované případy závadných potravin a někteří z nich následně změnili své chování a konzumaci příslušného výrobku na čas omezili. Plní se tedy účel webu potravinynapranyri.cz, který už od léta věší na pranýř potraviny, které nemají v obchodech ani skladech co pohledávat. Původ výrobku zajímá především zákazníky s vyšším vzděláním, etikety pak pročítají spíše ženy.

Odráží tento průzkum i vaše zažité zvyklosti? Myslíte, že odpovídá realitě?

Čtěte dále: Češi volají po kvalitních potravinách, ale nekupují je

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 11. 2012 20:38