Čím víc lásky, tím víc rozvodů

V Indii, zemi smluvených manželství, začali pozorovat zajímavý, leč ne úplně překvapivý fenomén. Čím více do Indie prosakuje západní kultura, tím častěji se objevují manželství z lásky. A čím častější jsou manželství z lásky, tím více v Indii roste rozvodovost. Indie trvá na tom, že stavět manželství na lásce je naivní a nepraktické.

Jen co jsem přiletěla do Indie, kde pracuji na reportáži o smluvených manželstvích, několik lidí mě upozornilo, že budu mít problém, aby se mi k tomuto tématu místní lidé vyjádřili.

Indie

„Západní novináři sem pořád jezdí dělat negativní reportáže o smluvených manželstvích, aby mohli ukázat, jak je indická společnost divná,“ říkali mi.

Ačkoli někteří lidé, se kterými jsem mluvila, vyjádřili zklamání nad tím, že západní společnost nechápe pointu smluvených manželství, mluvit o něm chtěli úplně všichni. Indové totiž do hloubi duše věří, že manželství má být postaveno na racionálnějším základu, než je láska. Jako argument rádi používají fakt, že Západ, kde polovina manželství ztroskotá, je poslední, kdo by měl nad smluvenými manželstvími ohrnovat nos.

V Indii se rozvádí zhruba jedno procento párů, což má samozřejmě hlubší důvody než je tradice smluvených manželství, ale za zmínku to stojí.

Více o seriálu: Láska 2010

Anketa

Myslíte si, že manželství má být založeno v první řadě na lásce?

Smluvená manželství už v Indii dnes už většinou nefungují tak, že rodiče vyberou svým dětem partnera a představí jim ho až při svatbě. Rodiče stále sice vybírají svým dětem partnery podle kritérií jako jsou materiální zabezpečení, vzdělání, kasta nebo alespoň „podobnost rodin“ a astrologická kompatibilita, ale finální rozhodnutí v „moderních indických rodinách,“ už nechávají na mladých. Ti si můžou vzájemně volat, psát e-maily a mít šanci se aspoň trochu před svatbou poznat.

ARTI, sedmadvacetiletá vzdělaná a úspěšná Indka, která žije v Londýně, své rodiče v Dillí dokonce sama poprosila, aby jí s hledáním manžela pomohli, i když oni sami ji podporovali v tom, aby si někoho našla sama. Je pro ni důležité, aby rodiče vybrali někoho, s kým budou sami spokojeni. Indická manželství totiž nejsou spojením životů dvou lidí. Jsou spojením dvou rodin.

Předchozí díl seriálu: Když muž zahýbá, ale ne s milenkou

Indem v Americe

Třiatřicetiletý JOGEŠ pochází z Dillí, ale vysokou školu vystudoval ve Spojených státech a už tam zůstal. Stal se americkým občanem, v Kalifornii má úspěšnou firmu a jezdí terénním Porschem. V těchto aspektech se životu na Západě přizpůsobil naprosto bez problémů. Co se týče vztahů je ale zarytým Indem.
Smluvená manželství fungují,“ říká Jogeš. „Nikdo mě přece nezná tak dobře jako moje vlastní rodina.“
Když mu bylo třicet, zavolal tátovi do Dillí a řekl mu, že je připraven nechat si najít nevěstu. Byl finančně zabezpečený a na manželství se cítil zralý. Otec rozhodil sítě v okruhu svých známých a brzy začaly chodit životopisy nevěst, ze kterých rodina vybrala pět kvalifikovaných kandidátek. Všechny splňovaly požadované podmínky: pohledné hinduistky, světlá pleť, vysokoškolské vzdělání, jejich rodiny na tom byly finančně podobně dobře jako Jogešova rodina a nevadilo jim, že nevěsta se bude muset přestěhovat do Ameriky.

Jogeš si z uchazeček vybral jednu, o deset let mladší dívku ze stejné části města. Přes svátky ji přijel navštívit a požádat o ruku. Když přiletěl do Indie podruhé, bylo to už na svou vlastní svatbu.
Dnes, skoro dva roky po svatbě spolu žijí v Kalifornii, čekají první dítě a oba září štěstím. „Věděl jsem, že mi rodina vybere dobře,“ říká Jogeš. „A kdyby nevybrali, tak mi pomůžou manželské problémy vyřešit. Od toho je rodina.“

Valentýnská soutěž: Vyhrajte knihu za příběh lásky!

Vyberte mi nevěstu…

S. SITAMARAN, sedmdesátiletý univerzitní profesor, říká, že láska je sice důležitým faktorem i ve smluvených manželstvích, ale ne hned. „U vás přichází prvně láska a manželství až po ní. U nás přichází láska až po manželství,“ vysvětluje. Sitamaran, který svoji ženu poznal prostřednictvím smluveného manželství před 40 lety, vypráví, že tenkrát poprosil rodiče, aby mu prostě vybrali takovou ženu, se kterou si myslí, že by si rozuměl. A manželství mu prý vyšlo skvěle.

Pro lidi za západního světa, kteří často na svých rodičích nenechají ani výběr vánočního dárku, natož životního partnera, je to jen těžce představitelné. Má to bezesporu i svoje výhody. Když jsou rodiče přímo odpovědní za manželské štěstí svých dětí, jen těžko můžou dva roky po svatbě, když přijdou manželské problémy, říci: A neříkala jsem ti, ať si toho blbečka nebereš?“

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 3. 2010 12:50