Čím se barví potraviny?

Autor: Copyright © 123RF Stock Photos

Jíme i očima, a tak se barví a barví. Hlavně malé děti si na barevné dobroty potrpí. Přitom syntetická potravinářská barviva představují riziko zejména pro ně.

Zejména proto, že jídlo i nápoje konzumujeme také očima, se v potravinářství používá celá řada látek, které vizuální vjem spotřebitelů podporují. Platí to především pro děti, které preferují barevnější výrobky, především různé druhy cukrovinek nebo nápojů. Právě pro děti ale představují uměle vyráběná potravinářská barviva určité riziko.

I proto vstoupilo v roce 2010 v platnost ustanovení EU, které nařídilo výrobcům potravin a nápojů uvádět na obalech výrobků upozornění, podle kterého mohou některá barviva „nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí“. Konkrétně jde o barviva E 102 (Tartrazin), E 104 (Chinolinová žluť), E 110 (Žluť SY), E 122 (Azorubin), E 124 (Ponceau 4R nebo také Košenilová červeň) a E 129 (Červeň Allura).

Podívejte se na podrobnosti: KATALOG: Emulgátory – není éčko jako éčko

Používání uvedených barviv nicméně není zakázáno, jak se často mylně uvádí. Stejně tak neplatí, že by možná rizika způsobovala potravinářská barviva obecně – legislativa EU povoluje používání celkem 42 druhů barviv a jejich variant (například v případě E 160 – karotenů), takže varování na obalech se týká jen minoritní části z nich. Navíc se varovné nápisy nemusí uvádět vždy – ustanovení se nevztahuje na nápoje s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 procenta a upozornění o nepříznivých vlivech na děti se také nemusí uvádět v případech, kdy byla jmenovaná barviva použita pouze k dekoraci či orazítkování skořápek vajec.

Riziková barviva

I mezi rizikovými barvivy je však nutné rozlišovat. Podle všeho přitom představují větší potenciální ohrožení barviva E 104, E 110 a E 124, u nichž Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) letos doporučil snížit dosavadní přijatelný denní příjem těchto látek, a to na základě nařízení EK č. 232/2012 z 16. března letošního roku.


Autor: Photl.com

Barevné (a barvené) potraviny milují hlavně děti. Pro ně ale také představují největší riziko

Tato nařízení tak již v současné době platí. Konkrétně doporučil EFSA u chinolinové žluti (E 104) „snížit hodnotu pro přijatelný denní příjem uvedeného potravinářského barviva z 10 mg/kg tělesné hmotnosti/den na 0,5 mg/kg tělesné hmotnosti/den“. Úřad stejně tak doporučil snížit hodnotu pro denní příjem u žluti SY (E 110) z 2,5 mg/kg tělesné hmotnosti na den na 1 mg/kg, a v případě košenilové červeně (E 124) snížení ze současné hodnoty 4 mg/kg tělesné hmotnosti/den na 0,7 mg/kg tělesné hmotnosti na den.

Přečtěte si: Pokus žít zdravě: nakupoval jsem bez „éček“

V seznamu přídatných látek tvoří barviva hned první skupinu Éček v číselné řadě, konkrétně jde o E 100 až E 182. Stejně jako u jiných přídatných látek lze přitom používaná potravinářská barviva rozdělit do několika kategorií. V zásadě jde o tři – barviva přírodního původu, barviva přírodně identická a barviva syntetická. Zatímco první dvě kategorie jsou v podstatě přirozené přírodní látky (přírodně identická barviva mají totožné složení se svými předlohami v přírodě, k tomuto tématu se brzy budeme věnovat podrobněji), třetí skupina může skutečně představovat negativní vliv na zdraví, zejména u dětí. Logicky – skutečnost, že EFSA odvíjí míru vlivu látek na lidský organismus od množství na kilogram hmotnosti člověka, prakticky znamená, že u dítěte vážícího výrazně méně než dospělý jedinec se příjem rizikových látek projevuje intenzivněji.

Závěry jsou nejasné

Za nejčastější účinky zejména syntetických barviv jsou kromě zvýšené hyperaktivity a naopak snížení inteligence u dětí považovány různé kožní choroby (například kopřivka), astmatické reakce či problémy trávicího ústrojí. Barviva E 110 může údajně vyvolávat i nesnášenlivost aspirinu či zvyšovat příjem hliníku nad tolerovatelný denní příjem.

I tak ale není definitivně zodpovězená otázka, zdali jsou takové projevy zapříčiněny právě a jen rizikovými barvivy. Studie britské společnosti Food Standard Agency například konstatovala, že výše zmíněné negativní vlivy na organismus jsou nejspíše dány interakcí různých přídatných látek v potravinách, přičemž není zcela zřejmé, která složka za který účinek, a v jaké míře, skutečně odpovídá. To je, pravda, poněkud šalamounský závěr, podle všeho ale nejvíce odpovídá realitě. To v praxi znamená, že spotřebitelé se na jednu stranu nemusí bát existence celé řady tzv. éček v potravinách, zpozornět by ale měli, když je na obalu výrobku uvedena jejich podezřele dlouhá škála.

Čtěte téma: Nejlevnější nákup: stojí nám to za to?

Závěry EFSA i legislativa EU se postupně projevují u výrobců potravin ústupem od používání syntetických barviv, ale třeba i od syntetických aromat či dalších přídatných látek, přestože jejich používání není přímo zakázáno. Mnohé, zejména bohatší nadnárodní společnosti proto takové látky již nepoužívají, a pokud se týká šesti na počátku zmiňovaných barviv, pak ty už se v jejich výrobcích téměř neobjevují. Obdobný přístup volí ale i celá řada českých výrobců – například tuzemské mlékárny riziková barviva prakticky nepoužívají také.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 8. 2012 22:59