Čím nahradit rizikové mastné kyseliny? Neměňte bůček za rakvičku

Zásadní změny v jídelníčku nejsou potřeba, říkají odborníci na výživu a varují před neuváženým nahrazováním živočišných tuků jednoduchými cukry.

Příjem nasycených mastných kyselin zvýšený o pět procent vede ke zvýšení rizika ischemické choroby srdeční o celých dvacet pět procent. Snížení příjmu nasycených mastných kyselin ve stravě o pouhé jedno procento pak riziko ischemické choroby srdeční v následujících cca pětadvaceti letech o čtyři až osm procent snižuje. Tyto výsledky přinesla nedávno publikovaná dlouhodobá studie provedená na Harvardově univerzitě s více než sto tisíci účastníků.

„Zjednodušeně se dá říci, že v našich končinách se mají v jídelníčku hlídat zejména živočišné a tropické tuky (v čele s kokosovým) a potraviny tyto tuky obsahující, jako jsou velmi tučné mléčné výrobky, uzeniny, tučné maso, cukrovinky a jemné a trvanlivé pečivo,“ shrnují čeští specialisté z Fóra zdravé výživy. Důležité dle studie ale také je, čím rizikové mastné kyseliny v jídelníčku nahradíme.

Důležité je nejen snížit, ale také to, čím nahradit

Téměř polovina všech úmrtí u nás je stále způsobena srdečními infarkty, mozkovými mrtvicemi a dalšími srdečně-cévními chorobami. „Odborníci, kteří se skutečně seriózně a dlouhodobě zabývají výživou a jejími dopady na naše zdraví, již před řadou let, opakovaně a na spolehlivých datech, prokázali, že živočišné tuky v nadměrném množství škodí cévám a našemu zdraví. Také prokázali, že když živočišné tuky nahradíme především jednoduchými cukry, tedy ‚bůček za rakvičku‘, tak naše pacienty strkáme z deště pod okap (či do té rakvičky),“ uvádí doc. Jan Piťha, preventivní kardiolog a předseda Fóra zdravé výživy.

Dále upřesňuje: „Také prokázali, že je nutné nasycené tuky a jednoduché cukry nahradit tuky rostlinnými, resp. těmi, ve kterých převažují nenasycené mastné kyseliny. Když toto děláme důsledně, naše riziko srdečního infarktu, mozkových příhod, ale i některých druhů rakoviny výrazně snížíme.“

V naší výživě je obecně více živočišných tuků, které obsahují více nepříznivě působících nasycených mastných kyselin, potvrzuje také Petr Tláskal, lékař z oddělení léčebné výživy a předseda Společnosti pro výživu: „Měli bychom se proto více obracet k rostlinným tukům s vhodným složením mastných kyselin. Mezi tyto rozhodně patří řepkový nebo slunečnicový olej.“

Kvalitní studie a analýzy podle Jana Piťhy nadšence pro máslo a sádlo míjejí a neustále se snaží závěry seriózních studií napadat a vyvracet. Jejich argumenty jsou však často opřeny o výsledky sledování zaměřené na pouhé snížení nasycených mastných kyselin v jídelníčku, nikoli však už na jejich vhodnou náhradu. „Skutečně přesvědčivé výsledky, provedené na spolehlivém a respektovaném pracovišti, by měly být jasnou odpovědí i pro velké pochybovače, říká lékař.

Zásadní je celková skladba stravy

Výsledky citované studie tak potvrzují řadu předešlých prací. Ve výživových doporučeních tak není podle odborníků třeba výrazných změn oproti stávajícím. Jak pro server Vitalia.cz před časem uvedl prof. Zdeněk Zadák, přední specialista na umělou výživu: Věda o výživě je velmi stabilní, amatéři se mýlí,“ říká s tím, že laici a amatéři se těžko orientují v současné, velmi husté informační síti: „Bez jakéhokoliv základu a vědeckých důkazů pak plní informační sítě spekulacemi, pověrami a nepodloženými doporučeními. Tím se jeví doporučení v oblasti zejména výživy jako velmi pomíjivá a nespolehlivá. Ve skutečnosti není snad jiná tak stabilní a exaktní oblast vědy, jako je právě výživa a metabolizmus.“

Podle docenta Piťhy je pak zásadní si uvědomit, že hlavní je celková skladba stravy: „Nejdůležitější je celková skladba stravy, ve které budou nasycené mastné kyseliny tvořit maximálně třetinu z přijatých tuků. Je však důležité vyhnout se i vysokému příjmu jednoduchých cukrů a bezpečí hledat především v oblasti zdrojů nenasycených mastných kyselin (například ryb, řepkového oleje, kvalitních roztíratelných rostlinných tuků a dalších potravin), dále luštěnin a celozrnných výrobků.“ uzavírá lékař.

Doc. MUDr. Jan Piťha, CSc.

Preventivní kardiolog. Vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy CEM Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze, člen vědecké rady IKEM, vědecký sekretář České společnosti pro aterosklerózu. Předseda Fóra zdravé výživy, občanského sdružení s cílem vzdělávání a osvěty veřejnosti v oblasti zdravého životního stylu.


MUDr. Petr Tláskal, CSc.

Vedoucí lékař Oddělení léčebné výživy FN Motol

Předseda Společnosti pro výživu, www.vyzivaspol.cz


Prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc.

Zabývá se gerontologií, interním lékařstvím se zvláštní specializací na problematiku umělé výživy a metabolických chorob. Vedoucí Centra pro výzkum a vývoj LFUK a FN v Hradci Králové. Zakladatel nadace pro rozvoj v oblasti metabolismu, výživy a gerontologie.

Zdroj: TZ Fórum zdravé výživy

17 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán Včera 21:45