Chřipková epidemie trvá, i když nemocnost mírně klesla

V Česku dále trvá chřipková epidemie, i když pacientů s akutním onemocněním dýchacích cest za poslední týden mírně ubylo. Za poklesem nemocnosti jsou i jarní prázdniny. Nemocných s chřipkou naopak přibývá. S tím roste i počet pacientů s vážnějšími příznaky. ČTK to řekl epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu.

V Česku dále trvá chřipková epidemie, i když pacientů s akutním onemocněním dýchacích cest za poslední týden mírně ubylo. Za poklesem nemocnosti jsou i jarní prázdniny.

Nemocných s chřipkou naopak přibývá. S tím roste i počet pacientů s vážnějšími příznaky. ČTK to řekl epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu.

čtěte také: Seriál – chřipka

Pokles nepochybně ovlivnil začátek jarních prázdnin v řadě okresů. Pomáhají situaci rozmělnit. Jednoznačně je ale v Česku nadále chřipková epidemie. Je prakticky jistota, že bude ještě pokračovat, ale růst počtu pacientů by neměl být dramatický,“ uvedl Kynčl.

Na 100.000 obyvatel připadá nyní 1844 lidí s akutními onemocněními dýchacích cest včetně chřipky. Nemocnost tak klesla o tři procenta. U samotné chřipky ale lékaři zaznamenali nárůst počtu případů. V Česku mělo tuto nemoc 369 pacientů na 100.000 obyvatel. Za poslední týden je to nárůst o 19 procent.

Prasečí chřipka se vrátila

U nemocných převažuje takzvaná prasečí chřipka, tedy vir A(H1N1). „Přibývá nemocných s typickými chřipkovými projevy ve všech věkových skupinách. Roste také počet nemocných, jejichž stav vyžaduje intenzivní péči,“ řekl Kynčl.

Nejmenší výskyt respiračních chorob včetně chřipky je kromě Prahy na Karlovarsku, Liberecku a Olomoucku. Naopak horší situace je v Pardubickém, Jihomoravském, Zlínském a Moravskoslezském kra­ji.

Nemocných je daleko víc, lidé stonají doma

Zatímco v minulosti odborníci mluvili o epidemii až tehdy, kdy počet pacientů překročil hranici 2000, nyní se epidemický práh podle Kynčla pohybuje mezi 1600 až 1800 nemocnými na 100.000 lidí. K přehodnocení kritéria přispělo třeba zavedení třicetikorunového poplatku za návštěvu lékaře či tři dny marodění bez nemocenské. Mnozí nakažení tak k doktorovi vůbec nechodí, takže ve skutečnosti může být počet nemocných mnohem vyšší.

Západ Evropy je na tom již výrazně lépe. V Británii, Francii či Španělsku je chřipková epidemie za svým vrcholem, ve středu a na východě kontinentu se pohybuje kolem maxima. U pacientů s chřipkou převládá typ nemoci A, tedy takzvaná prasečí chřipka s virem A(H1N1). Třetina lidí se ale nakazila typem B. To, že se nevyskytuje už jen ojediněle, by mohlo podle Kynčla vést ke druhé chřipkové vlně. „V řadě sezon se to stává,“ podotkl odborník. Podle něj ale taková druhá vlna bývá už slabší.