Chcete holku, nebo kluka? Pohlaví dítěte můžete ovlivnit

Mnoho mužů vděčí za své narození rodičovskému povzdechu: „Jednou se nám už holčička narodit musí.“ Naopak mnoho žen se již narodilo díky poněkud redundantnímu přání: „Chceme syna a bude to kluk!“ Co s tím?

Na sto novorozených děvčat se narodí kolem sto šesti chlapců. V minulosti byl kult novorozence mužského pohlaví založen na společenské preferenci muže. Roli hrálo i jeho upřednostňování v rámci dědického řízení. Mírná preference chlapců přetrvává i dnes. Zdá se, že rodičovský – ne jedináčkovský – ideál je první dítě chlapec, druhé dítko děvče. Ryze pragmaticky vzato je ovšem narození děvčete výhodnější. 

Holčičky jsou výhodnější

Dívky jsou ukázněnější, je s nimi méně výchovných problémů. Výrazně menší měrou se u nich vyskytují problémy typu dys… tj. obtíže ve čtení, psaní, manuální zručnosti… při dobrém intelektu. Významných matematiků je víc mezi muži. Mezi dívkami je zase méně dyskalkuliček trpících „dys… s čísly“.

Máte-li dceru, je pravděpodobnější, že o vás bude ve stáří systematicky pečovat. Ne že by synové nepečovali, ale pomáhají spíše nárazově – něco opravit, někam odvézt, vymalovat atd. 

Mezi osvojiteli je poněkud vyšší zájem o osvojence ženského pohlaví. Obdobná gender preference je vyhraněná u osvojitelů romských dětí. Muž bouřlivě oslavující narození syna obvykle neví, že dcery mívají k otcům poněkud lepší a tolerantnější vztah než synové.

Co to bude, holka, nebo kluk?

Syn se prý narodí těhotné ženě, která na otázku „co držíš v ruce“, pohlédne na pravici. Do dlaně lze na zkoušku vzít několik zrníček. Poté je bedlivě spočítáme. Sudý počet je zárukou narození syna, lichý dcery. Egyptský papyrus z dob panování faraona Ramzese druhého doporučuje močí těhotné ženy polévat obilná zrna. Pokud vyklíčí rychleji pšenice – jasná zpráva – bude to dcera. Pokud vyklíčí rychleji ječmen, narodí se chlapec. Tzv. Ramzesův test byl před pár desítkami let vědecky ověřen a úspěch předpovědi dosáhl osmdesáti procent.

Do rámce mudrosloví patří konstatování: Dcera bere matce krásu, syn jí na kráse přidává. Nelze ovšem vyloučit, že zmínka o „odebrání“ kontra „přidání“ krásy měla kdysi naznačit větší společenské ocenění matky syna. 

Jasných ukazatelů je víc. Když v těhotenství bolí zuby, bude to děvče, když pálí žáha, bude to hoch. Neznámý básník nabízí pranostiku: Bolí-li těhotnou stolička, bude to holčička… Bolesti řezáků a špičáků znamenají jistotu narození chlapce. Má-li těhotná břicho dopředu špičaté, bude mít dceru. Má-li břicho kulaťoučké – syn je na cestě. Kope-li dítě hodně, bude to holka, praví další zaručené pravidlo. Snubní prsten přivážeme na nitku, konec nitky drží těhotná a vyčká, až se prsten začne pohybovat. Kývá-li se, bude mít chlapce. Když se prsten otáčí, bude to děvče.

Poloviční šanci uhádnout pohlaví dítěte mají i nadále ti, kdož z preference sladkého budoucí maminkou usuzují na narození dcery. Chutě na kyselé či pálivé i jinak pikantní pak připisují plodu rod mužského. 

Jak se dělá chlapec

Primitivní psychoanalytickou symboliku (dávno před Freudem) má doporučení – sekera pod postelí, v níž dojde k oplodnění, je zárukou narození mužského potomka. 

Pokud protějšku namluvíte, že ta či ona poloha pohlavního styku je jako dělaná pro početí kýženého pohlaví, možná si víc užijete. Význam to ale nemá. 

Vyžaduje-li muž pohlavní styk častěji než žena, narodí se prý spíše děvče. Ověřený údaj reálně dí: Optimální pro početí je v plodném období ženy pohlavní styk ob den nebo dokonce ob dva dny. Nejde o koncepční odměnu jisté skromnosti v lásce. Spermie potřebují jistý čas k dosažení plné životaschopnosti. 

Žena za to nemůže

V minulosti byla za pohlaví dítěte činěna zodpovědnou žena. Podobně jako mnohé jiné koncepční mýty je i tohle omyl. Mužské sperma obsahuje poněkud odlišné – Y spermie, tzv. mužské, a X spermie, tzv. ženské.

Y spermie mají menší hlavičku, menší hmotnost, jsou pohyblivější a žijí kratší dobu než X spermie.

X sice žijí déle, ale jsou méně pohyblivé. Y spermií je v ejakulátu víc – šedesát šest procent. Před ovulací se v rámci koncepce lépe uplatní vitálnější X spermie.

Franciszek Benendo nebyl vědcem, spíše praktikem. Možná i proto si povšiml souvislosti mezi fází ženina menstruačního cyklu, v níž došlo k oplozující souloži, a pohlavím dítěte. Po koitu den před až dva dny po ovulaci zaznamenal v 86,8 % porod chlapců. Po koitu tři až pět dní před ovulací zaznamenal v 84,7 % děvčat. Výsledek to sám o sobě ohromující není. Vždyť pouhé házení minci „orel-panna“ by poskytlo padesátiprocentní predikci úspěchu.

Kouzlo Benendových procent zvyšují následné opakované průzkumy. Děly se vždy na několikatisícových souborech. Chlapce dle data oplozující soulože hodnotitelé předem určili v 84 %, dívku v 82 %. Kouzlo nechtěného výzkumu má matrikový rozbor v rámci ortodoxních židovských komunit. Jejich přístup k „nečisté“ menstruaci je natolik vyhraněný, že první koitus rituálně dovolený může být až týden po menstruaci. Tj. v době, kdy je ovulace přinejmenším na dohled. Poměr novorozených dívek vůči novorozencům – chlapců je 100 ku 150.

Jídlo pro chlapy a kluk je na cestě

Velmi oblíbená a koncepční dieta vznikla díky krávám pasoucím se na lukách, a to hnojených umělými hnojivy. Pokud hnojiva obsahují hojně draselných solí, krávám se ve zvýšené míře rodí býčci. Všechna namyšlenost „člověka moudrého“ stranou. Dámy, chcete-li kluka, dejte se na „chlapskou“ stravu. Maso, ryby, brambory, osolit spíš víc než méně. Zapít džusem a přiměřeně i pivem a vínem. Mateřské srdce prahne po děvčeti – nesolit, minimálně masa a to i z ryb. Těstoviny, rýže, vejce…

Dámy, které již v předstihu pořídily modrou výbavičku, přibírejte na váze, takříkajíc co to dá. Budete-li vážit víc než váš manžel-oukropek, zvyšujete pravděpodobnost početí syna. Pokud se naopak coby vrabčák přímo ztrácíte v mužném objetí budoucího otce, je větší naděje na zplození děvčete. Vědecky to ověřené není, leč faktem je, že veterinář John Roche zjistil, že zvýšení hmotnosti krávy před oplodněním statisticky výrazně zvýšilo pravděpodobnost narození býčka.

Sci-fi? Volba pohlaví

„Při souloži vzhůru hlavu držeti, na pohlaví dítěte tím zapůsobiti,“ pravda není. Optimistický pohled nabízí, jak se zase jednou nenaplnila katastrofální předpověď. Jiří Presl, autor – zřejmě první, kdo se v českém vědeckém tisku zabýval problematikou zmíněnou v názvu jeho článku (Prekoncepční volba pohlaví. Československá gynekologie, 47, 1982, číslo 2) konstatoval zhruba před pětatřiceti lety, že „prekoncepční volba pohlaví je na dosah ruky“

Na současných specializovaných pracovištích to skutečně není problém. Nepotvrdily se katastrofické obavy z demografických důsledků této možnosti – až na výjimky poněkud svérázného triumfu člověka nad přírodou. Prognostici se na počátku osmdesátých let minulého století obávali populační exploze chlapců. To by (jak je ostatně známo z míst, kde je vskutku těžké potkat ženu) znamenalo polyandrii, růst prostituce, podporu „vnucené“ homosexuality. Z žen by se pak dost možná stávaly „včelí královny“. Nic takového se neděje. Většina budoucích rodičů má – co do své prekoncepce výsledků budoucí koncepce jasno: Hlavně, aby dítě bylo zdravé…

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 8. 2015 13:43