Český špekáček čekají další změny

Autor: Isifa.cz

Mediální symbol českých potravin má sice v EU známku zaručená tradiční specialita, ale spotřebitel reálně nepozná, který je vyroben tradičně, a který si na skutečný špekáček jen hraje.

Datum 14. 12. 2012 je z pohledu evropské potravinářské legislativy přelomové. Nejenže je totiž od uvedeného data zakázáno uvádět na obalech potravin nedoložená zdravotní a nutriční tvrzení, ale ve zmiňovaný den byly také zveřejněny novelizované podmínky pro označování potravin nesoucí ochranná označení EU. Ty se samozřejmě týkají i některých českých potravin, z nichž mediálně nejznámější je – špekáček.


Autor: Isifa.cz

Špekáčky nyní může vyrábět prakticky kdokoli podle různých receptur

Dlužno přitom říci, že zveřejněné změny jsou změnami k lepšímu, a to jak z hlediska schvalování žádostí o evropské ochranné známky, tak z pohledu rovnosti podmínek při výrobě potravin, což se týká právě i našich špekáčků.

Není špekáček jako špekáček. Nemusí být

Špekáčky jsou totiž v EU registrovány jako „zaručená tradiční specialita“ (ZTS) s doplňující formulací „bez výhrady názvu“. Nové evropské nařízení zveřejněné loni 14. prosince a platné od 3. ledna letošního roku ale ZTS bez výhrady názvu ruší. Na převod ZTS z režimu bez výhrady názvu do režimu „s výhradou názvu“ je celkem dlouhých deset let, pakliže by se to ale nepodařilo, ztratí český špekáček ochranu EU.

Co se mění:

  • Zkrácení lhůty na schválení ochranných označení ze strany EU z 12 na 6 měsíců
  • Zkrácení lhůty na schválení návrhů ochranných označení členskými státy z 6 na 3 měsíce
  • Povinnost označovat chráněné výrobky logem od 4. 1. 2016
  • Povinnost doložit v podmínkách pro ZTS tradici 30 let výroby oproti současným 25 letům
  • Zrušení ZTS bez výhrady názvu

Rozdíl v poněkud nesrozumitelných slovních spojeních „s výhradou názvu“ a „bez výhrady názvu“ je přitom zásadní.

Současná registrace špekáčku v EU „bez výhrady názvu“ totiž ve své podstatě znamená, že špekáčky může vyrábět prakticky kdokoli podle různých receptur, a zejména proto není špekáček jako špekáček. Odlišující informací pro spotřebitele je v takovém případě pouze to, že špekáček vyrobený podle jiné receptury, než jaká je zapsána v Bruselu, nesmí používat ochranné označení ZTS. Protože ale dosud nebyla stanovena povinnost označovat logem ochranných známek ani ty „správné“ špekáčky, spotřebitel se reálně nemůže dozvědět (pokud nebude studovat detailně složení nakupované uzeniny), který špekáček je vyroben tradičně, a který si na skutečný špekáček jen hraje.

Přečtěte si: Špekáček není buřt. A někdy ani špekáček

Zatím pouze česká špekáčková vyhláška

To se změní až za tři roky, konkrétně od 4. ledna 2016, od kdy již musí výrobci potravin chráněných jednou ze tří evropských ochranných známek příslušná loga na obalech svých výrobků mít.

Do té doby zůstává jediným vodítkem, ale jen pro tuzemské uzeniny, pouze „špekáčková vyhláška“(vyhláška 326/2001 Sb.), která stanovuje povinné složení sedmatřiceti v ČR nejčastěji nakupovaných uzenin. Špekáčky vyrobené v zahraničí se ale takového složení nemusí držet (a také se často nedrží), což umožňuje jednak skutečnost, že špekáčková vyhláška má platnost jen pro území ČR, ale i to, že na evropské úrovni jsou špekáčky chráněny v režimu „bez výhrady názvu“. Zmiňovaný režim byl přitom zvolen jako kompromis, jehož cílem bylo dosáhnout registrace ZTS. Jinak hrozilo, že se proti registraci ozvou jiné země, nebo třeba jiní výrobci, zejména z řad drůbežářských produktů.

K tématu: Špekáčková vyhláška garantuje podíl masa. Ale jen v českých uzeninách

Receptura zapsaná v současné době v EU jako podklad pro ZTS špekáček

Na výrobu 100 kilogramů hotového výrobku Špekáčky se použije:

  • Hovězí maso s obsahem tuku do 30 procent                                    38,5 kg
  • Vepřové maso s obsahem tuku do 50 procent                                  17,5 kg
  • Vepřové hřbetní sádlo                                                                         27,0 kg
  • Voda (led)                                                                                            23,0 kg
  • Bramborový škrob                                                                                2,5 kg
  • Dusitanová solicí směs                                                                        2,0 kg
  • Sladká paprika mletá                                                                          0,22 kg
  • Černý pepř mletý                                                                                0,16 kg
  • Česnek (vločky, koncentrát, prášek)                                                  0,09 kg
  • Muškátový ořech mletý                                                                       0,03 kg
  • Polyfosfáty E 450 a E 451                                                                    0,3 kg
  • Kyselina askorbová E 300                                                                  0,05 kg
  • Obaly: hovězí kroužková střeva nebo vepřová tenká střeva
  • Oddělování: šňůrka

Zdroj: Potravinářská komora ČR

Změna, kterou EU připravila, by tak měla současný nepřehledný stav zprůhlednit. V případě špekáčků, ale samozřejmě nejen těchto výrobků, by totiž mělo na celoevropské úrovni platit, že špekáčkem se může nazývat jen takový výrobek, který je vyráběn podle receptury zapsané v Bruselu.

Pokud by se mělo vycházet z té současné, nemohl by tak například existovat drůbeží špekáček nebo špekáček vyrobený ze sóji. Respektive by se tak nesměl jmenovat. To by bylo pro spotřebitele nepochybně přínosem. Jiná věc je, zdali bude taková povinnost přijatelná pro výrobce nestandardních špekáčků a další země EU, které mohou „překlopení“ současného režimu evropské ochrany špekáčků do nového, spravedlivějšího systému, zablokovat.

Přínosem pro spotřebitele by přitom měla být již zmíněná obecná povinnost označovat Evropou chráněné výrobky příslušným logem. Jde o:

  • Chráněné zeměpisné označení (CHZO),
  • Chráněné označení původu (CHOP),
  • Zaručenou tradiční specialitu (ZTS)

Povědomí o takto chráněných produktech není u spotřebitelů, alespoň v ČR, podle Potravinářské komory ČR velké.

Kvůli tomu se pak řada lidí domnívá, že kvalita potravin vyráběných v naší zemi není velká. Naše země je přitom ze všech nových členských států EU držitelem nejvyššího počtu ochranných známek EU, konkrétně jde o 22 CHZO, šest CHOP a čtyři ZTS. Nejen u těchto produktů podle potravinářů platí, že jde o produkty nejvyšší kvality, kterou uznává i sama EU. I proto potravinářská komora vyzvala politiky, státní orgány i média k objektivnějším informacím o tuzemských potravinách v „Prohlášení“ na podporu českých potravin.

Více k tématu: Potravinářská komora brání kvalitu českých potravin

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 1. 2013 12:09