Česko-polský spor o potraviny: chtělo by to méně emocí

Autor: Isifa.cz

Polské potraviny se pomalu a jistě stávají synonymem pro nekvalitní produkty. Ne že by mezi nimi takové nebyly, ale házet vše do jednoho pytle je nesmysl.

Problémy s kvalitou potravin polské potravinářské produkce, které v poslední době zjistily nejen tuzemské dozorové orgány, zdegradovaly v očích tuzemského spotřebitele potravinářské výrobky z Polska jako celek. Část spotřebitelů i některých profesních organizací dokonce čas od času požaduje zákaz úplný dovozu polské produkce do naší země. To samozřejmě nemá racionální základ.


Autor: Isifa.cz

Kvalita polských potravin nezaostává za evropským průměrem, zlobí se polský premiér

Určitě totiž neplatí, že je polská potravinářská produkce méně kvalitní jako celek. Poláci, stejně jako my, a stejně jako jiné země EU i ve světě, vyrábějí potraviny vysoce kvalitní, „normální“ a také méně kvalitní. Statistiky, kterými operují odpůrci polských potravin a někteří „investigativní“ novináři, sice skutečně dokládají, že počet prohřešků zjištěných dozorovými orgány u potravin polského původu je například oproti naší produkci vyšší. Zapomínají ale dodat, že jde v praxi o projev metodiky hodnocení rizik při kontrolách potravin. 

Jdeme po Polácích

Vzhledem k tomu, že dozorové orgány nemohou nikdy zkontrolovat úplně veškerou produkci, soustředí se jejich pozornost více na takové skupiny zboží, které jsou rizikovější. Zvýšené riziko přitom kromě rizikovějších surovin představují také předchozí výsledky kontrol u výrobce nebo u produktů z nějaké země. Díky tomu je pak při cílenějších kontrolách obvykle dosahováno většího množství zjištění nějakých pochybení, ať již v oblasti bezpečnosti, kvality nebo nesprávného označování složení výrobků. Prostě platí, že kdo udělá jednou chybu, musí počítat s vyšší pozorností kontrolorů – a děje se tak nejen v případě kontrol potravin. Stejným způsobem se postupuje například při zjištění chyb při nedodržování pravidel při čerpání dotací.

Jednoznačně odsuzovat polské potraviny není tedy zcela korektní. Například proto, že při zveřejňování výsledků jejich kontrol chybí, stejně jako téměř u všech údajů o výsledcích kontrol, podíl nevyhovujících vzorků v celkovém spektru kontrolovaných výrobků. V případě Polska by bylo ke skutečně objektivnímu hodnocení vhodné přidat také podíl na celkovém objemu – Polsko patří mezi největší dovozce potravin do ČR, a z hlediska pravděpodobnosti je proto pravděpodobnost zjištění nějakých nešvarů logicky vyšší.

Přečtěte si: Dovoz polských potravin do Česka se zvýšil čtyřnásobně

Potraviny v rámci legislativy

Nejde ale jen o strukturu zveřejňovaných údajů. V rámci EU platí v oblasti potravinářství množství ne zcela harmonizovaných pravidel, například týkajících se technologie výroby potravin. Díky tomu lze prakticky stejné produkty vyrábět rozdílným způsobem, ale přitom zcela legitimně. To byl třeba případ chlazení kuřat vodou a vzduchem, který byl patrně prvním konfliktem mezi českým a polským potravinářstvím před více než dvěma lety. Šlo přitom o to, že část polské produkce byla chlazena vodou, a v mase drůbeže pak také vody víc zůstávalo, což spotřebitel nemohl na první pohled poznat a prodělával na tom. Na druhou stranu, chlazení vodou umožňovala legislativa EU, a Poláci se tím ničím neprovinili.

Dlužno také připomenout, že na některé podvody v oblasti potravin přišli Poláci sami. Bohužel se tak nestalo prostřednictvím přímo zodpovědných orgánů, ale prostřednictvím médií. I tak to ale znamená, že kredit polských potravin je pod nějakou formou veřejné kontroly a zahrnuje očistné procesy.

CHYTRÝ NÁKUP: Jak poznat kvalitní potraviny

Konkurence chyby s radostí využije. Polské i české

Při stávající velmi tvrdé konkurenci na evropském trhu s potravinami je přitom evidentní, že chyba jednoho je vodou na mlýn druhého, a výsledky kontrol potravin jsou tak předmětem konkurenčního a marketingového boje. Toho využili i naši výrobci potravin, korektně je třeba ale říci, že v případě jejich chyb by stejné metody proti nim použili zase jejich konkurenti. Konkurence funguje i mezi jednotlivými skupinami potravin, ba mezi jednotlivými zemědělskými komoditami. Občas je člověk i náchylný věřit, že jsou stále četnější degradace tu mléčných produktů, onde třeba vepřového masa, cílené.

Každopádně, konkurenci polského trhu se do budoucna nevyhneme, a nevyhneme se ani sousedství s touto zemí. Proto je nutné o problémech, nejen potravinářských, mezi sebou vzájemně mnohem intenzivněji než dosud komunikovat. Takovou komunikaci by mělo na nejvyšší úrovni odstartovat setkání ministrů zemědělství obou zemí, která se má v ČR uskutečnit příští měsíc. Důležitá přitom bude náplň plánovaného setkání. Zcela jistě by se měla týkat výše zmíněných metodik sledování kvality potravin. Spory mezi oběma zeměmi by také mohlo omezit založení nějakých společných podniků. Určitě je nutné zvýšit spolupráci dozorových orgánů. Obě země by také mohly spolupracovat na zlepšení systému rychlého varování RASFF, který je navzdory svému názvu poměrně pomalý. A nejen kvůli bezpečnosti polských nebo českých spotřebitelů by bylo žádoucí jej zlepšit – třeba rozšířením okruhu subjektů, které mají povinnost údaje o nějakém zjištěném riziku do systému nahlásit. Témata k jednání, zdaleka ne jen obecné proklamace o neútočení, tedy jsou.

Jde o to, vzájemně si neškodit. Mimochodem – polský export potravin do ČR sice neustále roste, ještě rychleji, jen v celkově menším objemu, roste ale také export našich potravin do Polska. I proto je třeba rozlišovat na jedné straně žádoucí iniciativy podporující odbyt českých potravin a preference českého spotřebitele k jejich nákupu na základě argumentů dokazujících bezpečnost, kvalitu a korektnost domácích výrobců, a na straně druhé aktivity postavené na negativním obrazu konkurence. Třeba polské. Zatím negativizujeme všechno – domácí i zahraniční výrobky. Což ovšem zase znamená, že Poláky pomlouváme skoro stejně jako sebe. Měli bychom to změnit.

Čtěte dále: ROZHOVOR – Předlistopadové potraviny byly kvalitní asi jako tesilky

33 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 29. 4. 2013 7:45