Česká vejce mohou být brzy raritou

Autor: Pixabay.com/naon, podle licence: Public domain

Stejná krabička, stejný prodejce, a přesto jsou uvnitř jednou polská vejce a podruhé vejce česká či maďarská. Jak poznat česká vejce a podpořit českou produkci, která se potácí na pokraji krachu?

V České republice se ročně vyprodukují na dvě miliardy vajec. Když nahlédneme do statistik, zjistíme, že průměrná roční spotřeba na jednoho člověka je 259 kusů vajec. Pokud víme, že je nás v Česku deset a půl milionu, pak můžeme začít jásat, neb jsme našli komoditu, ve které jsme prakticky soběstační. Proč se tedy české drůbežářské závody bojí o svou existenci a proč se k nám čím dál víc a častěji vozí vejce ze zahraničí? Ministr zemědělství Marian Jurečka se kvůli dovozům opřel do řetězců Ahold a Kaufland a Zbyněk Semerád, ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS), která nejen dovozy vajec kontroluje, ho podpořil. Ba co víc, prozradil, kolik vajec a za kolik, se k nám vozí z Polska.

Česká vejce mohou být brzy raritou

Produkce českých konzumních vajec se nachází v hluboké odbytové a výrobní krizi. Aktuálně je v České republice 3 860 000 nosnic, přičemž před deseti lety jich kvokalo v drůbežárnách v České republice pět a půl milionu. „Pokud se neudělá něco, aby stávající drůbežářské podniky vydržely, tak o produkci českých vajec můžeme přijít,“ varuje nový náměstek ministra zemědělství pro komodity, výzkum a poradenství Jiří Šír. Aby se tak nestalo, začalo se Ministerstvo zemědělství (MZe) společně se SVS pídit po příčinách a hledat řešení. Začátkem roku tak začali se zintenzivněním kontrol dovozových vajec, kterých se k nám dováží enormní množství, a jak ministerstvo zjistilo, za extrémně nízké, podnákladové ceny.

„Protože přibývá dovozů, přibývá i našich zjištění. Zatímco v loňském roce to byla dvě zjištění, za letošní rok už je to deset velkých zjištění. Obecně došlo ke zvýšení zjištění nedostatků,“ řekl Zbyněk Semerád. Vejce k nám sice dovážejí jak firmy, které vejce dále distribuují, ale dovozy si organizují i samy řetězce. Právě u nich zjistili veterináři nejvíce prohřešků. „Zejména u řetězců jako Ahold (provozovatel Albertů) a Kaufland jsme narazili na špatně značená vejce, na vejce, která nebyla nahlášená k dovozu do České republiky. (pozn. Každý příjemce musí dvacet čtyři hodin předem nahlásit, jakou komoditu a v jakém množství jí do ČR dováží.) Tato vejce jsme vraceli zpátky do země původu, obvykle do Polska. Mimochodem řetězec Ahold je ten, který v nejvyšší míře dováží vajíčka ze zahraničí,“ řekl Marian Jurečka.

Proč musí být vejce označeno?

Pokud přímo na vejci není kód, nedá se zjistit, odkud vejce pochází, za jakých podmínek bylo vyrobeno, zda je zdravotně nezávadné, nebo zda při jeho produkci nebyly použité zakázané látky jako např. desinfekce. Můžete se setkat s neoznačenými vejci a to zejména u lidí, kteří chovají do padesáti kusů nosnic a prodávají vejce například na farmářských trzích. Určitě se ale nesmíte setkat s neoznačenými vejci v řetězci či supermarketech.

Levným zahraničním vejcím nelze konkurovat

Co se týče například letošního roku, z celkového počtu dvě stě patnácti milionů dovezených vajec bylo celých sedmdesát tři procent vajec z Polska. Důvod je prozaický. Cena. Zatímco v České republice jsou hrubé náklady kolem koruny padesát, koruny sedmdesát na jedno vejce, současné realizační ceny jsou spíše kolem koruny dvacet. Vzniká tu tedy ztráta, která je v dlouhodobém horizontu pro české producenty těžko udržitelná, proto na trh vstoupil někdo, kdo má enormní nadprodukci vajec, tím pádem dokáže nabídnout cenu, které se nedá konkurovat.

Značení vajec

  • Je-li první jednička, pochází vejce od nosnic chovaných ve volném výběhu,
  • dvojka značí nosnice z halového chovu,
  • trojka z klecového,
  • je-li první nula, tak jde o nosnice z ekologického chovu.

„My máme informace o tom, že se do České republiky dováží vejce za osmdesát haléřů za kus. Těžko si představit, jak se dá férově konkurovat těmto dumpingovým dovozům. Jsme přesvědčeni, že zahraniční výrobci nemohou plnit evropské normy na obohacené klece jako naši producenti, a zároveň dosahovat takto nízkých výrobních nákladů. Spíše dochází v důsledku rozšiřování kapacit k přetlaku vajec, která jsou dovážena na náš trh,“ nebál se kritiky Jiří Šír a dodal: „V České republice je dlouhodobě schopnost vyrábět vejce pro naši potřebu, nějaký dovoz je běžný, ale pokud je realizován za konkurenční cenu, která je realistická, ne podnákladová.“

Stejnou optikou vidí zahraniční produkci i předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá: „Například v Polsku, kde je nesmírně velká nadprodukce vajec, mají i jiné dotační možnosti, nesponzoruje je jenom ministerstvo, používají třeba i levnější krmné směsi a možná nemají ani obohacené klece, přestože je to od roku 2013 povinné. Poláci dokážou nemožné. Bohužel Česká republika, Slovensko a Maďarsko patří mezi státy, které jsou k těmto dovozům nejvíce otevřené.“

Koupi českých produktů obecně dlouhodobě podporuje i Marian Jurečka, který tak na Čechy apeloval i v případě vajec: „U českých vajec jsme schopni garantovat kvalitu od počátku výroby až k zákazníkovi, všechny kroky výroby jsou kontrolovány dozorovými orgány, a proto si troufnu tvrdit, že pokud chce zákazník kvalitu a bezpečnou potravinu, ať kupuje česká vejce.“

Stejný obal, pokaždé jiný obsah

Možná si říkáte, jasně, že kupuji česká vejce, chci podporovat naše podnikatele, naši produkci, jenže se klidně můžete plést. Obal vajec s českými nápisy totiž nevypovídá vůbec nic o tom, co najdete uvnitř. A to i přesto, že stále kupujete vejce ve stejném řetězci, ve stejné krabičce. Jednou tam mohou být vejce z Polska, pak zas z Maďarska, tu z Česka. „Musíte si krabičku otevřít a prohlédnout si kód na vejci, na němž musí být uvedeno CZ,“ radí Gabriela Dlouhá. Když už tedy sledujeme, jestli vejce nejsou prasklá, přidáme tedy i kontrolu CéZetka, i když takové značení přímo na obalu by přece jen bylo jasnější. „Drůbežářské podniky se postupně zapojují do tzv. Cechovních norem, a pokud budou mít krabičky jejich logo, tak půjde o česká vejce od českých nosnic, krmená českou krmnou směsí, balené i tříděné u nás,“ nastiňuje novou možnost orientace Gabriela Dlouhá.

Odborná spolupráce

Ing Jiří Šír

Vystudoval Zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Hned poté začal pracovat na MZe, od roku 2003 působil jako zaměstnanec Ministerstva zahraničních věcí na Stálém zastoupení ČR při EU. V roce 2009 se vrátil jako poradce ministra zemědělství pro Společnou zemědělskou politiku EU. Do letošního roku pracoval jako diplomat na Stálém zastoupení ČR při EU a jako společný mluvčí ČR ve Zvláštním zemědělském výboru Rady EU.


Ing. Marian Jurečka

Vystudoval Střední zemědělskou školu v Přerově, následně Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně, obor rostlinolékařství. Do roku 2014 farmařil na rodinné farmě v Rokytnici, než se téhož roku stal ministrem zemědělství.

Ing. Gabriela Dlouhá Ph.D.

Předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie